Invalidovna - projekt obnovy

Národní památkový ústav představuje projekt obnovy Invalidovny. Historický areál bude památkově obnoven, zpřístupněn veřejnosti a nově doplněn o vrstvu současné architektury v podobě přístaveb v zadní části objektu, které navážou na slepé štíty barokní stavby.

Příběh Invalidovny

3. srpna 1658 se začal psát velký příběh pražské Invalidovny v Karlíně. Tehdy hrabě Petr Strozzi (1626-1664) sepsal závěť, která následně vedla k založení nadace, jejímž přičiněním a prostředkům, byla postavena Invalidovna. Petr Strozzi se rozhodl svůj majetek věnovat nadaci poté, co byl v roce 1657 vážně raněn v bitvě v Itálii. Nadace jako první v Českých zemích na sebe vzala závazek péče o válkou postižené, zestárlé a chudé vysloužilce a jejich rodiny. Z prostředků nadace byla hrazena nejen výstavba Invalidovny, ale i její fungování. Nadace existovala 294 let a zrušena byla až v roce 1952.

V Nadačním ústavu mělo být dle závěti postaráno o osoby římsko-katolického vyznání, které trpěly následky zranění z války. Ve své době i následně byl neobvyklý počin hraběte chápán jako akt sociálního cítění a lidskosti. Dokonce předcházel slavnému projektu Ludvíka XIV. Hotel des Invalides v Paříži. Nadační majetek byl uvolněn 50 let po smrti Strozziho manželky (+1714), která zůstala bezdětná. I ona navázala na svého manžela, a navíc majetek nadace významně navýšila. Praha se realizací Invalidovny zapojila do celoevropského dění výstavby obdobných zařízení. Správcem nadace byl určen řád křížovníků s červenou hvězdou.

Z předložených architektonických návrhů na Invalidovnu byl vybrán monumentální projekt Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který počítal s vojenským ústavem pro 4 000 osob. Z Dientzenhoferových plánů byla nakonec realizována jedna devítina zamýšleného rozsahu (původně se mělo jednat o čtverec 300x300 metrů). Základní kámen ke stavbě položil rakouský císař Karel VI. 15. srpna 1732. Definitivně byla výstavba ukončena až v květnu 1737, i když byla postupně obydlována o dva roky dříve. Nerealizace celého rozsahu vedla k řadě úprav projektu, jako zřízení provizorní skromné kaple svatého Kříže, postupná úprava dispozic, změny využití prostor, skromnější výzdoba apod. I tyto a následující nepřetržité úpravy a přestavby jsou dalším důležitým příběhem Invalidovny.

Počet osob žijících v Invalidovně se měnil v závislosti na obecné situaci v Evropě. Zatím nejvyšší číslo je uváděno k roku 1854 – celkem 1 404 lidí včetně žen a dětí. V letech válek byla Invalidovna vyklízena a sloužila jako lazaret pro zraněné vojáky. V listopadu 1918 došlo k převratu, odstranění a zničení všech předmětů, jako obrazů, podobizen a soch. Po sporech mezi ministerstvy obrany a sociální péče nakonec objekt zůstal v resortu ministerstva obrany, invalidé byli postupně stěhováni do nově zbudované invalidovny v Hořicích v Podkrkonoší. Vedle vojáků části Invalidovny začalo využívat Národní technické muzeum a byla zde zřízena expozice Vojenského muzea. Postupně odešli poslední obyvatelé Invalidovny a objekt sloužil především jako armádní archiv.

Uložené archivy utrpěly velké škody po srpnové povodni v roce 2002. Po úvahách o rekonstrukci, v roce 2015 nakonec armáda objekt opustila a předala ho Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Začal proces prodeje objektu do soukromého vlastnictví. To se naštěstí nestalo díky rozhodnutí vlády v roce 2018 a majetek byl svěřen do péče Národního památkového ústavu. NPÚ začalo s přípravou obnovy. Dlouhý a komplikovaný proces byl završen v červnu roku 2026 výběrem zhotovitele stavby.

Obnova Invalidovny

Invalidovna se po obnově v roce 2029/30 stane novým kulturním centrem v hlavním městě Praze. Z 80% se její prostory stanou každodenně veřejně přístupnými. Areál bude volně přístupný ze všech stran a stane se součástí okolních parků.

Východní křídlo historické části bude věnováno historii místa, životu v Invalidovně na pozadí evropského dění. Bude zde i malá kavárna, prodejna suvenýrů a návštěvnické centrum. Součástí prohlídkového okruhu bude i kaple sv. Kříže se zázemím a půdní prostory s vlastní expozicí.

Západní křídlo areálu bude věnováno informačnímu centru NPÚ pro celou republiku, prodejně tematické literatury a stálé expozici Šlechtická sídla – objekty ve správě NPÚ, která bude orientována zejména na architekturu, doplněnou o zajímavosti a artefakty, které stávající hrady a zámky nevyužívají. Celá expozice má ukázat kulturní bohatství celé země a lákat návštěvníky do regionů.

V severním křídle bude provozována ve vícefunkčním režimu kaple sv. Kříže pro samostatné hudební produkce i další kulturní projekty a rovněž jako součást stálého prohlídkového okruhu. V severozápadní části přízemí bude velký sál a salonek pro společenské akce, hudební produkce a výstavy včetně cateringového zázemí. V dalších patrech bude pracoviště mobiliárních fondů včetně studovny pro odborníky, chemické laboratoře a restaurátorské dílny. Severní křídlo je jako jediné, s výjimkou severního průjezdu, podsklepené. V jihozápadní části se počítá s jeho využitím pro stálé nebo dočasné expozice. Nově budou tyto prostory zpřístupněny bezbariérově ze západní zahrady areálu. Menší severovýchodní část bude využita pro logistické zázemí areálu a pro technické zázemí některých pracovišť.

Při jižním křídle bude zbudována novostavba se dvěma částmi – jihovýchodní část bude sídlem Pražského filharmonického sboru včetně hlavního a malého zkušebního sálu, korepetic a administrativní části. Pro celý areál zde budou umístěny technologie pro zajištění tepla (včetně obnovitelných zdrojů). Jihozápadní část novostavby bude provozována NPÚ a hlavním prostorem bude multifunkční sál pro 170 osob s kvalitní nastavitelnou akustikou. Zbylé prostory budou sloužit jako technologické prostory s funkcemi pro celý areál. Součástí novostavby je i podzemní parkoviště pro 50 osobních aut.

Pohled odborné veřejnosti

Převod památkově unikátního objektu Invalidovny do správy Národního památkového ústavu (NPÚ) považujeme za to nejlepší, co mohlo tuto památku potkat. Pro historický objekt je tak zaručen citlivý přístup při jeho adaptaci pro nové využití. Zároveň máme jistotu, že toto využití nebude v kolizi s možnostmi budovy – což by v případě ryze komerčního využití bezesporu hrozilo. (více)
- Klub Za starou Prahu

Úkolem rozmístit v Invalidovně její nové funkce a nalézt v ní místo pro filharmonický sbor pověřil Národní památkový ústav architekta Petra Hájka. Této práce se architekt ujal na základě svého vítězství ve výběrovém řízení, což je forma, která se u nás u staveb pro kulturu osvědčila stejně dobře jako architektonická soutěž a přinesla už hodnotné výsledky například u přestavby krajské galerie v Liberci, u rekonstrukce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze nebo u novostavby archeoparku v Pavlově u Mikulova. (více)
- Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Že by závan svěžího ducha v památkové péči? Že by došlo k uvědomění si, že historická kvalita může být zvýrazněna na pozadí kvality přítomnosti a naopak? Že bychom dokázali mít odvahu k přidání sebevědomé identity naší doby k neméně sebevědomé identitě naší minulosti?
Takové otázky mě napadaly, když jsem měl možnost shlédnout studii architekta Petra Hájka na dostavby k tomu účelu připravených štítů Invalidovny v Karlíně – slavného fragmentu plánovaného rozsáhlého komplexu od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. 
(více)
- Ing. arch. Josef Pleskot

Diskutovaná nevyhnutnosť dostavby či prístavby nie je subjektívnym rozhodnutím pamiatkárov – ktorí mimochodom Invalidovňu skutočne zachránili –, ale je vecou spoločenského konsenzu viacerých inštitúcií formulujúcichoživujúce a nové programy pre významnú stavbu, ktorá dlhé desaťročia žila relatívne uzavretým administratívnym životom. Nový verejný program je tak bohatý, že Invalidovňu nemožno považovať za prázdnu, ale naopak za zmysluplne naplnenú. (...) Multifukčné a variabilné sály a svetelné hry spojené s výhľadmi na mesto sú súčasným výrazom podôb multifaktorálnej nevyhnutnosti obnovy. Nie polarita transparentnosti a nepriehľadnosti, ale dialóg mnohohlasého slova ako základ kultúry každej doby, aj tej barokovej. (více)
- Prof. PhDr. Marian Zervan, PhD.Ing. arch. Monika Mitášová, PhD.

Jako architekt velmi positivně vnímám snahu Národního památkového ústavu o dostavbu objektu Invalidovny novou, soudobě pojatou vrstvou architektury. Je to důležitou zprávou pro architekty i památkáře, že památková péče a současná architektura nejsou dvě separátně fungující odvětví, která spolu mají problém hovořit a případně i tvořit. Je to zprávou, že architekti a památkáři mohou a měli by nejen spolupracovat, ale také se respektovat. Invalidovna je skvělou příležitostí dokázat, že si vážíme jak doby minulé, tak současné. (více)
- Ing. arch. Martin Zítek

Návrh dostavby Invalidovny ateliéru Petra Hájka hovorí jazykom súčasnej architektúry, ktorá nie je arogantná, bezpohlavná, ale odvážna, logická a zmysluplná. Architekti navrhujú súčasnú hmotu s invenčnou fasádou z českého tabuľového priesvitného skla so šošovkou, ktorá bude výnimočná a presiahne české architektonické prostredie. (více)
- Ing. arch. Lena Ilová

Sklenená prístavba, vyvolávajúca vášnivé emócie, slúži ako technické zázemie budovy. Poškodenie vnútorných častí pôvodnej budovy považujem za oveľa závažnejší zásah, ako vytvorenie sklenenej dostavby, naviac v zadnej časti budovy, ktorá tento účel zastreší. Zároveň bude filharmonický orchester umiestnený v dôstojnom priestore, ktorý bude spĺňať technické štandardy potrebné pre organizáciu takéhoto charakteru. (více)
- Mgr. Jana Turanská, PhD.

Návrhem pro pražskou Invalidovnu se Národní památkový ústav chopil příležitosti, jak oživit debatu o obnově historické architektury a zřetelně ukázat, co obnáší konverze historické budovy - stavby typologicky tak silně poznamenané jejím předchozím účelem - pro její novodobé využití. (více)
- Arch. Bruno Mazzone

Debata o rekonstrukci Invalidovny v CAMPu (2020)

Hosté:
  • Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ
  • Jan Kasl, předseda ČKA
  • Petr Hájek, architekt / Petr Hájek Architekti
  • Tomáš Zdvihal, architekt / CBArchitektura
  • Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha
Moderuje:
  • Adam Gebrian

Diskuze byla uspořádána ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy.