Rekordní zájem o hrad Trosky

Díky fenoménu hry Kingdom Come: Deliverance II. se abnormálně zvýšil zájem české i zahraniční veřejnosti o hrad Trosky. Správa hradu si proto pro fanoušky přichystala řadu novinek – speciální prohlídky, středověký víkend tematicky věnovaný hře a také byly v areálu hradu umístěny kovové destičky s QR kódy, které po načtení ukáží porovnání současného místa s místem ve videohře. Fanoušci si na hradě mohli zakoupit i upomínkové předměty se symbolikou této hry, která na hrad přivedla nový typ návštěvníka – mladé lidi, kteří se živě zajímají o skutečnou historii Trosek a na hradě se chovají uctivě – tak, jak se v areálu národní kulturní památky sluší.

Nový prohlídkový okruh – I. patro v obnovené části hospodářského dvora v Zákupech

Nový prohlídkový okruh, vzniklý v průběhu rekonstrukce jižní části hospodářského dvora, lze pomyslně rozdělit na dva tematické celky: na interiéry, které představují jeho zakladatelku Annu Marii Františku, velkovévodkyni Toskánskou. V samotném zámku, kde v 17. a 18. století žila, se interiéry z jejího období nedochovaly, protože v polovině 19. století byly razantně upraveny ve stylu druhého rokoka pro bývalého císaře Ferdinanda Dobrotivého. Ve čtyřech místnostech 1. patra hospodářského dvora proto vznikl čtyřpokojový apartmán, který je zařízený jako její pracovna, jídelna, ložnice a salon. Obrazová výzdoba a další zařízení přiblíží návštěvníkům stěžejní okamžiky života Anny Marie Františky, její zájmy a také stavební aktivity na jejích rozsáhlých panstvích v severních a středních Čechách. Apartmán navazuje na interiéry, které představují šlechtická sídla, která již neexistují, nebo jsou využívána k jiným účelům (například zámky Sloup, Kopidlno, Milíčeves, Chotělice, Žampach, Hrubá Skála, Jičíněves a další). Návštěvníci mohou obdivovat obrazy a portréty, nábytek či porcelán, z nichž mnohé doposud nebyly nikdy vystaveny veřejnosti a byly uloženy v depozitářích.

Samostatným prohlídkovým okruhem jsou také obnovené konírny.

Vzácná návštěva – výstava renesančních bust na Frýdlantě

Součástí prohlídkového okruhu Frýdlantský hrad byla několik měsíců výstava „Vzácná návštěva“, která vůbec poprvé představila veřejnosti čtveřici nově objevených renesančních bust.  Busty vytvořené v bílém carrarském mramoru zobrazují čtveřici panovníků spojených s habsburským rodem – Markétu Rakouskou, Filiberta II., Karla V. a Viléma V.

Busty byly dosud neurčeny, výzkum NPÚ v rámci projektu Ad unicum však odhalil jejich spojení se sběratelskou činností rodu Clam-Gallas, jehož členové uchovávali všechny busty ve svém rodovém muzeu na hradě Frýdlant již na počátku 19. století.

Autorem portrétů dvojice manželů nizozemské místodržící Markéty Rakouské a Filiberta II. byl identifikován vynikající nizozemský sochař Conrat Meit, jde o jediná díla tohoto autora na území ČR. Třetím vystaveným dílem byl portrét synovce a kmotřence Markéty Rakouské, císaře Karla V. (1500–1558). Jeho autorem je sochař z okruhu Michelangelova žáka, řeholníka Giovanniho Angela da Montorsoli. Výstava obsahovala také předměty spojené s vyobrazenými osobnostmi; byl vydán katalog pod stejným názvem.

Zámek Slatiňany má plně funkční původní kuchyni

Slatiňanská kuchyně se v přízemí zámku nachází téměř 450 let, současnou podobu jí vtiskla rekonstrukce z konce 19. století. Dosud nefunkční kuchyň byla v minulosti skladištěm nepotřebných věcí, první opravy se dočkala v 90. letech minulého století, ale bez možnosti vaření. Rekonstrukce sporáku a ostatních kuchyňských spotřebičů začala na konci roku 2024, v roce 2025 se ve slatiňanské kuchyni již vařilo a peklo – a to jak pro návštěvníky, tak se zde za asistence médií zkoušely a předváděly pochoutky uvařené a upečené dle historických receptů.

Babička Boženy Němcové slavila 170 let od prvního vydání

Na zámku v Ratibořicích a v Babiččině údolí bylo po celou sezonu připomínáno výročí 170 let od prvního vydání Babičky Boženy Němcové. Kromě výstavy s původními vydáními proběhlo i tematické diskusní odpoledne, kdy se účastníkům představila i novější zpracování tohoto díla, byly zde k nahlédnutí i různé nuance jednotlivých vydání, například v čínštině. 

Zámek Lemberk připomínal 30 let od svatořečení Zdislavy z Lemberka

Správa lemberského zámku po celou sezonu připomínala benefičním koncertem, poutí, tematickými kostýmovanými prohlídkami a zpřístupňováním Zdislavy světničky toto významné výročí manželky Havla z Lemberka, patronky rodin a zakladatelky kláštera, kostela a špitálu v Jablonném v Podještědí.

Aplikace odkrývá archeologii na hradě Grabštejn

Milovníky archeologie a nejstarší historie jistě potěšila aplikace, která odkrývá archeologii malého grabštejnského nádvoří – doprovodné texty jsou volně přístupné, k využití aplikace je nutné stát přímo na nádvoří, aby se návštěvníkům rozkrylo, co se nachází pod nimi. Aplikace Grabštejn AR, jejíž vznik iniciovala archeoložka Renata Tišerová z NPÚ, ÚOP Liberec, je ke stažení zdarma a setkává se s velmi kladným hodnocením návštěvníků.

Hrad Litice vstoupil do sezony 2025 pod novým vedením

Od 1. března 2025 je kastelánem hradu pan Petr Bek. Nový kastelán, který vystudoval Vyšší školu dopravní a kromě zkušeností v oblasti automobilového průmyslu, dopravy a logistiky působil jako průvodce a pokladní litického hradu, rozšířil návštěvní dobu hradu, nabídl nový typ prohlídek školám a v závěru roku zval také na Novoroční výstup na hrad. Další nové aktivity představí litický kastelán v roce 2026.

Na Kunětické hoře byla expozice doplněna o obraz Mikoláše Alše

Na prohlídkovém okruhu Dušan Jurkovič – básník dřeva byl vystaven znovu objevený obraz Mikoláše Alše, který se zapojil do boje za záchranu Kunětické hory na počátku 20. století. Poutavý příběh snahy o záchranu hradu, který dal vzniknout i zmíněnému obrazu, tak rozšířil stávající průvodcovský výklad.

Příznivci zámku Sychrov finančně uhradili výsadbu nových dřevin do zámecké zahrady

V listopadu byla sychrovská zámecká zahrada osázena novými dřevinami – 12 různých stromů, pečlivě vybraných specialistkou, si za odborného dohledu zasadili sponzoři, kteří předem vybrané stromy „zakoupili“ pro zámek. Následovala komentovaná prohlídka zahrady a také zámku. Mezi dárci byli i místní dobrovolní hasiči a jeden strom věnovali zámku také jeho průvodci. Zasazena byla například borovice lesní, dub uherský, lípa malolistá a další.

Na náchodském zámku se rozloučili s medvědem Ludvíkem

Náchodský zámek byl od roku 1995 neodmyslitelně spjat s medvědy hnědými, Ludvíkem a Dášou. Medvědice Dáša uhynula v neděli 8. ledna 2023, medvěd Ludvík byl na základě doporučení veterinárního lékaře šetrně uspán 23. ledna 2025. Chov medvědů na náchodském zámku zajišťovali na základě trojdohody Město Náchod, Státní zámek Náchod (NPÚ, ÚPS Sychrov) a ZOO Dvůr Králové, přičemž medvědi byli ve vlastnictví Města Náchod.

Zámek Litomyšl byl pod lešením

Na litomyšlském zámku pokračovala stavební obnova (Program SMVS – Péče o národní kulturní dědictví I. – vše o projektu na www.zamek-litomysl.cz) – na budově zámku probíhaly opravy fasád, restaurování sgrafitové výzdoby, byla realizována oprava lunetové římsy. V únoru byla dokončena obnova Panského domu, který slouží pro potřeby zámku –je zde zázemí dílen, údržby a také sklady, čímž se postupně uvolní prostory v budově zámku a u části z nich dojde k postupnému zpřístupnění veřejnosti. (Příkladem je zejména 3. nádvoří, které sloužilo k parkování zahradní techniky, do budoucna se rozšíří také expozice zámecké kuchyně). 

Začíná obnova hospodářského dvora zámku Hrádek u Nechanic

V závěru roku 2025 zástupci Národního památkového ústavu oficiálně „předali“ hospodářský dvůr zámku Hrádek u Nechanic realizátorům stavebních prací. Obnova dvora je rozdělena do tří projektů, které by měly být ukončeny v roce 2027:

1. Projekt IROP: Hrádek u Nechanic - kouzlo anglického venkova, jehož cílem je kompletní revitalizace a obnova západní části hospodářského dvora například jízdárna, zpřístupní veřejnosti.
2. Projekt IROP: Hrádek u Nechanic – Historie za oponou. Tento projekt řeší špatný technický stav a zabraňuje další devastaci zámeckého divadla, které se nacházelo rovněž v hospodářském dvoře.
3. Projekt SMVS: NPÚ, SZ Hrádek u Nechanic – oprava havarijního stavu čp. 40 (I. etapa). Tento projekt řeší opravu havarijního stavu budovy č. 40 v hospodářském dvoře.

Obnova střech na frýdlantském zámku

Na konci roku 25 byl ukončen projekt obnovy krovů a střech na objektu renesančního zámku. Součástí stavebních prací byla nejen kompletní obnova krovu a břidlicové střechy, ale také oprava nebo repase všech oken v rámci návštěvnického okruhu, a to včetně restaurování vitráží. Při realizaci bylo také zjištěno, že vikýře jsou narušeny nedostatečnými opravami v minulosti, a proto byla nutná oprava ve větším rozsahu, než se předpokládalo. Součástí obnovy bylo i restaurování kamenných prvků, instalace nových komínových těles a komínové lávky. Obnova byla hrazena z dotačního programu Ministerstva kultury České republiky – rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Celkové náklady byly ve výši 21,2 mil. Kč.

Letohrádek na Opočně

V červnu 2025 byla dokončena sanace havarijního stavu střešní a stropní konstrukce na letohrádku u opočenského zámku. Letohrádek je unikátní renesanční objekt, který nechal vystavět Jan Rudolf Trčka z Lípy poté, co v roce 1602 zdědil panství Opočno. Jedná se o patrovou stavbu na obdélném půdoryse s unikátní patrovou arkádou po obvodě a se sálem v patře. Průčelí rytmizuje vysoký pilastrový řád.

Předmětem stavební akce byla výměna střešního pláště sedlové střechy tvořené dvojitým štípaným šindelem s etážovými štíty a výměna dožilé šindelové osmiboké báně s plechem krytou lucernou a cibulí, vrcholící hrotnicí s korouhvičkou, která zakončuje schodišťovou věž. Součástí prací byla také výměna dožilých konstrukcí krovu, oprava omítek na komínech a ve štítech nad úrovní střechy, oprava půdních prostor nebo výměna okenic. Nahrazený dvojitě kladený modřínový šindel byl podle ikonografických pramenů natónován do barvy bobrovky. Do nově osazené báně byla uložena časová schránka se vzkazy obyvatel Opočna.

Akce byla hrazena z dotačního programu Ministerstva kultury České republiky – Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Celkové náklady činily 35,6 mil. Kč.

Zámek Sychrov má zrestaurovanou bránu a oplocení v zámecké zahradě

První řešenou částí bylo oplocení kopírující veřejnou komunikaci, která byla zdrojem největšího poškození – v důsledku havarovaných automobilů byly křehké litinové dílce a pískovcové sloupky poškozeny či zcela zničeny. Zároveň z důvodu úpravy místní komunikace v minulé dekádě, díky které již nedochází k poškozování oplocení auty, byl v části tohoto oplocení zvýšen okolní terén ze strany od silnice až o 30 cm, a tím bylo oplocení zahrnuto nepůvodním materiálem, a to včetně průběžných prahů mezi sloupky. Proto ve spolupráci s Libereckým krajem proběhly stavební práce i na novém odtokovém žlabu mezi oplocením a komunikací. V rámci oprav byly dochované pískovcové sloupky, prahy a litinové dílce opraveny, očištěny, dílce pozinkovány a osazeny zpět; chybějící litinové části byly nově odlity.

Druhou řešenou částí bylo litinové oplocení mezi čp. 13 a čp. 14, které je zcela jiného charakteru. Jedná se o masivní, plošně odlévané a bohatě členité litinové oplocení, které zahrnuje dvě vstupní branky a hlavní vjezdovou bránu do zámeckého parku. Celá konstrukce tohoto oplocení je umístěna na masivním pískovcovém pásu s příčnými opěrami směrem do prostoru zámeckého parku. Několikatunová vjezdová brána byla silně poškozena a rozlámána. Stejná poškození, včetně několika set vlasových trhlin, měly i vstupní branky a zbytek této části oplocení. Stejně jako u první části oplocení byly i zde dochované prvky zrestaurovány, křídla bran a branek znovu svařena, doplněna o chybějící díly a zpět osazena. Pro snazší a bezpečnější manipulaci byla křídla doplněna o kolečka a posílen podklad kolejnic.

Akce byla hrazena z dotačního programu Ministerstva kultury České republiky – Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Celkové náklady činily 25,7 mil. Kč.

Restaurování sochy na Kuksu a sousoší na Sychrově

Na nádvoří barokní památky hospitálu Kuks mohli v létě návštěvníci sledovat restaurátorské práce na soše Malého křesťanského bojovníka. Jedná se o originál, který vytesala dílna Matyáše Bernarda Brauna v roce 1731. Restaurátoři z pravé ruky díla nejdříve demontovali měděný meč, neboť jeho uchycení bylo podle odborníků v havarijním stavu. Kromě nového uchycení byla socha také očištěna, zpevněna a narovnána.

V sychrovském zámeckém parku bylo zrestaurováno sousoší Divých mužů, u nichž bylo kromě doplnění chybějících částí zprovozněno také roky nefungující zařízení na odtok vody z horní nádoby.

Reinstalace kastelánského křídla na zámku Frýdlant

Kastelánské křídlo nyní připomíná Kristiána Kryštofa Clam-Gallase a jeho půvabnou manželku Josefínu. Návštěvníci se ocitnou ve 20. letech 19. století, kdy na Frýdlant oba manželé jezdili z pražského paláce a kastelánské křídlo si uzpůsobili jako byt. Reinstalováno bylo devět místností, které mimo jiné zahrnují ložnice Kristiána Kryštofa, jeho ženy i syna Eduarda.

Nejmladší návštěvníky v kastelánském křídle potěší sbírka hraček upomínající na děti i vnoučata tohoto mimořádného manželského páru.

Císařské pokoje na zámku Hrádek u Nechanic

Počátkem roku 2024 došlo také k dokončení nové prohlídkové trasy na Hrádku u Nechanic pod názvem „Hostinské pokoje“. V loňském roce bylo v rámci projektu Po stopách šlechtických rodů, který se věnoval Harrachům, otevřeno několik místností. Ty představovaly hosty, kteří na Hrádek jezdili pravidelně a pobývali zde, zejména pak širší rodinu Harrachů. Letos se projekt Po stopách šlechtických rodů orientoval na Habsburky, a tak došlo k otevření císařských pokojů, protože i hosté z nejvyšších kruhů monarchie tento zámek navštěvovali – například  Karel Ludvík, bratr císaře Františka Josefa I. Konkrétně byl vybudován toaletní pokoj, ložnice a komorníkův pokoj.

Do budoucna se připravuje ještě otevření oratoře, která k hostinským pokojům přiléhá. Tomu však budou předcházet stavební úpravy.

Zámek Slatiňany a lovecký pokoj

Ve Slatiňanech byl do prohlídkového okruhu nově zařazen lovecký pokoj obnovený podle historických inventářů a průzkumů. Lovecký pokoj se nachází vedle knihovny a nabízí pohled nejenom na africké  a domácí trofeje, ale i na dobové fotografie a další vybavení rodiny Auerspergů.

Restaurování bronzové sochy koně Thesea

V parku státního zámku Slatiňany se v roce 2024 restaurovala bronzová socha koně Thesea. Socha pochází od významného českého sochaře Bohumila Kafky a sloužila jako vzor pro jezdeckou sochu Jana Žižky v Praze. Zhotovena byla v roce 1935, ale do Slatiňan se dostala až při vzniku hipologického muzea v roce 1951. Od té doby je vystavena nepříznivým vlivům počasí, a tak byla celá její povrchová část značně degradována a zabarvila se do zelena. Během letních měsíců mohli návštěvníci parku sledovat práci restaurátorů na vlastní oči - postupně byl očištěn povrch koně a byla mu navrácena jeho původní lesklá černá barva.

Restaurování praporů pro opočenský zámek

Pro zámek Opočno se v roce 2024 restaurovaly tři prapory, které byly značně potrhané. Jak je patrné z přiložené fotografie, z jednoho  praporu se zachovala jen horní část a kříž, ale celá spodní část již chyběla. Ve staré evidenci se podařilo dohledat rozměry původního praporu, a tak se dochované zbytky přišily k nové podkladové látce uzpůsobené staré barevnosti i rozměrům.

Správa a péče o mobiliář – inventurní činnost

V roce 2024 se uskutečnily řádné inventury mobiliárního fondu a knihovny na zámku Opočno. Pravidelnou inventurou prošel mobiliární fond na zámcích Lemberk a Frýdlant, v hospitálu Kuks a také knihovní fond na zámku Hrádek u Nechanic. V souvislosti s výměnou kastelána se uskutečnila inventura mobiliárního i knihovního fondu na zámku v Náchodě.

Sychrovské obrazy připisované Karlu Javůrkovi byly nově určeny jako dílo významných francouzských malířů ze dvora Ludvíka XIV.

Soubor imaginárních portrétů z mobiliárního fondu zámku Sychrov doposud připisovaný českému malíři Karlu Javůrkovi byl na základě badatelského výzkumu pracovníků zámku určen jako výsledek spolupráce dvou významných francouzských malířů působících na počátku 18. století v Paříži, Gabriela Blancharda a Josepha Parrocela. Soubor je tak o bezmála dvě století starší, než se doposud předpokládalo. Tento významný poznatek byl představen odborné i laické veřejnosti formou přednášek, tiskových zpráv a byl zahrnut do aktualizovaného průvodcovského textu.

Rozšíření nabídky pro návštěvníky se specifickými potřebami na Hrádku u Nechanic a ve Slatiňanech, ocenění zámku Hrádek u Nechanic

Na Hrádku u Nechanic a ve Slatiňanech byly základní prohlídkové trasy přeloženy do českého znakového jazyka a v sezoně 2024 se tak tyto okruhy otevřely i návštěvníkům s poruchou sluchu. Pokladní zámku jsou vybaveni dorozumívacími kartami, návštěvníci si mohou průvodcovský text pomocí QR kódu stáhnout do svých mobilů či tabletů a absolvovat tak klasickou prohlídku zámku.

Zámek Hrádek u Nechanic zvítězil ve veřejném hlasování Památky pro každého a kastelán Mgr. Martin Rejman převzal cenu Adolfa Heyduka za bezbariérový základní prohlídkový okruh pod názvem Lesk a sláva Harrachů.

Památky bez bariér letos na Kuksu

Národní památkový ústav úzce spolupracuje s Národní radou osob se zdravotním postižením a jedním z výstupů této spolupráce je projekt Památky bez bariér, kdy se vybraná památka otevře ve vybraný termín zdarma předem osloveným klientům NRZP, pro které je běžná návštěva památek složitá, ať již z důvodu organizačních či finančních. V Královéhradeckém kraji byl zvolen hospitál Kuks a prohlídky pro osoby s různými zdravotními handicapy se zde uskutečnily v pondělí 2. září.

Bezděz slavil 760 let od založení hradu

Správa hradu Bezděz nachystala na srpen oslavy k připomenutí 760 let od založení hradu králem Přemyslem Otakarem II., realizována byla také výstava s názvem Přemysl Otakar II., král, rytíř, zakladatel, která na 22 výstavních panelech připomněla tuto významnou osobnost - zajímavostí výstavy byly například kopie pohřebních insignií Přemysla Otakara II. či jeho meče. Návštěvníky vítal také nový informační systém, novou podobu dostala i dětská hra Poklad kralevice Václava, dílčími změnami prošla i hradní expozice.

Na Kuksu bylo připomínáno výročí 340 let od narození M. B. Brauna

V rámci výročí 340 let od narození M. B. Brauna a 40 let od otevření lapidária byla v kukském lapidáriu vystavena kopie bozzetta sochy Víry. Jedná se přibližně o 30 cm vysokou sošku, která sloužila jako předloha Braunovým tovaryšům při vytváření známého díla – soch Ctností a Neřestí. Dílo vyrobené z pálené hlíny je jediným dochovaným předstupněm těchto soch a na hospitál ho zapůjčila Národní galerie. Byla také restaurována socha Anděla Gloria v jihozápadní části zahrady.

Zpřístupnění dřevěné verandy na Kunětické hoře

Na Kunětické hoře se pro veřejnost zpřístupnil prostor dřevěné verandy nad kioskem s dětským koutkem, příjemným posezením a venkovní terasou. Veranda byla zpřístupněna o víkendech a státních svátcích za příznivého počasí. Na verandu i terasu si návštěvníci mohli odnášet občerstvení z hradního kiosku; dětský koutek obsahuje hrací kostky, magnetickou tabuli s puzzle s motivem objektu a také stolek se židlemi, které jsou kopií Jurkovičova nábytku.

Nezapomínalo se ani na dětské návštěvníky

Pestrá nabídka dětských okruhů, her v zámeckých zahradách a dalších aktivit pro dětské návštěvníky byla rozšířena o nové pracovní listy na hradě Trosky – ty byly vytvořeny ve dvou variantách – odstupňované dle věku dětí. Na zámku Sychrov si mohli během léta nejenom dětští návštěvníci prohlédnout rekvizity a kostýmy z pohádky Klíč svatého Petra, která se zde natáčela.

Ferrarová Eva, Löw Eva, Ruizová Libuše, Svoboda Milan: Gold and Sugar on the Table of the Nobility, Kynžvart-Krásný Dvůr-Konopiště

ISBN: 978-80-909141-0-0

Tato publikace byla anglickou mutací české verze z roku 2023. Publikace představuje jednotlivé historicky poučené realizace šlechtických banketů, které autoři v posledních pěti letech realizovali v prostředí státních zámků (Konopiště, Krásný Dvůr, Kynžvart). Prezentovány jsou jak autentické a evropsky unikátními zlaté nástolní ozdoby ze šlechtických fondů, tak nově vytvářené rekonstrukce cukrových, respektive tragantových, staveb podle dobové ikonografie, které byly historicky postaveny na roveň nástolním ozdobám zlaceným.