V průběhu loňského roku byla dokončena obnova fasády kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích. Restaurátorské průzkumy potvrdily, že se ve třech výklencích nacházely původní barokní malby. Podle dobových fotografií z první poloviny 20. století se podařilo identifikovat náměty jednotlivých maleb. Jednalo se o Svatou Trojici, tzv. Pietu a svatou Alžbětu Durynskou, patronku chudých, ošetřovatelku nemocných a zakladatelku prvních špitálů. Z dochovaných fragmentů, ani podle fotografií nebylo však možné původní malby již zrestaurovat, nebo podle nich vytvořit kopie. Proto se českobudějovičtí památkáři rozhodli veřejnou soutěží oslovit umělce, aby navrhli nová díla.

„Vypsáním otevřené soutěže jsme chtěli přispět k diskusi o umění ve veřejném prostoru, o možnostech propojení nových uměleckých prvků a historických staveb a zároveň i podnítit širší zájem obyvatel Českých Budějovic o umění v jejich bezprostředním okolí“, vysvětluje Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy Národního památkového stavu v Českých Budějovicích.

Náměty musely vycházet z původních témat zaniklých maleb. Umělcům však byla ponechána volnost ve způsobu řešení námětů i ve výběru techniky zhotovení. Soutěž obeslalo 29 autorů z různých uměleckých oborů, renomovaní umělci i studenti uměleckých škol. Mezi jejich díly byly tradiční návrhy historizujícího charakteru i progresivní koncepty z okruhu moderního umění. Někteří z tvůrců počítali s využitím tradiční techniky malby do mokré omítky, tzv. fresky, jiní umělci zvolili méně obvyklou reliéfní sochařskou techniku do bronzu, či práci s kovovými deskami, sklem nebo kovářskými prvky. 

Všechny návrhy byly představeny veřejnosti během výstavy, která se konala na jaře roku 2022 v galerii Územního odborného pracoviště NPÚ na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích. Následně se sešla devítičlenná odborná komise složená ze zástupců investora (NPÚ ÚPS v Č. Budějovicích), památkářů, kunsthistoriků i aktivních umělců, která vybrala čtyři návrhy, jež postoupily do druhého kola soutěže. „Jejich autoři byli v té souvislosti požádáni o doplnění dokumentace k provedení díla. Jednalo se především o upřesnění technologických postupů, neboť realizace díla musela zohlednit materii historické kulturní památky“, upřesňuje organizátorka soutěže Milena Hajná z Národního památkového ústavu.

Jako vítězný návrh komise nakonec vyhodnotila sochařské dílo Lukáše Hájka. Autor přetvořil původní náměty jednotlivých nik do podoby písmen a symbolů spojených s jejich tradičními atributy. Nejsvětější Trojici v hlavní nice tak například symbolizují propojená písmena N a T a tři tečky či body umístěné do vrcholů rovnostranného trojúhelníku.

Umělec Lukáš Hájek vysvětluje svůj přístup ke ztvárnění tradičních námětů takto: „Realizace se obrací ven, k ulici a veřejnosti, pro niž je křesťanská ikonografie v současné době mnohdy nesrozumitelná. Přišlo mi tedy, že nemá cenu dogmaticky trvat na tradičním zobrazení těchto námětů. Zaujala mě představa, že namísto postav použiji písmena a doplním je symboly patřičných atributů. Chtěl jsem, aby výtvarné řešení zůstalo subtilní, protože se mi líbila čistota architektury po rekonstrukci a nechtěl jsem hmotu kostela rozbíjet například deskovým obrazem.“

„Kdybych ve veřejném prostoru hledal protějšek k dílu Lukáše Hájka, paradoxně bych ho nenacházel ve výtvarném umění, ale v kultuře graffiti. Podobně jako se na zeď podepisuje writer, zvolil i Hájek stylizovaná písmena a do nik kostela podepsal svatou Alžbětu nebo Nejsvětější Trojici. Jejich iniciály pak doplnil jednoduchými piktogramy, které symbolicky znázorňují důležité aspekty křesťanské víry: utrpení Krista, které za nás přijal na kříži, bolest jeho matky, rozdávání pokrmů potřebným nebo samu trojjedinou boží podstatu, základ katolického učení. Kdybych si měl dovolit druhé přirovnání, řekl bych, že jde o jakési ´dopravní značky´, které nás orientují v duchovních hodnotách křesťanské víry. To, že jim někdy nerozumíme, hodně souvisí s tím, že jsme křesťanskou autoškolu neabsolvovali. Opravený a zářivě bílý kostel Hájkovi možná připomněl prázdný list papíru, který ´svým´ poselstvím popsal. Je to řešení současné, ale zároveň špitální komplex respektuje jako místo, kde péče o nemocné splývala s naplňováním služby bližnímu. A v jednom směru je vlastně až překvapivě „tradiční“. Podobnými symboly totiž jádro nové víry mezi sebou komunikovali už první křesťané v katakombách pod pohanským Římem“, hodnotí dílo teoretik umění a odborník na veřejný prostor Jiří Ptáček, který zasedl v hodnotitelské komisi.

Kolem tzv. Špitálku na Pražské třídě projde denně velké množství lidí. „Chtěli jsme, aby výzdoba nik na místě zaniklých původních maleb lidi zaujala, duchovně obohatila, ale i potěšila. Nakolik se záměr podařil se tak dnes může přesvědčit každý z kolemjdoucích“, uzavírá Milena Hajná z Národního památkového ústavu.

Obnova fasády kostela včetně odvlhčení základů zdiva a drobných stavebních úprav stála 1 mil. Kč. Realizace návrhu uměleckého díla, včetně jeho adjustace a autorského honoráře, vyšla na 134 tis. Kč. 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lidé byli nuceni bojovat proti epidemiím infekčních chorob od nepaměti. Radní města České Budějovice nechali již v pozdním středověku vybudovat asi 1 km za tehdejšími městskými hradbami špitál s kostelem Nejsvětější Trojice. Ten se stal útočištěm pro nakažené morem, cholerou a dalšími nebezpečnými nemocemi, kteří v něm žili v izolaci od ostatních obyvatel. Tento špitál tak v minulosti sloužit jako místo karantény. Když byla na počátku 19. století vybudována městská nemocnice, špitál ztratil svůj původní účel a začal sloužit jako útulek pro chudé a nemohoucí obyvatele Českých Budějovic. Po 2. světové válce se znovu několikrát změnilo jeho využití. Od dokončení první etapy generální opravy v roce 2016 zde sídlí Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích. Součástí špitálu je malý jednolodní kostel zaklenutý křížovou klenbou a zakončený polygonálním presbytářem. Jeho interiér zdobí malby s tematikou Nejsvětější Trojice od barokního malíře Františka Jakuba Prokyše. Venkovní niky presbytáře zdobily v minulosti tři malby s námětem sv. Alžběty, Piety a Nejsvětější Trojice.