Iconic Houses

Na léto jsme si pro vás připravili první podcastový seriál. Bude se věnovat významným vilám a sídlům v České republice, které jsou součástí celosvětové sítě architektonicky skvostných vil, sídel a ateliérů postavených v průběhu 20. století. Současní majitelé, správci i kurátoři těchto sídel formou rozhovorů a speciálních prohlídek přiblíží jejich architekturu, historii, ale i silné příběhy, které jsou s nimi spojené.

Nálepkou Iconic Houses se v České republice pyšní celkem 11 vil a sídel.  Do všech jsme se osobně vypravili a vyzpovídali ty, kteří je znají nejlépe – jejich majitele, správce, ředitele a kurátory. V podcastech se tak dozvíte i věci, na které v běžné prohlídce třeba není čas. Přiblížíme vám architektonické hodnoty těchto vil, ale i okolnosti, za kterých vznikaly či mnohdy pohnuté osudy jejich majitelů i stavitelů. Každý podcast je doplněn i bohatou fotogalerií. Nalaďte si PodCastle NPÚ každé úterý a objevte české architektonické skvosty minulého století.

Poslouchat můžete jako obvykle na těchto platformách:

Volmanova vila

Jedenáctý díl Iconic Houses vás zavede do jedné z nejvýznamnějších středočeských funkcionalistických vil – Volmanovy vily. Josef Volman, majitel blízké strojírny, si ji nechal postavit na kraji Čelákovic v letech 1938–1939 podle projektu tehdy začínajících levicových architektů Karla Janů a Jiřího Štursy. Ve vile, v které se promítá velký obdiv architektů k dílu Le Corbusiera, žil Volman se svou dcerou až do roku 1943, kdy umírá. Vilu rodina opouští po komunistickém převratu a znárodnění celého areálu. Vila je využívána pro reprezentativní akce znárodněných strojíren, později je přeměněna na mateřskou školku. V roce 1979 byla prohlášena za kulturní památku. Po roce 1990 začal dům chátrat z důvodu nevyřešených restitucí. V havarijním stavu jej koupila skupina čelákovických podnikatelů se záměrem objekt opravit. S přípravou na generální opravu se začalo v roce 2002, samotná oprava pak proběhla v letech 2006–2015. Volmanova vila je dnes zpřístupněna veřejnosti a pro návštěvníky Čelákovic se stala jedním z hlavních turistických cílů.

Poslechněte si celý rozhovor se Zuzanou Kadlečkovou, kurátorkou Volmanovy vily.

ICONIC HOUSES: Volmanova vila

Mezinárodní síť Iconic Houses sdružuje veřejnosti přístupné domy, které navrhli významní architekti 20. století. K českým zástupcům se vloni přidala také Volmanova vila ve středočeských Čelákovicích. Tu si nechal postavit místní továrník s neochvějným smyslem pro řád. Zadání znělo jasně: náklady musí být na korunu přesně 1 milion! Jak se architekti Karel Janů a Jiří Štursa s tímto nelehkým úkolem vypořádali? I to se dozvíte v reportážním podcastu s kurátorkou Zuzanou Kadlečkovou.

Müllerova vila


V tomto díle Iconic Houses vás provedeme Müllerovou vilou, kterou si nechali postavit Milada a František Müllerovi v pražských Střešovicích v letech 1928–1930. Jejími architekty byl Adolf Loos a Karel Lhota. Adolf Loos zde vytvořil své vrcholné dílo, ve kterém se mu podařilo realizovat prostorový plán – tzv. Raumplan. Spojení přepychu s jednoduchostí a funkčností potvrzuje Müllerovu vilu v roli jedinečného díla moderní architektury a designu. Po roce 1948 byla vila znárodněna. Milada Müllerová se snažila zachovat co nejvíce z uměleckých sbírek a nábytku. Část prodala a díky tomu se po pádu komunistického režimu většina věcí vrátila zpět do vily. Po sametové revoluci vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a nechalo ji podle dochovaných fotografií co nejvěrněji zrekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti. V roce 1995 převzalo vilu do správy Muzeum hlavního města Prahy a obnovy byly dokončeny v roce 2000.

Poslechněte si celý rozhovor s kurátorkou Marii Szadkowskou a dozvíte se více informací o majitelích, architektech a historii Müllerovy vily.

ICONIC HOUSES: Müllerova vila

S dalším dílem našeho letního seriálu o významných českých domech a sídlech 20. století se dnes vydáme do pražské Müllerovy vily. Tu si v letech 1928 až 1930 nechali postavit Milada a František Müllerovi podle návrhu slavného Adolfa Loose, který tento dům sám označil za svou nejkrásnější realizaci. O vile, její historii i jejích majitelích si Tomáš Řepa povídal s historičkou umění a kurátorkou vily Marií Szadkowskou.

Dům Josefa Hoffmanna


Označením Iconic Houses se pyšní i několik domů v České republice. Mezi ně patří i rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy, který v roce 1907 upravil architekt Josef Hoffmann. Stavba vznikla patrně spojením dvou menších domů. Základy severního domu pocházejí z doby kolem roku 1500, pozdně gotické jádro je dodnes patrné v silných zdech a valené klenbě sklípku. Po požáru roku 1760 byly domy následující barokní přestavbou sjednoceny. Dům byl Hoffmannově rodině zkonfiskován v roce 1945. Budova, kterou do svého vlastnictví převzala místní organizace KSČ, postupně chátrala a vnitřní vybavení mizelo. Po roce 1989 byl dům převeden do vlastnictví obce. Roku 2003 se dům zrekonstruoval dle dochovaných dobových fotografií a následně se otevřel veřejnosti. Vedle vzniklé muzejní části se ve dvorním traktu otevřela veřejná knihovna. V roce 2006 dům převzala Moravská galerie, která začala spolupracovat na výstavním programu s vídeňským Museum für angewandte Kunst – Muzeem užitého umění.

Poslechněte si celý rozhovor s Miroslavou Švaříčkovou, starostkou města Brtnice, a Martinou Lehmannovou, autorkou expozice a výkonnou ředitelkou českého výboru ICOM, a dozvíte se celý příběh domu Josefa Hoffmanna.

ICONIC HOUSES: Dům Josefa Hoffmanna

Rodný dům slavného vídeňského architekta a designéra Josefa Hoffmanna bychom našli v Brtnici u Jihlavy. Po roce 1907 si ho Hoffmann upravil a spolu se svou rodinou jej využíval jako letní sídlo. Po druhé světové válce byl dům rodině zkonfiskován a do 90. let chátral. O jeho záchranu se zasloužili místní obyvatelé, kteří ho postupně začali restaurovat. Obnova byla dokončena v roce 2003, dům je nyní v majetku města Brtnice a slouží jako muzeum, spravuje ho Městská galerie v Brně. Objektem nás provedly starostka Brtnice Miroslava Švaříčková a autorka expozice Martina Lehmannová.

Rothmayerova vila


Rothmayerovy vilu navrhl architekt Otto Rothmayer pro svou rodinu. Vila byla postavena v letech 1928–1929 v Praze v Břevnově. Otto byl žákem slovinského architekta Josipa Plečnika a v návrhu vily je tak patrná inspirace středomořskou tradicí. Vila kombinuje jednoduché prvky kvádru a válce, ve kterém se nachází točité schodiště. Místnosti nejsou nijak rozlehlé, ale byl v nich kladen důraz na řemeslné zpracování dřevěného vnitřního vybavení včetně veškerých detailů. Rothmayerova rodina bydlela ve vile do roku 2008, kdy ji architektův syn pod podmínkou celkové rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti prodal městu Praze. Po rekonstrukci se vila opravdu stala domovním muzeum se stálou expozicí Příběh jednoho domu a jedné rodiny, která připomíná osobitý styl architektonického díla Otto Rothmayera i jeho učitele Josipa Plečnika.

Poslechněte si rozhovor se spoluautorem expozice a kurátorem vily, Petrem Krajčím, a dozvíte se více zajímavých informací o architektu, jeho rodině a historii vily.

ICONIC HOUSES: Rothmayerova vila

Vilu na pražském Břevnově si nechal pro sebe a svou rodinu postavit architekt Otto Rothmayer na konci 20. let minulého století. Rothmayer byl žákem slavného Josipa Plečnika, u jehož lublaňské vily Stadion se inspiroval při návrhu svého vlastního domu. I díky tomu, že vila zůstala dlouhá desetiletí v rukou rodiny majitelů, byla zachována její vysoká autenticita. V roce 2007 ji odkoupilo město Praha, následně byla kompletně obnovena a dána do správy Muzea hlavního města Prahy. To zde připravilo unikátní stálou expozici s názvem Příběh jednoho domu a jedné rodiny, za něž bylo nominováno na cenu NPÚ Patrimonium pro futuro. Vilou nás provede spoluautor expozice a kurátor vily Petr Krajči.

Loos Apartment


V novorenesančním domě Viléma a Marty Hirschvých býval první Loosem upravovaný byt v Plzni. V roce 1907 Adolf Loos navrhl pro tento manželský pár luxusní byt, který se nacházel v celém prvním patře. O dvacet let později Loos byt ještě rozšířil a doplnil o drobnou dvorní přístavbu verandy. Navíc ve 2. patře navrhl také mládenecký apartmán pro syna Hirschových Richarda. Z původního bytu v prvním patře se bohužel zachovalo jen pár fragmentů. Dochovala se však téměř kompletní Richardova ložnice z roku 1927 s charakteristickými vestavěnými šatními skříněmi. Loos zde použil kombinaci zeleně lakovaných rámů skříní s orientálními tapetami na skříňových dveřích. V roce 2015 byl původní nábytek kompletně zrestaurován. Vybavení navazujícího salónu v 80. letech 20. století odvezl soukromý sběratel a dnes je instalován v nových prostorách v Praze. Dodnes existují i dva vzácné portréty Viléma a Marty namalované Oskarem Kokoschkou, které jsou součástí galerijních sbírek v Berlíně a New Yorku.¹

Poslechněte si celý rozhovor s odbornou konzultantkou galerie, Anetou Kopeckou, a s majitelem galerie a aukční síně Adolf Loos Apartment, Vladimírem Lekešem, a dozvíte se více informací o architektovi, majitelích a historii Hirschova bytového interiéru.

ICONIC HOUSES: Loos Apartment

V dnešním díle si budeme opět povídat o Adolfu Loosovi, tentokrát však ve spojitosti s jedním skutečně unikátním prostorem. Společně s majitelem a ředitelem "Adolf Loos Apartment and Gallery" Vladimírem Lekešem a konzultantkou galerie Anetou Kopeckou se podíváme do bytu, který Loos navrhnul pro plzeňskou rodinu Hirschových. V Plzni byste však tento apartmán dnes hledali marně. Interiér původního bytu včetně originálního nábytku z Plzně přesídlil do nových prostor v centru Prahy. Poslechněte si celý příběh v PodCastlu NPÚ.

Jurkovičova vila


Vilu si nechal postavit architekt Dušan Jurkovič pro svou rodinu v tehdy ještě příměstské obci Žabovřesky v roce 1906. Po připojení Žabovřesek k Brnu roku 1919 patřila vila k nejmodernějším stavbám ve městě. Majitelé vily se často měnili a v roce 2006 vilu odkoupil stát, který ji svěřil do správy Moravské galerie v Brně. Ta zde umístila stálou expozici „Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům.“. Kompletní rekonstrukce venkovních i vnitřních prostor vily proběhla v letech 2009–2011 za pomoci tzv. Norských fondů. Celková obnova vily si kladla za cíl navrátit domu v co nejvyšší možné míře původní charakter, což se podařilo. Kromě toho, že dům jedinečným způsobem spojuje prvky britské a vídeňské moderny s folklórními inspiracemi, zaujme i svým konstrukčním řešením. Hlavním stavebním materiálem byl kámen, dřevo a korek. Nejcharakterističtějšími prvky domu se kromě mohutné kamenné vstupní lodžie stala zejména dřevěná řezbovaná brána a skleněná mozaika s motivem pohádky Bača a drak na čelní fasádě. Od dubna 2011 je Jurkovičova vila otevřena veřejnosti.

Poslechněte si rozhovor s Rostislavem Koryčánkem, kurátorem Moravské galerie, která Jurkovičovu vilu spravuje, a dozvíte se mnoho zajímavých informací o jejích majitelích či její architektuře a historii.

ICONIC HOUSES: Jurkovičova vila

Dnes se v našem seriálu podíváme na další stavbu z takzvané slavné "brněnské čtyřky". Po vilách Tugendhat a Stiassni zavítáme do domu, který si na začátku 20. století nechal postavit slavný architekt Dušan Jurkovič pro sebe a svou rodinu. O historii této jedinečné stavby jsme si povídali s kurátorem a vedoucím metodického centra Moravské galerie v Brně, která objekt nyní spravuje, Rostislavem Koryčánkem. Příjemný poslech!

Brummelův dům

Brummelův dům si nechali upravit Jan a Jana Brummelovi s Hedviku Liebsteinovou, matkou Jany, v Plzni v letech 1928–1929. Jeho architekty byl Adolf Loos a Karel Lhota. Po okupaci Československa nacistickým Německem v roce 1939 byla rodina deportována do koncentračních táborů. Pouze Jan a Jana přežili a vrátili se do domu v roce 1945. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 ovšem začala v důsledku nových předpisů postupná devastace domu. Interiér byl rozdělen na několik samostatných jednotek obývaných více rodinami. Dům byl posléze předán státu a koncem sedmdesátých let hrozila dokonce jeho úplná demolice, přestože již v roce 1968 byl prohlášen kulturní památkou. Díky úsilí obyvatel domu, občanů Plzně, nátlaku ze zahraničí a vlivu mezinárodní organizace architektů ICOMOS se dům podařilo zachránit, navrátit rodině a zrekonstruovat.

Poslechněte si rozhovor s Karlem Zochem, vedoucím odboru památkové péče Magistrátu města Plzně, a dozvíte se více zajímavých informacích o majitelích, architektech a historii Brummelova domu.

ICONIC HOUSES: Brummelův dům

Dnes se podíváme na další stavbu slavného architekta Adolfa Loose. Tentokrát zamíříme do Plzně, kde Loos společně se svým asistentem Karlem Lhotou navrhl dům a interiér pro manžele Brummelovy. Za války byl dům poškozen, za vlády komunistického režimu dále chátral. Začátkem 90. let byl navrácen rodině původních majitelů a o několik let poté započala jeho rekonstrukce, která domu vrátila původní podobu ze 30. let minulého století. O rodině Brummelových, domu i o Adolfovi Loosovi jsme si povídali s památkářem Karlem Zochem.

Bílkova vila


Bílkova vila byla postavena v letech 1910–1911 v Praze na Hradčanech v Mickiewiczově ulici. Navrhl si ji architekt a sochař František Bílek, který jakožto věřící pojímal své stavby a umění ideově. Vila tak symbolizuje obilné pole a demonstruje autorovo přesvědčení o souvislostech a analogiích přírodního a uměleckého tvoření. Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí a kamenné sloupy jako stylizovaná stébla a klasy. Rovná střecha objektu, která symbolizovala pole, byla první tohoto typu v Praze. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy a nabízí kromě původního vybavení interiéru a ateliéru Františka Bílka výstavu jeho raných skic a studií.

Poslechněte si rozhovor s ředitelkou Galerie hlavního města Prahy, Magdalenou Juříkovou, a spolupracovníkem galerie, Martinem Krummholzem, a dozvíte se více informací jak o Bílkově vile, tak o jejím architektu-sochaři samotném.

ICONIC HOUSES: Bílkova vila

Secesní vilu na pražských Hradčanech si navrhnul sám její majitel, slavný sochař František Bílek. Dnes ji spravuje Galerie hlavního města Prahy. Ta objekt zrekonstruovala a otevřela zde expozici, která zahrnuje původní nábytek i díla z umělcova vrcholného období. O vile i životě a tvorbě Františka Bílka jsme si povídali s ředitelkou GHMP Magdalenou Juříkovou a historikem umění Martinem Krummholzem. Příjemný poslech!

Vila Stiassni


Třetí díl Iconic Houses se věnuje objektu, který spravuje Národní památkový ústav. Jedná se o vilu Stiassni v Brně Pisárkách navrženou Ernestem Wiesnerem. V letech 1927–1929 si ji nechal postavit textilní továrník Alfred Stiassni se svou ženou Herminou. Ve vile žili pouhých 9 let. Celá rodina prchla před hrozící okupací již v roce 1938 do Londýna a následně přes Brazílii do Kalifornie, kde jejich potomci žijí dodnes. Pro většinu lidí se vila do povědomí dostala s přívlastkem vládní. Takto se o ní začalo mluvit krátce po druhé světové válce, kdy ji navštívil Edvard Beneš. Později začala sloužit pro ubytovávání slavných a významných návštěv města Brna. Údajně zde nocoval i bývalý kubánský prezident Fidel Castro, ale i většina našich prezidentů. 

Poslechněte si rozhovor s kastelánkou Kateřinou Konečnou a dozvíte se více zajímavých informací o majitelích, architektovi a historii i netypickém interiéru vily Stiassni.

ICONIC HOUSES: vila Stiassni

V dnešním díle to bude tak trochu "malá domů", protože vila Stiassni je jediným objektem v síti Iconic Houses, který spravuje Národní památkový ústav. I proto má svou kastelánku - Kateřinu Konečnou - která vás vilou provede a přiblíží její historii, obnovu i osudy jejích prvních majitelů. Je vila funkcionalistická nebo puristická? Z čeho jsou návštěvníci nejvíce překvapení? A skutečně tady pobýval i Fidel Castro? Poslouchejte v PodCastlu NPÚ.

Winternitzova vila


V druhém dílu Iconic Houses vás provedeme Winternitzovou vilou, kterou si nechali postavit Jenny a Josef Winternitz na pražském Smíchově v letech 1931–1932. Jejími architekty byl Karel Lhota a Adolf Loos, který se posléze na dalších stavbách již nestihl podílet. Winternitzova rodina vilu obývala pouze do roku 1941, kdy ji byla donucena převést na  Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu, který spravoval konfiskovaný židovský majetek. Od fondu vilu koupila pražská obec a zřídila zde mateřskou školku, která fungovala až do roku 1997. Pouze část rodiny se vrátila z Osvětimi do Prahy, ale do vily se již nikdy nepodívala. Navrácenou vilu se rodině podařilo zrekonstruovat jen díky vnukovi JUDr. Josefa Winternitze – Ing. Stanislavovi Cysařovi. Vila je nyní chráněnou kulturní památkou a je otevřena veřejnosti jako galerie.

Poslechněte si rozhovor s pravnukem majitelů a současným spolumajitelem vily, Davidem Cysařem, a dozvíte se více zajímavých informací nejen o osudech vily, ale i o jejích architektech.

ICONIC HOUSES: Winternitzova vila

 

Poslední dílo Adolfa Loose. Tak bývá nazývána Winternitzova vila na pražském Smíchově, kterou si na návrh slavného rakouského architekta nechali postavit Josef a Jenny Winternitzovi na začátku 30. let minulého století. Za komunismu vila fungovala jako mateřská škola, v 90. letech byla vrácena rodině původních majitelů, která ji příkladně obnovila, zpřístupnila pro veřejnost a vytvořila zde kulturní centrum. Vydejte se s námi na prohlídku se současným spolumajitelem a ředitelem vily Davidem Cysařem a poslechněte si povídání o historii této unikátní stavby.

Vila Tugendhat

První díl Iconic Houses vás zavede do jedné z nejvýznamnějších meziválečných vil světa – vily Tugendhat. Fritz a Greta Tugendhatovi si ji nechali postavit v Brně-Černých Polích v letech 1929–1930 podle projektu slavného architekta Ludwiga Mies van der Rohe. Rodina bydlela ve vile ovšem pouhých 9 let. S válečnou hrozbou Tugendhatovi opustili Československo a odcestovali do Švýcarska. Po válce se stavba se zahradou využívala jako soukromá taneční škola či rehabilitační centrum.  Vila, která je od roku 1995 prohlášena národní kulturní památkou, se o patnáct let později dočkala po dlouhých přípravách rozsáhlé obnovy. Ta v letech 2010–2012 objektu vrátila podobu třicátých let minulého století. Vila je dnes přístupná veřejnosti jako památka moderní architektury zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a spolu s Jurkovičovou, vilou Stiassni a Löw-Beerovou vilou tvoří čtyřlístek staveb, které dnes definují město Brno jako důležitý turistický cíl.

Poslechněte si náš rozhovor s ředitelkou vily Tugendhat a spoluzakladatelkou organizace Iconic Houses, Ivetou Černou, a dozvíte se více zajímavých informací o této jedinečné stavbě, ale i o jejím architektovi a majitelích.

ICONIC HOUSES: vila Tugendhat

Vždycky jsem si přála mít dům jasných a jednoduchých tvarů, řekla kdysi Greta Tugendhat. Se svým manželem si v Brně nechala postavit dnes již ikonickou vilu na návrh světově proslulého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který její přání nepochybně naplnil. Pojďte s námi na prohlídku vily s její současnou ředitelkou, historičkou a teoretičkou architektury, a také spoluzakladatelkou projektu Iconic Houses Ivetou Černou.

CO JSOU ICONIC HOUSES?

Iconic Houses (Ikonické domy) je mezinárodní síť sdružující architektonicky významné domy, domy umělců a jejich ateliéry z celého světa postavené ve 20. století, které jsou otevřené veřejnosti jako tzv. house musea (dům – muzeum).

Iniciativa Iconic Houses si uvědomuje, že jejich správci nebo majitelé řeší více méně stejné otázky týkající se jejich provozu. Proto se ve své činnosti zaměřuje mimo jiné na problematiku jejich obnov, řízení a plánování provozu, nastavování metodik a spolupráci mezi domy a univerzitami, odborníky, restaurátory apod. Poukazuje na otázky ochrany sbírek, ale také podněcuje výstavní program, který odráží aktuální problémy a reflektuje společný zájem. Iconic Houses upozorňují na příklady dobré praxe z úspěšných obnov, pořádají mezinárodní konference, zprostředkovávají setkávání odborníků či online přednášky.

Foto: Romana Indrová Semelková