Zámek Třeboň získal mladého kastelána se zájmem o historii, kulturu i ochotnické divadlo

Pavel Hofman si před dvaceti pěti lety, kdy se stal kastelánem zámku Třeboň, vytkl za své hlavní cíle převzetí přilehlého parku pod správu objektu, kultivaci prostředí památky a rozšíření nabídky zámku pro návštěvníky. Svá předsevzetí splnil na výbornou. První z úkolů se mu podařilo naplnit již záhy po svém nástupu do nové funkce. Zámecký park spadl pod správu zámku roku 1993 a Pavel Hofman stál také u jeho obnovy, díky které začal park plnit relaxační funkci a stal se důstojným reprezentantem zámku i lázeňského města. O zeleň v nádobách bylo obohaceno malé i velké nádvoří a zámek proslul rovněž svými květinovými výstavami. V roce 2016 byla správa zámku za toto úsilí oceněna městem Třeboň.

Za působení Pavla Hofmana došlo rovněž na tomto jihočeském zámku k rozšíření nabídky prohlídkových tras: v roce 1996 byl otevřen druhý prohlídkový okruh věnovaný rodu Schwarzenbergů, v roce 2001 byla v rámci třetí prohlídkové trasy zpřístupněna konírna, psí kuchyně a kasematy. V průběhu let se také podařilo zvýšit počet pořádaných kulturních akcí a s tím související návštěvnost. Od roku 1993 je otevřena zámecká galerie, která každoročně hostí několik výstav, zámek se stal i oblíbeným místem k pořádání svatebních obřadů.

Pavel Hofman měl dostatek času si letos nastupujícího kastelána dobře ozkoušet. Víta Pávka přijal jako průvodce již v létě roku 2008. Ten zde následně poznal také funkci administrativního pracovníka a podílel se na zajišťování kulturních akcí zámku. Z Třeboně si odskočil ale i na jiné objekty – pracoval rovněž na zámku v Buchlovicích a ve Slatiňanech jako pracovník vztahů k veřejnosti, kde pronikl jak do problematiky správy a údržby zámeckých zahrad, tak do reinstalace prohlídkových okruhů a péče o svěřený mobiliář. Od roku 2013 pracoval jako provozář a pracovník vztahů k veřejnosti na zámku Nový Hrad v Jimlíně u Loun. Tam se věnoval vedení návštěvnického provozu, správě webových stánek a kulturním a společenským projektům. Pracoval také v komisi cestovního ruchu města Louny, kde vedl projekt Schwarzenberské Lounsko. Na základě vlastních objevů se snažil vzkřísit pozapomenutou historii regionu vztahující se například k Novohradským z Kolowrat nebo k Schwarzenbergům, jejichž osudy v severozápadních Čechách se i nadále zabývá.

Co se týče studií, v roce 2013 absolvoval Vít Pávek dvouletý rekvalifikační kurz památkové péče Národního památkového ústavu, o tři roky později ukončil bakalářské studium v oboru Archivnictví a spisová služba na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V současnosti zde studuje v navazujícím magisterském studiu historii. Osm let se rovněž aktivně věnoval práci v divadelním ochotnickém souboru SUchdolské Divadlo jako vedoucí, kronikář, pokladní a režisér, byl ředitelem festivalu Suchdolské divadelní večery a ředitelem přehlídky divadla, poezie a uměleckého přednesu Třeboň poetická. V současné době se SUchdolským Divadlem opět navazuje na přetrženou spolupráci.

Ve své nové pozici kastelána chce Vít Pávek návštěvníky především seznámit s životy původních obyvatel. Podle jeho názoru dnes lidé přijíždějí na památky spíše za silnými příběhy než za krásnými prostory. Návštěvníkům by proto rád přiblížil například Třeboň za působení Švamberků, do svých plánů chce ale také zahrnout svou lásku k Schwarzenbergům – a to dobudováním nové schwarzenberské průvodcovské trasy. Ta nynější totiž není v původních prostorách, což by nový kastelán chtěl změnit. Trasa by se měla přestěhovat do původního zahradního křídla s výhledem do parku, ve kterém v posledních letech sídlil státní oblastní archiv. Ten se ale z části přestěhoval, zámek má tak k dispozici krásné reprezentativní prostory, které by rád pro veřejnost otevřel. Na nové trase se Vít Pávek nejvíce těší na rekonstrukci renesančních komnat i místností s gotickými klenbami z dob původního hradu, ale i na reprezentační sály a soukromé salóny Schwarzenbergů, včetně zámecké kaple sv. Kateřiny. Jako vystudovaný archivář vítá přetrvávající kontinuitu zámku a archivu, který i po otevření nové trasy bude stále využívat své historické prostory pod tzv. Dlouhou chodbou.

Ke správě zámku patří i nedaleká hrobka Schwarzenbergů s přilehlým parkem, který v rámci CHKO Třeboňsko zaujímá významné místo ochrany živočišných druhů. Vít Pávek by chtěl z hrobky vytvořit důstojné i pietní místo například vybudováním návštěvnického centra s pokladnou i zázemím pro návštěvníky na blízké faře hrobky. Za úkol si vytkl též rekultivaci jak parku hrobky, tak zámku. V zámeckém parku proběhne rekonstrukce cest a výsadba nových stromů, které nahradí již vysloužilé a ztrouchnivělé solitéry, které trpí z důvodu podmáčeného parku v návaznosti na úroveň hladiny blízkého rybníka Svět. Velkým přáním mladého kastelána je pokus o návrat podoby  parku do let kněžny Idy ze Schwarzenbergu, která si třeboňský zámek vybrala jako útočiště vzácných rodinných chvil, v letech 1895–1922 zejména vánočních svátků. Ostatně z nové schwarzenberské prohlídkové trasy bude do parku nejhezčí výhled.

Zámek nabízí také ubytování, které má Vít Pávek v plánu přizpůsobit současným potřebám a poskytnout je pro různé vzdělávací aktivity. Z mnoha jeho dalších plánů zmiňme ještě alespoň jeho chuť více spolupracovat s městem při pořádání kulturních akcí nebo touhu zmodernizovat propagaci zámku.  

Zámek Třeboň získal aktivního a nadšeného kastelána s kulturním i historickým rozhledem, a má se proto oprávněně na co těšit a návštěvníci samozřejmě s ním.