Středověké nástěnné malby Menší věže hradu Karlštejna. K realizaci restaurátorského průzkumu z let 2018 a 2019

Adam Pokorný | Petr Skalický

Publikace je věnována nástěnné výzdobě kostela Panny Marie a kaple sv. Kateřiny v Menší věži hradu Karlštejna, na kterou se v odborné literatuře trochu zapomíná ve prospěch jedinečné výzdoby Větší věže a tamní kaple sv. Kříže. V obou sakrálních prostorách došlo v letech 2018 a 2019 k realizaci hloubkového restaurátorského průzkumu za pomocí vesměs zcela nedestruktivních recentních metod. Kniha seznamuje čtenáře s řadou nových zjištění, která nás jednak zpravují o ne zcela dobrém stavu výzdoby a zároveň nese potenciál korigovat některé zažité interpretační rámce, které máme často tendenci chápat jako neměnné.

Obsahem kniha míří primárně na širokou odbornou veřejnost různých profesí památkové péče. Pro bohatou a doposud v této šíři nepublikovanou fotografickou dokumentaci malířské výzdoby je ovšem určena též laickým zájemcům o hrad Karlštejn a jeho výzdobu.

Koupit knihu

Středověké nástěnné malby v Praze. Kapitoly

Petr Skalický | Jan Fiřt | Anežka Mikulcová (edd.)

Kniha uvádí do problematiky středověké nástěnné malby (nejen) na území Prahy s ambicí poukázat, že její interpretace není jen výsadním polem dějin umění. Interpretačně otevřená je v odborné rovině nutně také restaurátorům, technologům, historikům v širokém slova smyslu a řadě dalším oborům, z nichž většina působí v oblasti památkové péče. Nejdůležitější je ovšem recepce dochovaných děl „běžnými“ diváky. V jejich vnímání doznává konkrétní a třeba staletí staré výtvarné dílo nový život. Autoři publikace se snaží poukázat na doposud nepříliš akcentované aspekty vnímání specifické skupiny děl minulosti a s tím i na různé ztracené a v naší době již nenalézané kontexty. 

Koupit knihu

Skryté půvaby českých sídlišť. Architektura | urbanismus | památkový potenciál

Hana Řepková

Kniha je rozdělena do čtyř základních částí. První úvodní část naznačí, kde se mohou na sídlištích vůbec skrývat nějaké půvaby a jak je možné, že nám tak dlouho zůstávaly skryty. Druhá část, studie, je rozdělena do tří kapitol mapujících vývoj idejí a podoby sídlišť, vliv stavebníka a doby na jejich kvalitu, památkově chráněných sídlišť a sídlišť v památkovém zájmu. Vývoj idejí a podob hromadné bytové výstavby seznamuje s předchůdci dnešních sídlišť, zamýšlí se nad množstvím podobných znaků slohů prosazovaných totalitními režimy a jejich většinovou oblíbeností a nad nižší mírou přijetí sídlišť vybudovaných na principech funkcionalismu podle zásad Athénské charty a analyzuje možné příčiny tohoto stavu, představuje vývoj a základní typy domovních dispozic. Analyzuje vliv stavebníků, jimiž byli stát, města, podniky a družstva, na kvalitu návrhu obytných souborů a jejich realizace.

Druhá část je zakončena přehledem tuzemských souborů a objektů hromadného bydlení v průřezu 20. stoletím, které mají státem garantovanou památkovou ochranu. Doplněny jsou o soubory, které mají srovnatelné kvality, ale chráněny nejsou. Chronologické řazení poskytuje představu, která období jsou doceněna a která nikoliv. Objektivizace hodnocení je dosaženo srovnáním s odpovídajícími chráněnými a ceněnými soubory sousedních zemí - Slovenska, Polska a Německa. Od okolních zemí se v ochraně moderní architektury máme čím inspirovat. Třetí část je bohatým katalogem stavebních a funkčních prvků sídlišť, který odhaluje, kde všude se mohou skrývat dosud přehlížené půvaby. Čtvrtá část knihy přináší podrobnější pohled na deset českých a moravských sídlišť, která svými kvalitami vybočují z hlavního proudu.

Koupit knihu

Památková péče na zapřenou. Pamětnická svědectví o ochraně památek v časech pozdního socialismu

Jakub Bachtík (ed.)

Soubor rozhovorů se sedmi významnými osobnostmi české památkové péče nabízí svědectví o ochraně památek v dobách tzv. normalizace, reflexi proměn oboru po roce 1989 i blízký pohled na konkrétní, často napínavé profesní osudy. Rozhovory s Josefem Bláhou, Janem Frídlem, Janem Kozdasem, Alešem Krejčů, Václavem Paukrtem, Dagmar Sedlákovou a Josefem Štulcem pokrývají období od sedmdesátých let 20. století do začátku nového tisíciletí a zachycují proměny památkové péče v různých regionech a různých součástech oboru.

Výsledkem je plastický obraz toho, jak složité, víceznačné a nečernobílé byly osudy památkové péče v posledních padesáti letech. Pamětnická svědectví doplňuje odborná studie, která přibližuje kontext vzniku rozhovorů a zamýšlí se nad významem svědectví pamětníků pro poznání dějin památkové péče.

Koupit knihu

Poválečná architektura jako památka. Proměny pražských staveb z období 1945–1989

Matyáš Kracík (ed.) | Anna Schránilová | Kateřina Houšková | Hedvika Křížová

Na stavby postavené v letech 1945–1989 stále ještě nepanuje jednotný názor. Přitom již od jejich vzniku uplynulo několik desítek let, tedy doba, kterou odborná i širší veřejnost často podmiňuje nárok na památkovou ochranu. Cílem publikace je přiblížit roli Národního památkového ústavu (NPÚ) v péči o poválečnou architekturu a objasnit výzvy a problémy, kterým v této oblasti čelí.

Katalog stejnojmenné výstavy je členěn do několika kapitol podle charakteru činností NPÚ, k nimž patří vytipovávání potenciálních nových památek, vedení jejich seznamu a v neposlední řadě také dozor při rekonstrukcích. Hlavní část katalogu pak pojednává o pražském metru, jemuž se autoři věnovali v rámci výzkumu v posledních letech. Soustředí se na původní architektonické řešení tohoto nejrozsáhlejšího veřejného interiéru, který v období normalizace v Československu vznikl, a na jeho památkový potenciál. Posláním publikace je rozšířit povědomí o hodnotách nedávné, ale rychle mizející architektonické vrstvy.

Koupit knihu

Další inspiraci na čtení najdete v našem knižním katalogu novinek.

Pdf katalog