Kostel sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku připomínají archivní materiály ze 17. století coby pohřební kapli tehdejších majitelů panství – šlechtického rodu Valdštejnů a Harantů z Polžic a Bezdružic. Podoba kostela byla dosud známa jen z nemnoha dobových vyobrazení, například z tzv. Grauparovy mapy z roku 1765, několika městských vedut či z dřevořezby z poloviny 18. století, která je součástí expozice Krkonošského muzea v Jilemnici.
Archeologický výzkum nejprve odhalil v zahradním domku kamenné ostění sanktuária presbytáře původního kostela a dále doložil existenci 12 metrů dlouhé zdi o mocnosti 150 centimetrů, která je prokazatelně pozůstatkem severní lodi kostela. Nedestruktivními metodami se podařilo zjistit půdorysné uspořádání objektu – šlo o jednolodní stavbu s protáhlým pravoúhlým závěrem na celkovém půdorysu 25 × 13 metrů. Další nálezy poukazují na přítomnost barokní kostnice v interiéru kaple či existenci hřbitova v areálu původního kostela.
Nalezenou stavbu se podařilo jednoznačně interpretovat jako kostel sv. Alžběty a datovat do druhé poloviny 13. století až přelomu 13. a 14. století. Jde o nejstarší doložený zděný objekt v Jilemnici, který minimálně od 16. století sloužil majitelům panství jako pohřební kaple. Když v roce 1788 zanikl při požáru, nebyl už nikdy obnoven.
Zcela výjimečný nález reliktů kostela sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku dokládá nejstarší dějiny městského osídlení. V nejbližší době se chystá obnova zahradního domku, kde vznikne expozice pozůstatků kostela sv. Alžběty in situ, a v plánu je i naučná stezka zaměřená na poznání historického vývoje středověkého města.
Za Liberecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Liberci
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byli navrženi PhDr. Jan Prostředník, Ph.D., a Bc. Martina Housová