Na pátek 16. září 2016 jsou připraveny komentované prohlídky kopie Svatováclavské koruny. Koruna bude vystavena v nejstarší části hradu – hradní kapli, která byla zbudována Albertem II. ze Šternberka, blízkým přítelem a rádcem Karla IV. Netradiční podvečerní prohlídky proběhnou v časech 19 – 20.30 se začátky každých 30 minut. Prohlídky doplní rozšířený výklad týkající se historie koruny a prostor hradní kaple.

Program bude pokračovat v sobotu 17. září od 10 do 21 hodin se začátky prohlídek každých 30 minut. Expozici Svatováclavské koruny doplní historický program na nádvoří hradu. V časech 11, 13, 15 a 17 hodin vystoupí skupina historického šermu ARMET s pásmem rytířských soubojů doplněný o představení zbraní. Dospělí i děti si po celý den budou moci vyzkoušet střelbu z kuše a vrhání nožů pod vedením rytířů. V podvečerních hodinách, konkrétně od 18 do 21 hodin, vystoupí v hradní kapli komorní chrámový sbor CHORUS MITTITUR pod vedením sbormistra Tamary Margholdové. Krátké koncertní vstupy budou součástí jednotlivých prohlídek Svatováclavské koruny mezi 18 a 21 hodinou.

V neděli 18. září zakončí víkendový program expozice Svatováclavské koruny v hradní kapli. Provázet se bude po celý den od 10 do 16 hodin se začátky prohlídek každých 30 minut.

V sobotu a neděli bude nadále ZDARMA přístupná doprovodná výstava „Albert II. ze Šternberka ve službách Karla IV.“. Výstava prezentuje osobnost Alberta II. ze Šternberka, blízkého přítele a rádce Karla IV., a jeho dobu. Výstavní prostory se nachází na dolním nádvoří hradu Šternberk.

„Svatováclavská koruna je nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů, její cena je nevyčíslitelná, a proto i její kopie je velmi cenná a není zveřejňována její hodnota. Karlštejnská kopie je celá ze stříbra a je pozlacená, má na sobě 96 drahokamů a 20 perel. Patří ke korunám ostatkovým, tzn., že v křížku nahoře je zalitý trn z trnové koruny Ježíše Krista. Kopii Svatováclavské koruny vyrobila v roce 1998 Umělecká škola pro zpracování drahých kovů v Turnově pod dohledem profesora Jaroslava Prášila. “ upřesnil Lukáš Kunst, zástupce kastelána na hradě Karlštejn, který má převoz koruny na starost.

Návštěvníci hradu Karlštejn se nemusí obávat, že místo Svatováclavské koruny zhlédnou v době 16. – 18. 9. 2016 jen prázdnou vitrínu, naopak budou mít jedinečnou příležitost prohlédnout si Madonu z Veveří, jejíž kopii zapůjčila správa hradu Veveří.

Svatováclavskou korunu nechal vyhotovit v roce 1346 následník českého trůnu Karel IV., který s ní byl o rok později korunován na českého krále v katedrále sv. Víta. Karel IV. nechal novou korunu zasvětit sv. Václavovi, oblíbenému patronovi a svému předchůdci. Svatováclavská koruna nebyla majetkem českého krále, nýbrž patřila sv. Václavovi, proto ji podle Karla mohli čeští králové používat pouze při své korunovaci a během důležitých ceremonií a událostí. Český král si ji vypůjčoval od patrona českých zemí, tedy sv. Václava, za poplatek 200 hřiven stříbra. Touto korunou bylo korunováno 22 českých králů a poslední korunovace proběhla na počátku 19. století, kdy byl posledním korunovaným českým králem Ferdinand V. Habsburský.

Svatováclavská koruna má průměr 19 cm a vysoká je taky 19 cm. Váží 2358,3 g. Koruna je zhotovena z nelegovaného zlata o ryzosti 21 až 22 karátů. Je zdobena 96 drahými kameny (safíry, spinely, smaragdy) a 20 perlami. Posvátný charakter umocňoval i fakt, že se jedná o korunu relikviářovou. Na vrcholu koruny je křížek s nápisem „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“. Do daného křížku byl zasazen údajný trn z Kristovy trnové koruny.

V současné době se originální koruna nachází na Pražském Hradě v Kapli sv. Václava a je chráněna sedmi zámky, k nimž má klíč sedm důležitých představitelů české státnosti. Svatováclavská koruna je důležitým symbolem české státnosti a české suverenity.

Lucemburský rok 2016

U příležitosti 700. výročí narození císaře Karla IV. pořádá Národní památkový ústav řadu akcí, jež mají připomenout nejen největšího Lucemburka, ale i stopy, které jeho rod zanechal v zemích Koruny české. Výstavy a kulturní akce se konají na bezmála 30 památkách ve správě Národního památkového ústavu. Lucemburský rok je součástí projektu Po stopách šlechtických rodů, který připomíná nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody utvářející v průběhu staletí dějiny našeho státu. www.npu.cz