Od počátku roku 2016 provádělo archeologické oddělení Muzea hlavního města Prahy záchranný archeologický výzkum v činžovním domě v Křižovnické ulici čp. 71 zvaném Na Kocandě, který se po mnoha letech chátrání dočkal kompletní rekonstrukce. Poté, co byl ve sklepích domu vymezen očekávaný průběh hradby Starého Města pražského z poloviny 13. století, byla v roce 2016 odkryta linie hradby proti vodě v celkové délce cca 26,5 m podél břehu Vltavy. Hradba je zachována pod podlahou sklepů do výše asi 2 m.
V roce 2017 byla v severní části sklepení domu objevena brána. Podařilo se tak lokalizovat průchod hradbou, který se nacházel v těsném sousedství dnešní Kaprovy ulice a jímž vedla cesta ze Starého Města k frekventovanému brodu na malostranský Klárov. Brána byla dosud známa jen z písemných pramenů jako brána sv. Valentina, podle blízkého románského kostela tohoto zasvěcení. Identifikovány byly dvě její stavební etapy. V první fázi šlo patrně o prostý uzavíratelný průchod – branku o světlosti cca 2,55 m. Z této nejstarší branky byla zachycena především jižní špaleta a dochovaný dřevěný práh (dub skácený někdy po roce 1239). V mladší fázi se jednalo o bránu s pískovcovým portálem, která vznikla ve zvýšené poloze a byla mírně posunuta k jihu. Šířka tohoto portálu činila cca 3,6 m. Nalezené části nového dubového prahu byly dendrochronologicky datovány přibližně do 60., respektive 70. let 13. století.
Hradební zeď a brána byly za příkladné mezioborové spolupráce specialistů důkladně zdokumentovány. Vedoucím výzkumu byl archeolog Mgr. Petr Starec, stavebněhistorický průzkum pozůstatků hradby a brány provedl archeolog a historik architektury Mgr. Miroslav Kovář, Ph.D., petrografický rozbor zdiva geolog Jan Zavřel a dendrochronologické datování Ing. Tomáš Kyncl. Geodet Ing. Jiří Vidman provedl fotogrammetrické zmapování a 3D modelování a nad rámec úkolu vyrobil filmový materiál z celé akce.
Valentinská brána z poloviny 13. století je unikátním archeologickým nálezem, vzácným pozůstatkem staroměstského opevnění. Poprvé při výzkumech staroměstského opevnění se takto podařilo odkrýt celý půdorys brány i významnou část jejího zdiva. Hradební zeď se zachovala ve výjimečně souvislé délce více než 26 metrů. Objev je o to důležitější, že vzhled parkánových a především hradebních bran dosud uniká bližšímu poznání. Nejnovější nálezy pozůstatků staroměstské fortifikace tak přinášejí důležité údaje pro rekonstrukci její podoby. Vzácně dochované relikty staroměstského opevnění, včetně původních a s fortifikací souvisejících archeologických terénů, zůstanou zachovány a díky vstřícnému přístupu vlastníka objektu bude umožněna jejich prezentace při výjimečných příležitostech.
Za hlavní město Praha nominovalo územní odborné pracoviště v Praze.
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku bylo navrženo oddělení archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy, zastoupené Mgr. Petrem Starcem (vedoucím záchranného archeologického výzkumu; další členové: RNDr. Jan Zavřel, Ing. Tomáš Kyncl, Ph.D., Mgr. Miroslav Kovář, Ph.D., Ing. Jiří Vidman).