Výstava sestavená z bohatě ilustrovaných panelů a hmotných archeologických nálezů vypráví možná jiný příběh Klementina, než jaký má v paměti většina návštěvníků, zvláště studentů a čtenářů, této znamenité národní kulturní památky, po dlouhá staletí jádra staroslavné Karlo-Ferdinandovy univerzity a v současnosti sídla nejvýznamnější knihovní instituce v naší zemi – Národní knihovny. Po mnoha sezónách archeologických výzkumů v areálu Klementina v letech 1997 až 2017 mohou archeologové z pražského pracoviště NPÚ poprvé široké veřejnosti předložit sumarizované vyhodnocení svých pozoruhodných objevů.

Při archeologických výzkumech pod podlahami sklepů a dlažbami dvorů bývalé proslulé jezuitské koleje byly vedle dalších nálezů objeveny především pozůstatky zaniklého středověkého dominikánského kláštera sv. Klimenta, přední klášterní komunity své doby v Českém království. O tomto našem patrně nejstarším mendikantském (žebravém) konventu jsme doposud mohli číst jen ve starých kronikách, ale jeho podobu jsme neznali. Byl považován za zcela zmizelý při stavbě rozlehlého barokního areálu jezuitské koleje ve 2. polovině 17. a na počátku 18. století. Teprve nyní máme i hmatatelné archeologické doklady. A nejen to! Nalezeno zde bylo také několik hřbitovů, části středověkých měšťanských domů a v jejich zázemí pak studny, jímky, pece a dílny. Mezi domy se nacházely uličky, dvorky a zahrady.

Na výstavě jsou prezentována nová zjištění, která v mnoha směrech rozšiřují znalosti o nejstarší historii Starého Města pražského. Poprvé je uvedena informace o nejstarších pohřebištích v této části města, jež bude pro návštěvníky možná nejpřekvapivější.

Na výstavu nás zve rytina světce na zlomku svislého okenního dělicího prutu, nalezeném v zaniklém ambitu kláštera. K vidění bude unikátní fragment gotického opukového reliéfu zobrazujícího Krista v Getsemanské zahradě, nalezený v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Prezentován zde bude i velký fyzický model kláštera vytvořený na základě nejaktuálnějších badatelských zjištění.

Panely výstavy informují o průběhu a metodice archeologických výzkumů, nejstarších pohřebištích na pravém břehu Vltavy a nejstarším osídlení a řemeslech, zvláště železářích a kovolitcích, představují nejstarší kamenné – románské – stavby, staré komunikace a hřbitovy kolem zdejších kostelů. Texty zaostřují na měšťanské domy, jejich obyvatele a domácnosti a konečně na nejstarší český dominikánský klášter sv. Klimenta jako centrum městského a zemského života, středověkého vědění a vzdělanosti.
Jako pozvánka na výstavu již bylo v Hale služeb NK Praha instalováno sedm panelů o archeologických objevech v Klementinu coby esence výstavy v Galerii. Těchto sedm panelů zůstane v Hale služeb i po skončení výstavy a bude veřejnosti k dispozici i v podobě informační skládačky.

Veškeré výzkumy realizovali archeologové pražského pracoviště Národního památkového ústavu. Od roku 1997 vedl výzkum Jan Havrda (ten je také autorem podstatné části výstavy), později se k němu se k němu připojila Anna Žďárská. Na výzkumech a jejich zhodnocení spolupracovali s řadou dalších špičkových odborníků na historii, stavební historii, numismatiku antropologii, archeobotaniku, archeozoologii, dendrochronologii, geologii aj.