Modernistický vodojem, postavený v roce 1909 podle projektu významného českého architekta a pedagoga Jana Kotěry, tvoří výraznou dominantu východní části města a patří k jeho symbolům.

Kotěra, proslavený zejména realizacemi v Praze a Hradci Králové, se věnoval také industriálním stavbám. Jednou z jeho největších zakázek byla pražská Vršovická vodárna – soubor staveb na úpravu a čerpání vody. V jejím rámci navrhl v letech 1906–1907 věžový vodojem v Praze-Michli, který se stal předlohou pro třeboňskou věž.

Třeboňský vodojem představuje významné dílo architektury geometrické moderny industriálního charakteru na území jižních Čech. Průčelí kombinující režné zdivo a beton jsou esteticky utvářena v duchu modernistické redukce, zároveň však nesou náboj klasické monumentality. Stavba je charakteristická vyvážeností plošné i prostorové geometrie a důrazem na estetiku materiálů.

https://www.pamatkovykatalog.cz/vodarenska-vez-19038142

Kaple je příkladem drobné klasicistní sakrální architektury z první poloviny 19. století. Je přirozenou součástí urbanizované venkovské krajiny a dokládá podobu a vývoj lidového stavitelství tohoto období.

Kaple dokládá úctu a zbožnost jako každodenní součást života místních obyvatel.

https://www.pamatkovykatalog.cz/vyklenkova-kaple-nejsvetejsi-trojice-45454614

Kaple představuje významný doklad barokní poutní architektury z první poloviny 18. století, vzniklé v souvislosti s rozvojem mariánské úcty a barokní zbožnosti v jihočeském pohraničí.

Význam areálu spočívá nejen v architektonických hodnotách samotné kaple, ale také v její dominantní poloze v krajině a ve vazbě na křížovou cestu z poloviny 19. století. Celek spoluvytváří charakteristickou sakrální krajinu, i když se některá zastavení dochovala ve špatném stavu.

Po odsunu německého obyvatelstva došlo k přerušení kontinuity místní paměti. Oblast se ocitla v pohraničním pásmu, sakrální památky byly postupně zanedbávány a kaple v období socialismu chátrala, ztratila svou funkci a stala se zříceninou.

V 21. století bylo započatou s obnovou chátrající kaple, která byla v rámci stavebních úprav v roce 2014 opatřena novou střechou. 

Z hlediska památkové péče je zásadní zastavit postupující destrukci historických konstrukcí a pokračovat v obnově. Důležité je zachovat autentické fragmenty výzdoby a uměleckořemeslné detaily a dotvořit celek kaple podle původního řešení, které je dobře doloženo plánovou dokumentací ze 70. let 20. století.

Prohlášení souboru kulturní památkou vytváří předpoklad pro systematickou ochranu a obnovu tohoto významného poutního místa.

https://www.pamatkovykatalog.cz/poutni-kaple-panny-marie-pomocne-a-krizova-cesta-11214856

Novogotická historizující dvoupatrová budova školy z 2. poloviny 19. století představuje velmi kvalitní příklad veřejné stavby a zároveň hodnotnou ukázku schwarzenberské stavební produkce s typickými cihelnými prvky. Škola je architektonickou, urbanistickou i historickou součástí Netolic – jednoho z nejstarších měst jižních Čech a historicko-regionálního centra oblasti zvané Netolicko.

Architektura a konstrukce

Budova se dochovala z větší části v autentickém stavu – včetně hmotové skladby, dispozičního řešení i původních konstrukcí a detailů v exteriéru i interiéru.

Památkově cenné je zejména členění průčelí s novogotickými cihelnými prvky a bohatě dochované stavební konstrukce:

• eliptické a valené klenby s výsečemi,
• segmentové klenby do traverz,
• klenební schodišťový pas („kobylí hlava“),
• vaznicový krov se dvěma šikmo vzepřenými stolicemi,
• původní tříramenné kamenné schodiště,
• podlahy z půdovek a kamenné dlažby.

Dochovaly se i autentické řemeslné detaily – vstupní dveře v kamenném ostění s křížovým kováním a krabicovým zámkem, kamenná ostění sklepních oken s mřížemi, prosklená příčka s dveřmi s bambulkovým kováním či školní zvonek umístěný ve středu budovy.

https://www.pamatkovykatalog.cz/skola-51795532

Areál se nachází na urbanisticky významném místě v historickém jádru obce. Usedlost se dochovala téměř v autentickém stavu – včetně hmotové a materiálové skladby, dispozičního řešení, historických konstrukcí i řemeslných prvků.

Památkově nejhodnotnějším objektem je špýchar, dendrochronologicky datovaný do poloviny 15. století a do počátku 18. století. Dochoval se s klasickou dispozicí, trámovým stropem a představěným kamenným „žudrem“ (klenutý přístavek u vchodu do domu). Datace naznačuje možné stavební úpravy v průběhu staletí, nelze však vyloučit mladší obnovu konstrukcí. Hypotetické datování jádra špýcharu do poloviny 15. století by jej řadilo mezi nejstarší dochované venkovské stavby v České republice.

Významná je rovněž obytná budova, zejména její střední část s černou kuchyní, která se dochovala téměř v intaktním stavu – včetně dispozice, plackových a valených kleneb, pece i cementové dlažby.

Areál doplňují hospodářské budovy – chlévy s trámovým stropem a stodola s kamenným žudrem, krovem Ránkovy konstrukce se stojatou stolicí a valeným sklípkem. Areál se dochoval ve vzácné celistvosti a neporušenosti a představuje architektonicky i historicky hodnotný a funkční celek.

I přes modernizační zásahy ve 2. polovině 20. století usedlost nadále vykazuje výrazné památkové hodnoty. Svým umístěním tvoří areál lidové architektury jeden ze zásadních prvků v urbanistickém a architektonickém výrazu vacovické návsi.

https://www.pamatkovykatalog.cz/usedlost-30953986

Dům se svým hmotovým řešením vymyká běžné typologii šumavských poloroubených domů. Jedná se o patrový dům s roubenou obytnou částí a zděným hospodářským traktem, který si zachoval řadu původních konstrukčních prvků.

Typická je třídílná dispozice se světnicí, síní a komorou, šindelová střecha (dochovaná pod novější eternitovou krytinou), pavláčka ve štítu, předsazený lichoběžníkový štít, trámové stropy, kachlový sporák a řada autentických detailů – včetně historických dveří, oken, kování či zábradlí pavlače.

Dům patří k posledním příkladům původní zástavby obce Vrbice a vykazuje nesporné památkové architektonické, urbanistické a kulturně-historické hodnoty.

https://www.pamatkovykatalog.cz/roubeny-dum-20779645

Opat, který v Třeboni působil v 18. století, byl přítomen mnoha historickým událostem spojeným s městem. Náhrobek je zároveň památkou na bohatou historii třeboňského kláštera, jehož význam byl potvrzen v roce 1995 zařazením na seznam Národních kulturních památek.

Mladší část náhrobku je příkladem sepulklární (náhrobní) architektury z druhé poloviny 19. století regionálního charakteru, která vychází z historických vzorů aplikovaných v nové podobě a kombinaci. Starší část z 18. století je autenticky dochovaný náhrobník s reliéfem, který nese typické znaky spojené s třeboňským klášterem a jeho hodnostáři.

https://www.pamatkovykatalog.cz/nahrobek-augustina-marka-z-bavorova-35477410

Mostek byl vystavěn z místního lomového kamene, je dlouhý 8 m a široký 4,4 m.

Jeho tvar a provedení vycházejí z tradičních technik vesnického stavitelství a svědčí o řemeslné zručnosti tehdejších stavitelů. Přirozeně zapadá do okolní kulturní krajiny, formované již od středověku cisterciáky ze zlatokorunského kláštera a později Rožmberky.

Mostek je dodnes součástí místní komunikace, avšak vlivem času a chybějící údržby je jeho zdivo částečně narušené. Památková ochrana zajistí jeho zachování i možnost odborné obnovy a dlouhodobé ochrany tohoto technického díla.

https://www.pamatkovykatalog.cz/klenuty-mostek-39950539

Tato technická stavba přetíná vodní plochu rybníka Dvořiště, se kterým tvoří z funkčního hlediska jeden nedělitelný celek. Reprezentuje kvalitní ukázku mostního klasicistního stavitelství spojeného s rozvojem silniční sítě v polovině 19. století

Dva ze tří mostů si zachovaly svou původní klenutou konstrukci, ale i železobetonový most z roku 1927, který nahradil jeden z původních klenutých mostů, je hodnotným příkladem vývoje a modernizace technických staveb.

Koncepce valu s mosty a lipovým stromořadím je unikátním příkladem zapojení inženýrské a technické stavby do krajiny a výrazně dotváří krajinotvorný ráz jihočeských historických obcí, Dolních a Horních Slověnic.

https://www.pamatkovykatalog.cz/sypany-val-s-mosty-a-aleji-23780727

Kaple Panny Marie Bolestné svou jednoduchou hmotou, proporcemi a střídmým zdobením velmi dobře zapadá do okolní architektury a vhodně dotváří prostranství návsi. Kaple zosobňuje naplnění duchovní potřeby venkovské komunity počátku 19. století. Uměleckou i historickou hodnotu kaple zvyšuje nález interiérových nástěnných maleb, jejichž dochování není u tohoto typu kaplí zcela běžné. Provedení motivů nástěnných maleb je výrazově naivní, zřetelně ukazující, že jejich autorem byl nejspíše místní řemeslník/umělec.

https://www.pamatkovykatalog.cz/navesni-kaple-panny-marie-bolestne-23374658

Mlýn byl založen v roce 1869 jako jedna z hospodářských aktivit schwarzenberského velkostatku. Projekt navrhl Franz Trostmann, a areál se rozrůstal až do poloviny 70. let 20. století. Architektura mlýna kombinuje pozdně klasicistní koncepci s historizujícími prvky a industriální estetikou, která je typická pro schwarzenberské stavby.

Přestože se mlýn nedočkal dlouhodobého provozu – již na počátku 80. let 19. století byl mlynářský provoz zrušen – zůstává významným technickým a kulturním svědkem své doby. V roce 1884 vznikl návrh na jeho adaptaci na sladovnu pro nedaleký pivovar, který však nebyl realizován. Později objekt sloužil jako sýpka, skladiště a po druhé světové válce jako mísírna krmiv.

Dnes se areál řadí mezi nejautentičtěji dochované průmyslové stavby svého druhu v jižních Čechách. Jeho památková ochrana má přispět nejen k zachování této výjimečné stavby, ale i k posílení povědomí o bohatství a rozmanitosti technického dědictví v našem regionu.

https://www.pamatkovykatalog.cz/parni-umelecky-mlyn-11158666