Zajímavosti – léto 2023

Co vás zajímá?

Zpět na hlavní rozcestník newsletteru

Prezident Petr Pavel navštívil zámek Český Krumlov

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou při své první oficiální návštěvě Jihočeského kraje zavítali i na zámek Český Krumlov. U Červené brány přivítala generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková a ředitel ÚPS v Českých Budějovicích Petr Pavelec. Areálem zámku je prováděl kastelán zámku Pavel Slavko.

Na II. zámeckém nádvoří vzdala čest prezidentovi Schwarzenberská garda. Poté si delegace prohlédla zámecké interiéry a divadlo. Přes zámeckou zahradu se účastníci přesunuli k letohrádku Bellária, který prochází obnovou. Po prohlídce restaurování umělé jeskyně byla v jídelně připravena ukázka funkce kouzelného stolu přichystaným občerstvením.

Slavnostní krumlovská fanfára

Pod vedením Turnanácla Ladislava Kočára zazněla ze zámecké věže poprvé v tomto století tzv. Slavnostní krumlovská fanfára, jejímž autorem je někdejší gardový kapelník, šikovatel František Vrchota. Granátník Vrchota byl oddaný český vlastenec a významná osobnost česko-jazyčného kulturního a hudebního života v Českém Krumlově v době pozdního mocnářství i za první republiky. Coby učitel hudby vychoval hned několik generací krumlovských hudebníků, svou hudební činností aktivně podporoval místní spolkovou činnost a mimo jiné jako první zahrál českou hymnu „Kde domov můj“ v našem městě po vyhlášení nezávislého československého státu poté, co zpráva o událostech v Praze dorazila do Krumlova. Patrně právě pod jeho velením pak granátníci přivítali české vojáky, kteří Český Krumlov definitivně připojili k nové republice.

Přestože byl František Vrchota, především pro místní německo-jazyčný tisk a zvláště ve svých mladých letech, symbolem nekompromisního a vypjatého češství, v roce 1930 tento český patriot neváhal veřejně a razantně vystoupit proti diskriminaci svých německy mluvících kolegů a hudebníků za strany českých nacionalistů, neboť v „jeho“ republice, kterou hluboce miloval, nesměl mít šovinismus místo.

Pan prezident byl u příležitosti historicky prvního zahrání Vrchotovy slavnostní fanfáry v 21. století požádán o společné uctění památky tohoto někdejšího gardového kapelníka, stejně jako jeho kolegů, kteří se spolu s ním podíleli na zachování česko-jazyčného kulturního života v našem městě, z nichž tři sloužili v řadách čs. legionářů v Itálii a na Sibiři.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Natáčení druhé řady Skrytých skvostů je v plném proudu

„Klapka. Obraz sedmnáct podruhé.“ Natáčení je v plném proudu. Štáb České televize spolu s hercem Jaroslavem Pleslem už od května poctivě navštěvuje památky ve správě NPÚ. Právě probíhá natáčení druhé řady oblíbeného televizního dokumentárního cyklu Skryté skvosty.

V pokračování cyklu se objeví celkem deset objektů, které stojí za to blíže prozkoumat, představit v širších souvislostech a možná přesvědčit televizní diváky k osobní návštěvě. 

A kam se vydáme tentokrát? V Pardubickém kraji vyrazíme na Rumburakův hrad – Kunětická hora, zamíříme do Bečova nad Teplou, v jižních Čechách prozkoumáme historii klášteru Zlatá Koruna, v moři chmelnic se podíváme na zámek Stekník, dále navštívíme kastelány na zámku Horšovský Týn nebo Hořovice. Cestou na Moravě nemineme zámky Raduň, Jánský Vrch, Vizovice a Uherčice.

Půlhodinovými díly diváky pravidelně provede herec Jaroslav Plesl. Zapřít nelze jeho osobní zájem o historii, cenné proto budou i jeho odborné postřehy a poznámky při diskusích s odborníky či kastelány. Každý objekt totiž skrývá svá neobjevená tajemství, největší perly inventáře nebo dávno zapomenuté příběhy.

Cyklus České televize vzniká ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism. Premiérové díly se na televizních obrazovkách objeví na jaře 2024.  Prozatím se můžete podívat na pár zákulisních fotek z natáčení na zámcích Raduň, Stekník a Vizovice nebo si připomeňte první sérii Skrytých skvostů na i-vysílání ČT nebo se podívat do galerie na fotky z letošního natáčení.

První série

Chtěli bychom poděkovat všem kastelánům a kastelánkám za spolupráci a ochotu.

Velké poděkování patří těmto kastelánům a kastelánkám:

• Miloš Jiroušek (SH Kunětická hora)
• Tomáš Wizovský (SZ Bečov nad Teplou)
• Markéta Kouřilová (SZ Raduň)
• Kateřina Danielová (SZ Jánský Vrch)
• Jana Pluhařová (SZ Vizovice)
• Alena Lysá (SZ Uherčice)
• Jana Zajíčková (SZ Stekník)
• Jan Rosendorfský (SHZ Horšovský Týn)
• Libor Knížek (SZ Hořovice)
• Lenka Tondlová (klášter Zlatá Koruna)

Reportáž České televize z natáčení druhé řady

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Nová Ves u Nového Města na Moravě se stala Vesnicí roku 2023 v Kraji Vysočina

V květnu se hlasovalo v krajském kole soutěže Vesnice roku v Kraji Vysočina. Jedenáctičlenná porota navštívila všech 15 přihlášených obcí, které se představily v rámci dvouhodinových prezentací. Na výběru vítěze se rovněž podílelo telčské pracoviště Národního památkového ústavu. Zvítězila obec Nová Ves u Nového Města na Moravě na Žďársku.

„Nová Ves ve své prezentaci předvedla svůj bohatý společenský život, na kterém se všestranně podílí i mládež, péči o životní prostředí v obci a spolupráci s místním zemědělským podnikem,“ konstatuje Stanislav Vohryzek z ÚOP v Telči, který byl jedním z porotců soutěže.

U obce komise pozitivně hodnotila její dlouhodobý rozvoj a bohatý spolkový, sportovní a kulturní život, péči o veřejná prostranství a obecní majetek. Obec je aktivní při čerpání dotačních titulů a současně se snaží využívat místních zdrojů, spolupracovat s místní farností, zemědělci i podnikateli. Nastavená koncepce rozvoje obce a její postupné naplňování směřuje k vyváženému rozvoji území ve všech oblastech. 

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Toulky s duchem Hugem

Nechte se unést novou dětskou knihou Toulky s duchem Hugem od nakladatelství Albi, která je určena nejen dětem od 5 let. Knížka vyšla v rámci edice Kouzelné čtení, tudíž je kompatibilní s mluvící Albi tužkou. Stačí přiložit tužku k vybranému objektu či postavě, abyste se dozvěděli více. Celkem po osmi památkách ve správě NPÚ vás provede spisovatel Alfons Koukolíček (mluví Jaroslav Plesl) a duch kronikáře Huga Šarapatky (mluví Ota Jirák). Dozvíte se mimo jiné, kde roste lípa neviny, kdo měl v erbu krkavce na hermelínu nebo na kterém hradě měl stát skokanský můstek.

Chtěli bychom poděkovat kastelánům a kastelánkám za spolupráci při vzniku knihy:

• Pavlína Suchomelová (SH Trosky)
• Rostislav Jošek (SH Buchlov)
• Marek Hanzlík (SH Lipnice)
• Miloš Jiroušek (SH Kunětická hora)
• Jiří Sobek (SH Krakovec)
• Lukáš Bojčuk (SH Švihov)
• Markéta Kouřilová (SZ Raduň)
• Jan Smolík (SH Nové Hrady)

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Konec telky?! Letní hra ČT Déčka

Nová letní hra dětské stanice České televize zve malé návštěvníky k objevování památek. Na 40 památek ve správě Národního památkového ústavu se zapojilo do letošního osmého ročníku letní hry Déčka, tentokrát s podtitulem Konec telky?! Do konce prázdnin mohou (nejen) děti vyrážet na hrady, zámky a další památky, do přírody nebo do turistických informačních center, sbírat tam hesla, soutěžit o ceny, a přitom zachraňovat své oblíbené hrdiny.

Do soutěže se zapojilo také na čtyřicet hradů, zámků a dalších památek ve správě Národního památkového ústavu. Navštívit je možné například zámky Velké Březno, Nebílovy, Náchod, Březnice, Uherčice či klášter Sázava. Inspiraci na výlety s dětmi nabídne aktuální mapa stanovišť či úplný seznam všech stanovišť.

Deník zachránce, soutěžní leták s heslem a odměnové samolepky na návštěvníky čekají během otevíracích hodin na pokladnách zapojených objektů. 

Hra

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Kde se pracuje na obnovách?

Lysice

V obnovované zámecké zahradě státního zámku Lysice se intenzivně pracuje. Již byla dokončena nutná část prací podzemních (rozvody vody, nové šachty, retenční nádrže a další inženýrské sítě) a rovněž dvě třetiny prací stavebních (statika, zednické i tesařské práce, obnova skleníků) i restaurátorských (terakotová výzdoba zahrady, kašny, kamenické prvky). Začaly i zahradnické práce ve středním parteru, mezi kolonádou jsou vysázeny stromkové růže, v horním parteru je vysázeno i dalších pět druhů portlandských růží a také růží, které byly vyšlechtěny před rokem 1920. Návrat k původní podobě zahrady představuje i 800 kusů jahodníku a keře rybízu. Dále se pokračuje ve stavebních úpravách, v omítání zdí a patek sloupů kolonády, v opravách cihelných zídek, a probíhají zkoušky umělých závlah. Restaurátoři pracují na osazení kamenných obrub a chrličů kašen a probíhá i restaurování kamenických článků. Rozsáhlá obnova zahrady bude ukončena v prosinci tohoto roku, takže v dubnu 2024 by se zahrada měla otevřít i návštěvníkům.

Vimperk

Státní zámek Vimperk prochází druhou etapou obnovy s názvem Probouzení zimního zámku. Součástí etapy je odvodnění severní strany Dolního zámku, oprava krovu a střechy Černé brány, oprava střech a zbývajících fasád na Horním zámku, vybudování nové konzervátorské dílny a obnova budovy tzv. míčovny. Od začátku července již došlo k rozebrání střech Horního zámku na kapli sv. Josefa, části severovýchodního křídla a minulý týden došlo i na kapli Čtyř evangelistů. Po mnoha letech bylo možné prohlédnout si a zkontrolovat celý krov, který je ve velmi dobrém stavu. Na projekt financovaný z vládního programu Péče o národní kulturní dědictví I. je alokovaných 100 milionů korun a druhá etapa by měla skončit v roce 2025.

Probouzení zimního zámku - 1. etapa (2017–2021)

• IROP: Horní zámek Vimperk (Winterberg)
• 137 milionů korun
• zahájení stavebních prací: 26. března 2019
• slavnostní otevření: 2. června 2021
• obnova části fasád Horního zámku
• obnova interiérů, včetně vybudování nových prohlídkových tras a nových expozic Muzea Vimperska
• nové návštěvnické zázemí
• přeložení vodovodních a kanalizačních sítí
• nové rozvody elektřiny
• postup prací (k)rok za (k)rokem si můžete prohlédnout ve fotogalerii

Probouzení zimního zámku - 2. etapa (2023–2025)

• cca 100 milionů korun
• financována vládním programem Péče o národní kulturní dědictví I.
• odvodnění severní strany Dolního zámku
• oprava krovu a střechy Černé brány
• oprava střech a zbývajících fasád na Horním zámku
• vybudování nové konzervátorské dílny
• obnova budovy tzv. míčovny

Reportáž

Litomyšl

Na státním zámku Litomyšl probíhá rozsáhlá obnova, která je financována ze dvou programů: operačního programu IROP a Programu SMVS. 

I. Operační program IROP, Prioritní osa 3. Specifický cíl 3.1. Zefektivnění presentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví, výzva č. 52 Revitalizace vybraných památek II.

• Obnova vybraných vnitřních prostor objektu zámku
• Obnova střešních konstrukcí a střešních plášťů objektu zámku
• Expozice II. – „Proč je zámek UNESCO“ včetně Digitalizace na téma divadlo a architektura zámku

II. Program SMVS – Péče o národní kulturní dědictví I.

• Revitalizace zámku v Litomyšli, část I. Zámek Litomyšl – Obnova sgrafitové výzdoby vnějšího pláště objektu
• Expozice I. – „Historické divadlo a divadelní kultura v prostředí aristokracie“
• Revitalizace zámku v Litomyšli, část II. Panský dům Litomyšl
• Oprava madlové zdi a altánu nad baštou u francouzské zahrady

Projekt IROP byl dokončen v roce 2023,  zatímco předpokládané dokončení Projektu financovaného z programu SMVS – Péče o národní kulturní dědictví je v roce 2027.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Nová kulturní památka v Třebíči

Masarykova vyhlídka v Třebíči byla ve druhém čtvrtletí roku 2023 prohlášena za kulturní památku. Vyhlídka je situována na skalnatém úbočí lesoparku Hrádek, kde plní funkci místní soudobé dominanty. Byla postavena v letech 1929–1930 při příležitosti 80. výročí narození prezidenta republiky T. G. Masaryka. Slavnostní odhalení se konalo 28. října 1930.

„Jedná se o jednoduchou železobetonovou stavbu na čtvercovém půdorysu vycházející z principů funkcionalismu a moderního klasicismu, která se stala místem pravidelných oslav Masarykových narozenin i oslav založení Československé republiky,“ konstatuje Marie Fuňáková z oddělení evidence a dokumentace pracoviště ÚOP Národního památkového ústavu v Telči.

Stavbu navrhl a realizoval třebíčský stavitel Jaroslav Herzán, iniciátorem myšlenky byl Okrašlovací spolek, který je významnou složkou třebíčské historie a iniciátorem mnoha krajinotvorných projektů v třebíčském urbanismu. Jižní průčelí zdobí medailon s reliéfem portrétu Masaryka a nápisem T. G. MASARYK 1850–1937. Původně bronzový medailon o průměru jeden metr byl v roce 2012 nahrazen replikou ze syntetické pryskyřice.

Objekt je významným dokladem architektonicky a urbanisticky hodnotné drobné stavby v krajině vystihující život společnosti období 20. a 30. let 20. století.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Santiniho domalovánky

Odkaz architekta Jana Blažeje Santiniho si letos připomenou nejen odborníci, nýbrž také děti. Připomínáme si totiž 300 let od úmrtí tohoto geniálního architekta a stavitele. V Santiniho domalovánkách s motivy jeho staveb mohou děti ve složitých půdorysech prostřednictvím fantazie rozpoznávat věci jim důvěrně známé. Zjednodušení je také pozváním k dotváření díla. Tiskovina je tak skrytě grafomotorickým cvičením vhodným pro děti na prahu školní docházky a žáky nižšího stupně. Kromě obrazové složky je v domalovánkách také vyprávění o architektově životě a tvorbě, které má v sobě dynamiku vypořádání se se zdravotním hendikepem. Tiskovinu připravil odbor edukace a dalšího vzdělávání.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Hudba nad propastí – obnova koncertního sálu zámku Jezeří

Obnova dvoupatrového divadelního sálu s galerií je dalším významným krokem rehabilitace zámku Jezeří, který patří mezi nejohroženější památky Evropy. Podívejte se, jak obnova probíhala.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Nové kulturní památky v Libereckém kraji

Základní škola Husova, Liberec

Objekt školy v Husově ulici v Liberci vypovídá o vysoké stavitelské úrovni před první světovou válkou. Architekt Oskar Rössler v roce 1910 představil plán na výstavbu školní budovy,  která se uskutečnila v letech 1913–1914.

Kino Varšava, Liberec

Unikátní liberecké kino, známé dnes jako kino Varšava, představuje jeden z nejzajímavějších objektů svého druhu na našem území, což souvisí zejména se spojením dvou zcela odlišných funkcí, biografu a hromadných garáží, které jsou kvůli terénu umístěny nad kinosálem. Objekt prošel několika přestavbami, avšak ta poslední z let 1922–1923 udává podobu budovy tak, jak ji známe dodnes.

Simonova vila v Hejnicích

Vila dle plánů Rudolfa Bitzana přesahuje svými architektonickými kvalitami a dalšími stavebními úpravami hranice města a řadí k nejzajímavějším stavbám širšího regionu, které se dochovaly ve velmi autentickém stavu.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Památky v Plzeňském kraji pod lupou

Věrné virtuální modely vybraných objektů lze vytvářet pomocí fotogrammetrie a trojrozměrné digitalizace. Využití je příhodné zejména tam, kde byla odhalena zajímavá nálezová situace či je ohrožena památka nebo její část. Výsledky tohoto zpracování předkládá pracoviště ÚOP Národního památkového ústavu v Plzni na platformách Sketchfab a Youtube.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Obnova zámku Červená Řečice pod odborným dohledem ÚOP v Telči

Zámek Červená Řečice se po úvodní etapě obnovy od 1. července 2023 otevřel veřejnosti. Etapa prací, která zachránila hmotnou podstatu většiny objektů a jejíž výsledky nyní můžeme vidět, trvala 8 let. Práce probíhaly pod odborným dohledem Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči. Další velká část areálu, který byl v roce 2014 prohlášen národní kulturní památkou, na obnovu teprve čeká. Zájemci mohou navštívit prohlídkovou trasu umístěnou v přízemí zámku a v prvním patře vstupního areálu.

Původně gotická tvrz byla ve 14. století přestavěna a rozšířena na opevněné sídlo, jež sloužilo jako správní a hospodářské centrum pelhřimovského dominia pražského biskupství. Dnešní rozsáhlý areál nepravidelného šestibokého půdorysu vznikl renesanční přestavbou v 16. století, kdy si zámek postupně předávalo několik šlechtických rodů. Tato etapa vytvořila památkově nejhodnotnější části areálu, pro něž jsou typické prvky tzv. české renesance. V 17. století se znovu stal majetkem pražských arcibiskupů a až do roku 1948 sloužil jako centrum hospodářské správy. Tehdy prošly některé z objektů stavebními úpravami.

ZPĚT NA ROZCESTNÍK ZAJÍMAVOSTÍ

Zpět na hlavní rozcestník newsletteru