Monument z dílny Kristiána Widemanna byl dokončen v roce 1681. Jedinečné je využití plzeňské kultovní sochy krásného slohu – Madony plzeňské – jako vrcholové statue. Svým jednoduchým architektonickým pojednáním jednoznačně odkazuje na mariánský vzor ze Staroměstského náměstí v Praze. Původní sochařská výzdoba sloupu pak byla v roce 1714 obohacena o další uměleckohistoricky hodnotnou trojici soch, vzešlou z tvorby Kristiánova syna Lazara Widemanna.
Poslední restaurátorské ošetření mariánského morového sloupu proběhlo v roce 2006, týkalo se sochařské výzdoby a mělo pouze preventivní ráz. Celková restaurátorská obnova díla byla proto neodkladná.
Podrobný průzkum památky provedený v roce 2018 umožnil nová zjištění o základním stavebním materiálu díla, technologii a dochování starších vrstev povrchových úprav, rozsahu předchozích zásahů a jejich vlivu na následnou podobu díla. Provedením komplexní obnovy byl stabilizován stav památky, v některých detailech již v tristním stavu (např. socha sv. Františka Xaverského), odstraněny druhotné nevhodné zásahy, vhodněji pojata sochařská modelace v minulosti rekonstruovaných partií a současně rehabilitována „světecká identita“ sochy sv. Šebestiána, čímž byl napraven dlouhotrvající historický omyl a obnoveno původní výrazné „protimorové“ vyznění sloupu.
Zdařile provedenou obnovou bylo docíleno rehabilitace původní podoby významného díla. Díky restaurátorskému zákroku je zamezeno postupující degradaci památky a tím umožněno její zachování v původním prostředí jako jedné z dominant dotvářející prostředí historického městského jádra.
Za Plzeňský kraj nominuje ÚOP v Plzni.
Na cenu NPÚ v kategorii II. Restaurování památky jsou nominováni Ilona Pelíšková z Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně, akad. soch. Jan Vích a restaurátor Karel Granát.