Kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci nad Nisou byl postaven v letech 1900–1902 podle projektu Josefa Zascheho. Jednolodní secesní stavba je zajímavá uplatněním zavěšené skořepinové klenby lodě a železobetonové konstrukce, pronikající do sakrální architektury ze soudobých industriálních objektů. První rozsáhlejší oprava interiérů proběhla v roce 1971 v souvislosti se špatným, dlouhodobě zanedbaným stavem kostela. V průběhu oprav, jichž se zhostilo JZD Zlatá Olešnice, kostel sloužil jako sklad a klempířská dílna. Prostor byl znovu vysvěcen až v roce 1982, kdy zároveň došlo k přetření původní dekorativní výmalby presbytáře. Na lepší časy se začalo blýskat po roce 1989. V letech 1998–1999 byla vyměněna střešní krytina a klempířské prvky a v letech 2001–2005 se dočkal obnovy i vnější plášť. O pět let později proběhlo restaurování štukové výzdoby pilířů v lodi kostela, kde polovina štuků chyběla nebo byla poškozena zatékáním a následným mrazem.
Podle dochovaných historických fotografií se nejbohatší část původní malované výzdoby soustředila do presbytáře. Před restaurováním zde kryl klenbu i stěny monochromní modrý nátěr, pravděpodobně latexový, na kterém byly zjednodušeně zopakovány hlavní motivy původní výmalby – kříže a kalichy s hostií s monogramem IHS. Tento modrý nátěr překryla při opravách po roce 2000 ještě jedna vrstva, pravděpodobně akrylátový nátěr světlejšího odstínu.
Celková obnova interiérů, spolufinancovaná Starokatolickou církví v ČR, Nadací Občanského fóra a za finanční podpory z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Ministerstva kultury, proběhla v několika etapách v letech 2013–2018. Citlivé restaurování bylo provedeno na základě dochovaných historických fotografií a stratigrafického průzkumu, práce ve vzorné kvalitě provedl restaurátor Mgr. Jiří Bláha. Po mechanickém odkryvu původní vrstvy malby presbytáře a vytmelení několika defektů v omítce následovala rekonstrukce malby na zafixovanou velmi špatně zachovanou původní vrstvu. Rekonstrukce byla prováděna barvami z minerálních pigmentů pojených akrylátovou disperzí, které byly plněny plavenou křídou. Zlacené části malby − střed klenby a monogramy IHS v hostiích − byly provedeny práškovým bronzem na olejovém podkladu. V roce 2016 byla původní barevnost navrácena i lodi kostela. Kovaná nástěnná svítidla byla doplněna o tulipány z opalizujícího skla, vyrobené na základě návrhu ateliéru Šantavý Petrem Černým z Floriánovy hutě v Častolovicích u České Lípy.
V roce 2018 se tak završila dlouhodobá obnova kostela, jehož interiér se opět přiblížil původní podobě. Zásadní podíl na obnově měl farář ThDr. Karel Koláček, bez jehož osobního nasazení a entuziasmu by náročná obnova byla nemyslitelná.
Za Liberecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Liberci
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi ThDr. Karel Koláček (zástupce vlastníka, Starokatolické církve v ČR) a Mgr. Jiří Bláha (restaurátor)