Jedná se o celodřevěnou stavbu s dochovaným původním zařízením -  rámovou pilou na vodní pohon. Pila byla původně součástí mlýnského areálu (tzv. Doubkův mlýn) a její vybavení se datuje do roku 1865. Unikátní je úplnost a autenticita tohoto zařízení – dochovalo se v provozuschopné podobě, což nemá v Evropě obdoby. Po ukončení pravidelného provozu v 50. letech 20. století a letech chátrání byla pila díky památkové ochraně zachráněna. V letech 2001–2005 prošla celkovou rekonstrukcí, po níž byla znovu uvedena do chodu a zpřístupněna veřejnosti formou ukázek řezání dřeva. Díky tomu se z vodní pily Peníkov stal oblíbený cíl návštěvníků i badatelů, neboť umožňuje nahlédnout do světa zaniklých řemesel a technické zručnosti našich předků.

Důvody a průběh obnovy

Po téměř dvou desetiletích od poslední velké opravy se však pila potýkala s vážnými problémy. Mnohé dřevěné části vykazovaly již značné opotřební pohyblivých dílů a byly silně poškozeny dřevokaznými houbami a plísněmi. 

Během posledních dvou sezón museli správci vynakládat značné úsilí, aby udrželi pilu v provozu. Hrozilo, že by se bez zásahu muselo předvádění zastavit, a unikátní mechanismus by tak přišel o svou funkčnost. Z těchto důvodů byla naplánována důkladná obnova zaměřená na výměnu nejvíce poškozených prvků konstrukce. Cílem bylo zachovat co nejvíce originálních částí a vyměnit jen to nejnutnější, aby byla zachována autentičnost a úplnost památky.

Restaurátorský zásah probíhal v úzké spolupráci odborníků a zkušených řemeslníků. Odborný posudek stavu pily a návrh postupu obnovy zpracoval doc. Ing. Karel Janák, CSc. z Mendelovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě věnuje historickým dřevěným stavbám. Samotnou řemeslnou obnovu vedl pan Josef Kudrna z Dolního Radíkova, zkušený sekerník (tesařský mistr), jenž se o peníkovskou pilu stará už od jejího znovuzrození v roce 2001. Pod jejich vedením byly v roce 2024 zahájeny práce na výměně poškozených dílů a obnově funkčních částí vodní pily. Rekonstrukci pily zajišťovalo občanské sdružení Zkrášlovací spolek Rudolecko a jeho přátelé s pomocí sponzorů.

V rámci obnovy došlo k výměně či opravě těchto hlavních částí:

• Hlavní vodní kolo o průměru 3 m – bylo rozebráno a znovu sestaveno s výměnou všech dřevěných částí (zůstala pouze původní kovová hřídel). Nové lopatky (celkem 30 kusů) jsou vyrobeny ze smrkového dřeva; další části kola (šedry, svorce, podenky) byly zhotoveny z tradičních materiálů (např. ramena z borovice a modřínu, stoličky z javoru).
• Pomocné vodní kolo (tzv. dózické) o průměru 0,9 m a šířce 0,8 m – sloužící k návratu posuvného vozíku pily – dostalo nových 6 lopatek z modřínového dřeva.
• Vantroky – dřevěný náhon (žlab) vedoucí vodu na hlavní kolo – byly kompletně obnoveny z modřínových fošen tloušťky 8 cm a nosných trámů 15×20 cm.
• Přívodní žlaby ke kolu a vantrokům – dva nové dřevěné žlaby (délky cca 2,5 m a 8 m) vyrobené z modřínových prken zajišťují přívod vody na obě vodní kola.
• "Lednice" – takzvaná nátoková skříň (část vodního díla, kde se akumuluje a reguluje voda pro pohon) – byla zpevněna výměnou několika dlouhých trámů (16×16 cm z modřínu) napadených hnilobou.

Všechny nové prvky byly zhotoveny s respektem k původním technikám a materiálům tak, aby nerušily historický ráz stavby. Díky kvalitní řemeslné práci pana Kudrny a jeho kolegů zůstaly vzhled i funkce pily zachovány tak, jak byly v době svého vrcholného období.

Pila opět v provozu a přístupná veřejnosti

Obnova byla úspěšně dokončena na jaře 2025 a dne 24. dubna se vodní pila v Peníkově po měsících nečinnosti ve zkušebním provozu opět rozeběhla. Pila je od tohoto data opět plně provozuschopná a zpřístupněná návštěvníkům. 

Tato technická památka mimořádného významu spojuje technický, kulturní a řemeslný rozměr: je funkčním dokladem umu našich předků, cennou součástí našeho kulturního dědictví a současně výsledkem precizní práce současných řemeslníků.

Odkaz na Památkový katalog.