Přednáškové odpoledne k třiceti letům Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy

Setkání bylo uspořádáno v rámci Mezinárodního dne archeologie a v souvislosti s naplňováním memoranda o spolupráci, uzavřeného mezi NPÚ a Archeologickými ústavy v Praze a Brně.

Předneseno bylo šest příspěvků, které byly zejména hledáním odpovědi na základní otázku, jak ovlivnila existence Úmluvy praxi v oboru archeologie i v oblasti péče o památkový fond archeologické povahy. Vlastního přivítání se ujmula náměstkyně generální ředitelky Národního památkového ústavu, paní Jana Michalčáková. Zdůraznila význam komunikace odborných organizací s veřejností v oblasti památkové péče a vyzdvihla důležitost spolupráce mezi NPÚ a oběma Archeologickými ústavy AV ČR. Zdůraznila potřebu "…diskusí sjednocovat postoje a kultivovat argumenty tam, kde je to možné, s cílem společně sdílet základní východiska budoucího směřování poznávání, dokumentace a péče o památkový fond archeologické povahy…"

Samotné znění Úmluvy vneslo do prostředí české památkové péče řadu podnětů, se kterými se obor archeologie i památková péče snažili za posledních třicet let pracovat. Některé pozitivní výsledky nelze opomenout a byly zmíněny. Je to existence komplexně pojatých informačních systémů v oblasti památkové péče, tedy péče o archeologické lokality a nálezy, především Státní archeologický seznam ČR, existující dnes v rámci Intergrovaného informačního systému památkové péče Národního památkového ústavu, a Archeologická mapa ČR, kterou spravují oba archeologické ústavy AV ČR. Součástí legislativní skutečnosti a běžné praxe se od roku 2006 stala také informace o tom, zda se případný stavebník nachází na území s archeologickými nálezy a nakolik tedy může očekávat, že se bude muset vypořádat s povinností zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Tato informace je součástí podkladů pro územně plánovací dokumentaci (jako jev č. 16). Oba tyto prvky lze považovat za nejdůležitější předpoklad pro prevenci ohrožení archeologických lokalit a nálezů v jejich původním uložení, tedy v zemi. Samostatně byla pojednána témata související s prováděním archeologických výzkumů (Jan Mařík, ARÚ AV ČR Praha), dále s problematikou tzv. detektoringu (Balázs Komoróczy; ARÚ AV ČR Brno, příspěvek přednesl Róbert Antal) a Úmluvě v době digitálních dat (David Novák; ARÚ AV ČR Praha). Pohled do prostředí a vývoje péče o archeologický památkový fond v jedné z nejdůležitějších památkových oblastí v naší zemi, tj. v tzv. Velké Praze, představil tým pražského pracoviště NPÚ (Tomasz Cymbalak, Veronika Staňková, Jan Havrda a Jaroslav Podliska). Program uzavřelo téma rozvoje povědomí veřejnosti o archeologickém kulturním dědictví a jeho hodnotách (Pavel Titz, Národní muzeum). Celou akci moderoval Martin Tomášek.

Příspěvky, které zazněly, se věnovaly zejména současnému stavu péče o památkový fond archeologické povahy s ohledem na znění Úmluvy. Ač je možno sledovat nepopiratelný posun při aplikaci některých myšlenek Úmluvy do praxe a v případě Pražské památkové rezervace je třeba zmínit dlouhodobě budované povědomí o významných archeologických plochách, kde odborná veřejnost usiluje o co největší respekt k jejich další existenci v rámci budoucího vývoje městské aglomerace, přesto se její myšlenky a východiska nepropsala do platné památkové legislativy a památkové praxe. Přednesené příspěvky v žádném případě nepostihly celou šíři otázek, souvisejících se stavem péče o archeologické lokality a nálezy. Setkání nicméně ukázalo, že je nutné mít stále na vědomí základní etický obsah Úmluvy, kterým je důraz na odpovědné hospodaření s archeologickým kulturním dědictvím Evropy jako významnou hodnotou, která je přínosem pro existenci a rozvoj moderní společnosti. Jako akce, pořádaná v rámci Mezinárodního dne archeologie i jako odraz užší spolupráce mezi NPÚ a oběma Archeologickými ústavy AV ČR k této deklaraci aktuálnosti smyslu existence Úmluvy přispěla. Přednáškové odpoledne koncepčně připravil odbor archeologie generálního ředitelství NPÚ.

Přednáškové odpoledne nabídlo šest příspěvků, které byly zejména hledáním odpovědi na základní otázku, jak ovlivnila existence Úmluvy praxi v oboru archeologie i v oblasti péče o památkový fond archeologické povahy. Vlastního přivítání se ujmula náměstkyně generální ředitelky Národního památkového ústavu, paní Jana Michalčáková. Zdůraznila význam komunikace odborných organizací s veřejností v oblasti památkové péče a vyzdvihla důležitost spolupráce mezi NPÚ a oběma Archeologickými ústavy AV ČR. Zdůraznila potřebu …diskusí sjednocovat postoje a kultivovat argumenty tam, kde je to možné, s cílem společně sdílet základní východiska budoucího směřování poznávání, dokumentace a péče o památkový fond archeologické povahy…

Samotné znění Úmluvy vneslo do prostředí české památkové péče řadu podnětů, se kterými se obor archeologie i památková péče snažili za posledních třicet let pracovat. Některé pozitivní výsledky nelze opomenout a byly zmíněny. Je to existence komplexně pojatých informačních systémů v oblasti památkové péče, tedy péče o archeologické lokality a nálezy, především Státní archeologický seznam ČR, existující dnes v rámci Intergrovaného informačního systému památkové péče Národního památkového ústavu, a Archeologická mapa ČR, kterou spravují oba archeologické ústavy AV ČR. Součástí legislativní skutečnosti a běžné praxe se od roku 2006 stala také informace o tom, zda se případný stavebník nachází na území s archeologickými nálezy a nakolik tedy může očekávat, že se bude muset vypořádat s povinností zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Tato informace je součástí podkladů pro územně plánovací dokumentaci (jako jev č. 16). Oba tyto prvky lze považovat za nejdůležitější předpoklad pro prevenci ohrožení archeologických lokalit a nálezů v jejich původním uložení, tedy v zemi. Samostatně byla pojednána témata související s prováděním archeologických výzkumů (Jan Mařík, ARÚ AV ČR Praha), dále s problematikou tzv. detektoringu (Balázs Komoróczy; ARÚ AV ČR Brno, příspěvek přednesl Róbert Antal) a Úmluvě v době digitálních dat (David Novák; ARÚ AV ČR Praha). Pohled do prostředí a vývoje péče o archeologický památkový fond v jedné z nejdůležitějších památkových oblastí v naší zemi, tj. v tzv. Velké Praze, představil tým pražského pracoviště NPÚ (Tomasz Cymbalak, Veronika Staňková, Jan Havrda a Jaroslav Podliska). Program uzavřelo téma rozvoje povědomí veřejnosti o archeologickém kulturním dědictví a jeho hodnotách (Pavel Titz, Národní muzeum). Celou akci moderoval Martin Tomášek.

Příspěvky, které zazněly, se věnovaly zejména současnému stavu péče o památkový fond archeologické povahy s ohledem na znění Úmluvy. Ač je možno sledovat nepopiratelný posun při aplikaci některých myšlenek Úmluvy do praxe a v případě Pražské památkové rezervace je třeba zmínit dlouhodobě budované povědomí o významných archeologických plochách, kde odborná veřejnost usiluje o co největší respekt k jejich další existenci v rámci budoucího vývoje městské aglomerace, přesto se její myšlenky a východiska nepropsala do platné památkové legislativy a památkové praxe. Přednesené příspěvky v žádném případě nepostihly celou šíři otázek, souvisejících se stavem péče o archeologické lokality a nálezy. Setkání nicméně ukázalo, že je nutné mít stále na vědomí základní etický obsah Úmluvy, kterým je důraz na odpovědné hospodaření s archeologickým kulturním dědictvím Evropy jako významnou hodnotou, která je přínosem pro existenci a rozvoj moderní společnosti. Jako akce, pořádaná v rámci Mezinárodního dne archeologie i jako odraz užší spolupráce mezi NPÚ a oběma Archeologickými ústavy AV ČR k této deklaraci aktuálnosti smyslu existence Úmluvy přispěla. Přednáškové odpoledne koncepčně připravil odbor archeologie generálního ředitelství NPÚ.