1. Pilíř se sochou Nejsvětější Trojice, Hora Svatého Šebestiána, okr. Chomutov

https://www.pamatkovykatalog.cz/pilir-se-sochou-nejsvetejsi-trojice-25434305

Pilíř se sochou Nejsvětější Trojice se nachází na severovýchodním okraji obce Hora Svatého Šebestiána, na východním okraji místní komunikace, na hranici pozemkových parcel číslo 1107/1 a 1257. Čelem je natočen k severozápadu, výška činí 544 cm. Byl zřízen Annou Fritschovou roku 1908, architekturu pilíře (či volnou kopii staršího díla) prováděl kameník Josef Seiche z Teplic.

Jeho materiálem je bělavý, patrně polabský pískovec. Vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice tvoří na oblakové kupě sedící postavy Boha Otce (vpravo) v dlouhém plášti a se zlaceným kovovým žezlem v pravé ruce a Boha Syna (vlevo) s pláštěm přehozeným přes pravé rameno a zahalujícím dolní část postavy. Pravá ruka přidržuje pozlacený latinský kříž. Mezi oběma postavami je na kovovém trnu umístěna rekonstruovaná pozlacená paprsčitá svatozář s Božím okem v symbolickém trojúhelníku. Na čelní straně dříku soklové architektury je bílou barvou zvýrazněný německý frakturní nápis: Gewidmet / von /Anna Fritsch/ 1908//. Na levé straně dříku byl v minulosti nápis: „ STE [?][…] IOSEF SEICHE TEPLITZ – SCHÖNAU“

Pilíř se sochou Nejsvětější Trojice představuje významný krajinotvorný prvek a je cenným dokladem dobové zbožnosti. Jedná se o patrně nejmladší příklad trojičního pilíře v regionu odrážející kamenickou tradici obdobných pilířů realizovaných po polovině 19. století regionálním kameníkem Ferdinandem Dietzem v okolí (např. v Hošnici u Jirkova), s klasicizujícím zjednodušením pilířové architektury. Rukopis díla odráží dozvuky pozdně barokní tradice, ovšem ve zlidovělém pojetí. Svým umístěním dotváří historickou podobu extravilánu obce Hora sv. Šebestiána.

2. Krucifix, Nová Ves u Křimova, okr. Chomutov

https://www.pamatkovykatalog.cz/krucifix-24247515

Pozdně barokní krucifix z druhé poloviny 18. století se nachází na východním okraji Nové Vsi, při pravé straně silnice vedoucí do Hory Svatého Šebestiána. Čelem je natočen k západu, výška činí 386 cm. Byl vytesán ze železitého černovického pískovce neznámým autorem.

Čelní a boční strany dříku jsou pročleněny nikami, v nichž jsou osazeny postavy světců: v čelní nice Panna Maria Bolestná s nakloněnou hlavou zahalenou v roušce, v plášti splývajícím ze zad a zaklesnutým za pasem a se sepjatýma rukama před tělem (s mariánským monogramem nad nikou), vlevo sv. Josef v řaseném plášti s lilií na hrudi a vpravo sv. Antonín Paduánský v řeholním rouše hledící na Ježíška v náručí, s atributem lilie rostoucí z kalicha u jeho nohou, pod nikou je rytý text: St. Anton v(on) P(adua). Horní nároží dříku jsou zdůrazněna reliéfními palmetami stáčenými do volut. Projmutý nástavec nese na čelní straně reliéfní christogram IHS.

Vrcholový krucifix, s páskou s nápisem INRI v horní části svislého břevna, vyrůstá z náznaku skaliska Golgoty s lebkou se zkříženými hnáty. Korpus Krista s překříženými chodidly nevykazuje výraznější promodelování detailů. Na zadní straně dříku jsou nepatrné relikty nečitelného rytého minuskulního nápisu. Krucifix je obklopen plaňkovým čtyřbokým plůtkem. Obnova krucifixu proběhla roku 2021.

Jedná se o hodnotný krucifix s výrazným krajinotvorným uplatněním v oblasti, kde většina těchto drobných památek již zanikla. Současně dokládá úroveň regionální pozdně barokní kamenosochařské tradice a je vedle christologické úcty i nepřímým dokladem místní obliby dalších v regionu uctívaných světců. Svým umístěním dotváří historickou podobu okraje intravilánu obce Nová Ves.

3. Smírčí kámen zvaný Mordstein, Dubí u Teplic, okr. Teplice

https://www.pamatkovykatalog.cz/smirci-kamen-zvany-mordstein-25928762

Smírčí kámen „Mordstein“ se nachází několik metrů východně od historické cesty spojující obce Dubí a Cínovec. Jedná se o obdélnou půlkruhově ukončenou desku, část vystupující nad terén je 104 cm vysoká, 26 cm široká a 19 cm hluboká. Na čelní (jihozápadní straně) je vytesán nápis:

Anno 1685

den 29 Octob

… wurde all

hier Christoph

Neuber von

Lauenstein er

bärmlich er

mordet.

(Léta Páně 1685 29. října byl zde Christoph Neuber uboze zavražděn).

Kámen je umístěn na jedné z vedlejších obchodních stezek spojujících Dubí přes Přední Cínovec s městem Geisling a nedalekým Lauensteinem. Cesta vede úvozem od myslivny Barvář (původně Jaegerhaus) kolem Židovského vrchu. Podle tradované interpretace se 29. října roku 1685 vracel Christoph Neuber z Teplic do rodného Lauensteinu. Peníze, které utržil za prodané zboží, ukryl do chomoutu svého koně. Těsně pod vrcholem stoupání byl přepaden a zákeřně zavražděn svým bratrem. Ten však peníze nenašel, kůň i s povozem mu utekl a dojel bez svého pána přes Přední Cínovec až domů. Vrah byl usvědčen a skončil na šibenici.

Autor pamětního kamene zv. Mordstein, vztyčeného na místě vraždy Christopha Neubera, není znám a samotný artefakt nevyniká řemeslným zpracováním či ojedinělým uměleckým pojetím. To se ovšem u těchto drobných památek trestně-právního charakteru ani neočekává. Vztyčení smírčího kříže či kamene bývalo součástí soudního vyrovnání pachatele s pozůstalými a jeho význam spočíval především v tom, že byla uchována vzpomínka na tragickou událost. České země v minulosti oplývaly velkým množstvím takovýchto drobných památek, ovšem velký počet jich hlavně po druhé světové válce zanikl. O to důležitější je záchrana každého dochovaného objektu.

4. Boží muka Weißte Marter, Mstišov, okr. Teplice

https://www.pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-weiste-marter-26086523

Podle farního soupisu kaplí a křížů z roku 1835 se boží muka od 1. poloviny 19. století zvaná „Weißte Marter“ (tj. Bílá Boží muka) původně nacházela při cestě ze Mstišova do Dubí, na samé hranici katastrů Dubí a Mstišov. Soupis uvádí, že plechové obrazy v kaplici zcela chyběly, jinak byl sloup v dobrém stavu. K tomu farář připojil poznámku, že obec Mstišov odmítá převzít údržbu sloupu, protože je příliš vzdálený od obce.

Sloup nechala dle nápisu na soklové partii objektu postavit Maria Manzer (občas se objevuje varianta příjmení Mantzer) dne 2. června 1708 na obecním pozemku. O donátorce se mnoho informací nedochovalo. Pravděpodobně je totožná s Marií Manzerovou, která žila v Dubí, protože ve Mstišově žádná rodina s tímto příjmením na počátku 18. století nežila. Žena téhož jména žila také v blízkých Drahůnkách, proto ani zde nelze vyloučit, že se jednalo o donátorku sloupu, obzvlášť přihlédneme-li k faktu, že příjmení Mantzer není v matrice příliš frekventované. Zvolené místo bylo shodou okolností na hranici katastrů obcí Dubí a Mstišov, a po vzniku stabilního katastru se ocitlo v katastru Mstišova. V žádných historických mapách ovšem boží muka zakreslena nejsou. Kolem roku 1928 byla boží muka ještě na původním místě před hostincem Marien Hof, ale krátce nato došlo k jejich přemístění, zřejmě z důvodu úpravy silnice. Je pravděpodobné, že při tomto transferu došlo k poškození dříku sloupu nesoucího kaplici, neboť v roce 1956 jsou zachycena na současném místě na návsi obce Mstišov u kaple sv. Huberta, ovšem bez dříku. Na západní straně dříku je vyryt nápis: MARIA MANZ ERIN 1708 TEN 2IVNY (Maria Manzerin 1708 dne 2. června). Kaplice je ukončena čtyřbokou konkávně projmutou stříškou, v jejímž vrcholu je vetknut železný latinský kříž.

Kvalitně provedená raně barokní boží muka jsou hodnotným a typickým dokladem drobné sakrální architektury dotvářející prostředí českých obcí a měst. Přestože se nedochovala v kompletní podobě, jejich historická hodnota zůstala zachována.