Celodřevěný betlém vznikal od roku 1885 déle než čtyři desetiletí a jako mechanické uměleckořemeslné dílo nemá v evropském kontextu analogii. Ačkoli v kulise díla jde spíše o umnou, nicméně lidovou řezbu, v nitru se ukrývá důmyslná celodřevěná mechanika, která uvádí figurální scenerii do pohybu.
První celistvá restaurátorská obnova betlému, který byl v téměř havarijním stavu, skončila v roce 2016. Tato jedinečná uměleckořemeslná památka nebyla do té doby jako celek opravována, navíc chyběla jakákoli její detailnější dokumentace. Jedním z cílů proto bylo důkladné zdokumentování nejen figurálních, ale také mechanických součástí. Jedinečnost obnovy si vyžádala rozsáhlé studium a ověřování tradičních řemeslných postupů, materiálů a technologií. Výměnu mechanických prvků se podařilo omezit na minimum, přičemž proběhla s respektem k původním materiálům i technologiím. Pro pohon a kontrolu chodu mechaniky byly využity nové technologie, které ovšem vzhled ani památkovou hodnotu díla nenarušily.
Restaurátorské práce prováděly souběžně dva týmy. V restaurátorských ateliérech v Hořicích probíhala konzervace a restaurování figur a mechanických součástí, přímo v expozici Třebechovického muzea betlémů mohli návštěvníci sledovat průběh restaurování dřevěného korpusu i osazení obnovených částí a opětovné uvedení této národní kulturní památky do provozu. Nový způsob prezentace navíc zájemcům umožňuje prohlédnout si betlém i ze zadní strany. Mohou se tak seznámit s jeho mechanikou, která dosud zůstávala návštěvníkům skrytá.
Za Královéhradecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Josefově
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi Tomáš Bárta (autor koncepce restaurátorského zásahu, realizátor restaurování; jednatel společnosti Ateliéry Bárta, s. r. o.) a Mgr. Silvie Dušková (projektová manažerka a koordinátorka restaurátorské obnovy, v době opravy ředitelka Třebechovického muzea betlémů)