Tradici chovu koní v Kladrubech nad Labem je možné vysledovat už v dobách Pernštejnů, kteří pardubické panství zakoupili roku 1491. Součástí panství byla rovněž obora, kterou potom dostal darem od českých stavů Maxmilián II. a někdy po roce 1560 v ní vybudoval hřebčinec. Roku 1579 pak císař Rudolf II. povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín, a protože zde pobýval velmi často, nechal si tu vybudovat zámek. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví nově vzniklý český stát. Roku 1995 se starokladrubský kůň stal kulturní památkou a o sedm let později byl hřebčín s kmenovým stádem devětašedesáti bílých starokladrubských koní prohlášen národní kulturní památkou.
Revitalizaci autenticky dochovaného hřebčína, jejímž záměrem bylo rehabilitovat využití národní kulturní památky vytvořením nových kulturních a vzdělávacích služeb, podpořila dotace z integrovaného operačního programu ve výši 300 milionů korun. Kromě stájí s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel dvouletou rekonstrukcí nejen zámek, kostel sv. Václava a Leopolda či kaple Povýšení sv. Kříže, ale také kočárovna, postrojovna, bývalá vodárenská věž a tři obytné domy. Restaurování se týkalo rovněž soch a plastik a úpravou prošla veškerá prostranství.. V císařských pokojích na zámku, v kočárovně a postrojovně vznikla nová expozice, kterou si první návštěvníci mohli prohlédnout při slavnostním otevření revitalizovaného areálu v září loňského roku. Hlavním posláním hřebčína zůstává chov koní a v souvislosti s ním zde za velkého zájmu turistů probíhají pravidelné drezurní závody, zkoušky výkonnosti i jiné akce pro veřejnost.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Pardubicích
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování je navržen Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem