NPÚ připravil k výročí 100 let Masarykovy čtvrti výstavu v brněnské Knihovně Jiřího Mahena
Až do konce července bude ve foyeru a na galerii Knihovny Jiřího Mahena v Brně k vidění výstava o brněnské meziválečné architektuře doplněná k výročí 100 let od pojmenování Masarykovy čtvrti po prvním československém prezidentovi.
Vernisáž se uskuteční 2. června 2025 od 17. hodin a bude spojena s přednáškovou Jana Sapáka. Výstavu „Architektura ve službách první republiky“ původně Národní památkový ústav připravil v roce 2018 ke stoletému výročí republiky, nyní se otevírá v rozšířené podobě doplněné o trojici panelů pojednávacích o jedné z architektonicky nejpozoruhodnějších částí Brna.
Masarykova čtvrť nemá pevně stanovené hranice. Rozprostírá se v zeleni na území městských částí Brno-střed a Žabovřesky na svazích Žlutého kopce, Kraví hory a nad Pisáreckým údolím. Za centrum čtvrti lze považovat náměstí Míru s kostelem sv. Augustina, které volně přechází v rozlehlý sportovně rekreační areál s parkově upraveným úbočím na Kraví hoře. Náměstí Míru spojuje s druhým pomyslným centrem, Vaňkovým náměstím, ulice Lerchova. Urbanistické řešení Vaňkova náměstí vychází z ve své době oblíbeného motivu segmentového uspořádaní objektů. V zahraničí lze spatřit aluze na tento efektivně utvářený veřejný prostor u berlínského sídliště Hufeisensiedlung. Masarykova čtvrť se formovala ve vlnách. Od konce 19. století postupně vznikala souvislá zástavba rezidenční vilové čtvrti budované podle zásad zahradního města. První byla Německá úřednická čtvrť (Beamtenheim) v podobě neorenesančních a secesních vil v okolí ulic Všetičkovy, Jiřikovského, Zachovy a Tvrdého. Následovala Česká úřednická čtvrť v těsném sousedství dnešního Wilsonova, dříve Císařského lesa. V období první republiky sehrála ve výstavbě klíčovou roli stavební družstva, z nichž nejznámější byly Na Vyhlídce, Úřednická čtvrť a Domov. Jejich přičiněním došlo k rychlému zastavění celého území. Ve čtvrti bydleli a působili nejvýznačnější z brněnských architektů: Kroha, Fuchs, Kumpošt, Ruller, ale i původně ve Zlíně etablovaný Karfík. Dne 17. července 1925 byla dosavadní Úřednická čtvrť se souhlasem prezidenta přejmenována na Masarykovu čtvrť. Svým pojmenováním, architekturou a urbanismem ztělesňovala hrdou a úspěšnou moderní společnost.
