Nález románské kamenné střešní krytiny na rotundě Nalezení sv. Kříže na Starém Městě
Ne každý den mají památkáři možnost podívat se do struktury, doslova do útrob jedné z nejstarších pražských staveb. Tato možnost se jim naskytla u příležitosti obnovy střešního pláště románské rotundy Nalezení sv. Kříže, nejstarší dosud stojící sakrální stavby na Starém Městě, datované do 12. století, jejíž záchrana před zbouráním v 19. století je spojena i s počátky památkové péče v českých zemích. Od 60. let 19. století se rotunda nachází v majetku hlavního města Prahy, které je investorem současné renovace. Památkáři-dokumentátoři se při ní dočkali opravdu velkého překvapení v podobě původní středověké opukové krytiny, jakou dnes můžeme vidět jen na stavbách v jihoevropských zemích.
V dubnu až červenci 2022 dokumentátoři z pražského územního pracoviště NPÚ kontinuálně sledovali a dokumentovali vrstvy kamene a malty odhalované při postupné výměně stávající střešní prejzové krytiny na románské rotundě Nalezení sv. Kříže (neboli sv. Kříže Menšího) na rohu ulic Konviktská a Karoliny Světlé na Starém Městě. Prováděcí firma od konce roku 2021 po částech snímala krytinu z 90. let 20. století, do níž již mohutně dlouhodobě zatékalo, a nahrazovala ji novými prejzy. Přitom v daleko větší míře osekávala a očišťovala zvětralou vnitřní plochu střechy od novodobých vrstev a dostávala se hlouběji k vrstvě nejstarší. Po odkrytí a opětovné pokládce několika polí na apsidě a posléze na válcové lodi rotundy bylo stále zřetelnější, že nejspodnější dokumentovaná historická konstrukce není jen mladším navrstvením hmot, ale skutečně původní románskou kamennou krytinou. Přečkala staletí, doložené požáry, barokní přestavbu i časté výměny střešního keramického pláště.
Tato kamenná krytina, obdivuhodně zachovaná ve velkém rozsahu na většině pláště lodi a apsidy, je tvořena pravidelnými obdélnými deskami z opuky (cca 20–50 mm silné, cca 150–300 mm široké). Desky byly skládány do kruhového řádkování od spodního okraje kleneb (u římsy) po zdivo vrcholové lucerny ve zmenšujících a zužujících se kruzích do kvalitní vápenné malty nanesené přímo na rub románské klenby. Malta těsní i spáry na styku kamenných desek.
Tímto způsobem byla původně kryta podle všeho také lucerna, na níž současné práce začínaly, tam však původní zastřešení zaniklo v 60. letech 19. století. Datace této románské opukové krytiny je dost obtížná, nejpozději však pochází z 12. století, pravděpodobně přímo z doby stavby rotundy. Po vyhodnocení významu učiněného objevu byla upravena technologie postupu zakrytí pro případnou možnost budoucího prezentování této unikátní krytiny.
Opuku známe z mnoha pražských staveb jako zdivo, ale jako střešní krytinu ji prakticky nepotkáme, protože opuka je sice dobře opracovatelná, ale velmi citlivá k povětrnostním vlivům, mrazům a srážkám. Tímto způsobem se však běžně pokrývaly stavby v jižní Evropě a ve Středomoří, odkud k nám románský sloh přišel. V Praze 12. století, byť klima bylo podle všeho mírnější než v pozdějších staletích, se po několika desetiletích muselo ukázat, že tento způsob pokrytí není optimální, a rotunda byla pravděpodobně záhy překryta jiným, zřejmě páleným materiálem.
Památkáři, historici architektury a další odborníci si nyní pochopitelně kladou spoustu nových otázek (např. proč o krytině nevíme z dřívějších stavebních úprav) a čeká je vyhodnocování nových zjištění a hledání analogií a souvislostí. Je známo, že i další české rotundy skrývají ojedinělé zbytky kamenné krytiny, v tomto rozsahu na celé ploše střechy (kromě lucerny) a v kvalitě zachování však žádný jiný takový případ v Praze dosud nebyl objeven.
Doc. Milena Hauserová, která připravuje k publikaci příklady původního zastřešení z dalších českých rotund, o objevené krytině napsala: „Nález představuje svým rozsahem na našem území objev zcela unikátní. Dovoluje nám věrohodně vykreslit představu původní podoby stavby, která musela upoutávat svým neobvyklým celokamenným zjevem. Klenutá sakrální stavba s kamennou krytinou byla stavebním podnikem, který reprezentoval svého stavebníka, svědčil o jeho možnostech i nadregionálním rozhledu.“
Rotunda sv. Kříže je samozřejmě pozoruhodná v mnoha dalších směrech, kupříkladu originálními pískovcovými sdruženými okny v lucerně, tzv. ozvučnicemi – dvěma keramickými nádobami zabudovanými za kruhovými mřížkami nad kněžištěm, které zlepšovaly akustické vlastnosti prostoru, relikty gotických a barokních nástěnných maleb v lodi nebo plotovou mříží od Josefa Mánesa.
Objevů z epochy pražské románské architektury 11. až 13. století stále přibývá, přesto právě tyto z doby přemyslovských knížat a prvních králů patří k těm stále jedinečným a nesmírně vzácným.
Do prostoru rotundy lze nahlédnou prostřednictvím televizní reportáže magazínu Z metropole natočené v březnu 2022 (objev románské krytiny bude v jejím brzkém pokračování).
Objev je významnou událostí i pro investora, Magistrát hlavního města Prahy, zpráva zde.
Ladislav Bartoš, Tereza Rubešová, Andrea Holasová
