První písemná zmínka o domě pochází z roku 1570. Zásadní rekonstrukce se uskutečnila v 60. letech 19. století, kdy byl dům rozšířen o prostor soutky (úzké uličky) mezi domovními bloky a nově zastřešen. Tuto adaptaci zřejmě vyprojektoval tehdejší městský stavitel Kašpar Karlseder. Dílčí stavební úpravy proběhly na konci 19. i během 20. století.
Korčákovi věnovali obnově domu značné úsilí a během stavebních prací se podařilo zjistit řadu zajímavých informací o historii objektu. Například restaurátorské sondy v místnostech prvního patra odhalily v prostředí městského bydlení ojedinělou, patrně klasicistní krajinářskou a figurální výmalbu. Původně zamýšlené stavební práce se týkaly především sanace dochovaných dřevěných konstrukcí zahrnujících trámové záklopové stropy a krov vaznicové soustavy. Na základě historických fotografií se podařilo rehabilitovat parter uličního průčelí domu, kde byl znovu umístěn nově zhotovený skříňový výkladec a provedena kopie dvoukřídlých historizujících dveří.
V půdoryse dvoupatrového, z větší části podsklepeného, domu zůstala zachována dobře čitelná renesanční dispozice hloubkového dvoutraktu. Ten je v přízemí dodnes reprezentován přední síní zaklenutou valenou klenbou s výsečemi a zadní nádvorní světnicí završenou trámovým stropem s klasovitě kladenými deskami záklopu. Typická úzká chodba vedoucí do dvora se nachází v úrovni polosuterénu. V této chodbě, stejně jako ve vstupní síni, se dochovala valounková dlažba. Ve zdech zadní světnice byly odkryty a pohledově přiznány sdružené niky s kamennými profilovanými konzolami. V interiéru se dále podařilo odhalit pískovcové portály s nátěry a několik vrstev nejenom šablonových výmaleb. Po obnově byl interiér domu doplněn kovovými svítidly autorky rakouského původu Christine Habermann von Hoch.
Měšťanský dům čp. 38 představuje památku mimořádného významu, kterou se podařilo zachovat v celém rozsahu včetně stavebních konstrukcí – klenebního systému, trámových záklopových stropů, valounkové dlažby, pískovcových portálů, dveřních a okenních výplní či vaznicového krovu – a restaurované interiérové výmalby. Dochované konstrukce i výzdoba jsou cenným dokladem bohatého stavebněhistorického vývoje objektu.
Za Moravskoslezský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Ostravě.
Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky byli navrženi Rudolf, Robin a Dominik Korčákovi (majitelé objektu).