Bronzovou situlu lze datovat na sklonek mladší doby bronzové až počátek pozdní doby bronzové, tedy na konec 11. a 10. století př. Kr. Nádoba o výšce a maximálním průměru 60 cm je částečně poškozena, dno je odděleno od spodní části výdutě. Ústřední výzdobu tvoří tepané kotouče a čtveřice vodních ptáků (patrně labutí) v heraldickém postavení. Zpracování je velmi detailní, u vodních ptáků jsou patrné zobáky či nožky. Výjevy lze interpretovat jako znázornění slunečních bárek.
Situla je prvním nálezem svého druhu v České republice, což poukazuje na význam regionu na sklonku mladší a počátku pozdní doby bronzové. Zároveň je velmi cenným příspěvkem k problematice výzkumu bronzových depotů, které jsou významným fenoménem daného období. Jejich účel a důvod ukládání však doposud nebyl spolehlivě vysvětlen. Každý nález tak vnáší do této problematiky více světla. Obzvláště cenná pak je skutečnost, že nádoba byla odborně vyzvednuta archeology, tudíž nedošlo ke ztrátě informace o kontextu, jak tomu u drtivé většiny podobných případů bývá. Nález tak můžeme interpretovat jako záměrně uložené monodepozitum. Díky zdařile zvolené strategii mediální prezentace ze strany zaměstnanců muzea působí tento příklad osvětově na široké vrstvy veřejnosti, což je velmi cenné, obzvláště v době, kdy značná část kovových artefaktů končí na černém trhu či v soukromých sbírkách.
Situla se stane součástí archeologické expozice Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku, která ve Východočeském muzeu vznikla v roce 2015. Provádí návštěvníka dějinami regionu od raného středověku až do nejstarších dob. Zahrnuje interaktivní prvky i haptickou stezku, čímž značně rozšiřuje cílovou skupinu návštěvníků. Je zde prezentována řada významných artefaktů, včetně bronzového depotu ze Lžovic, dvouramenného sekeromlatu z Kunětic či unikátní neolitické plastiky hlavy kozla z Třebosic. Výzkum doby bronzové má na Pardubicku tradici již od 19. století, což se odráží i v konceptu expozice, kterou nález vhodně doplní.
Na základě odvysílané televizní reportáže byli archeologové z VČM kontaktováni kolegy z muzeí v maďarském Debrecínu a Hajdúböszörmény, kde registrují čtyři velmi podobné nádoby s téměř identickou výzdobou. Deponovány byly taktéž samostatně, daleko od sídelních oblastí, tedy i nálezový kontext se jeví velmi podobně. Tento podnět vyvolal spolupráci na mezinárodní úrovni, jež otevírá zcela nové možnosti bádání.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích.
Na cenu NPÚ v kategorii prezentace hodnot bylo navrženo Archeologické oddělení Východočeského muzea v Pardubicích, zastoupené Mgr. Tomášem Zavoralem (vedoucí oddělení).