Středeční premiéru filmového dokumentu "Květná zahrada rukama zahradníků" navštívili diváci v hojném počtu, sál Kina Nadsklepí v Kroměříži byl i přes vydatnou sněhovou nadílku téměř zaplněný. Projekce se zúčastnil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, olomoucký biskup Josef Nuzík a představitelé města Kroměříže, starosta Jaroslav Němec a místostarosta Pavel Motyčka. Půlhodinový snímek o zahradnickém řemeslu v Květné zahradě přijeli do Kroměříže představit i autoři ze Studia Velehrad, Veronika a Martin Müllerovi. Producentem nového dokumentu o Květné zahradě je Národní památkový ústav.
"Kontinuita Květné zahrady spočívá nejenom ve staletých stromech či stavbách, ale také v nepřetržité lidské práci."
Květná zahrada v Kroměříži se často ocitá v pozornosti filmařů, ať už jako scenérie natáčených historických filmů či dokumentů pojednávajících o její historii a kráse. Dosud žádný film se však nezabýval tím, jak se zahrada mění během čtyř ročních období a jak náročné je o ni pečovat. Autoři dokumentu manželé Müllerovi pořizovali filmové záběry v Květné zahradě tři roky, dokument má téměř časosběrný charakter.
Vážené hosty a návštěvníky kina před projekcí dokumentu přivítala Nelly Komendová, ředitelka Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži. „Za vznikem dokumentu stojí nemalé úsilí Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži, které se mimo jiné věnuje vzorové prezentaci památek zahradního umění, snaží se získat u lidí povědomí o významu zahradní kultury a zvýšit prestiž zahradního povolání,“ uvedla ředitelka Nelly Komendová.
Zahradnice a zahradníci se prostřednictvím filmového plátna podělili o své celoroční zkušenosti z péče o Květnou zahradu. Kroměřížskou památku UNESCO v dokumentu osobně představil kastelán Martin Krčma a hlavní zahradník Pavel Bleša. V úvodu dokumentu se o svůj pohled na zahradu podělila Hana Poková, lektorka z Metodického centra zahradní kultury. „Na Květné zahradě se mi líbí právě ty příběhy,“ zmínila Hana Poková. „Počet zahradníků nebyl nikdy v průběhu historie zahrady nějak velký. Ze začátku zde pracoval jeden zahradník, jeden tovaryš a nespočet pomocníků a nevolníků z lichtenštejnských panství. Dnes se o zahradu stará 15 stálých zahradníků a sezonně pomáhají další brigádníci,“ zaznělo v dokumentu.
Během projekce se diváci například dozvěděli, že v produkčním skleníku se ročně vysadí přes 80 tisíc letniček a 20 tisíc dvouletek, že v zahradě se několikrát ročně zastřihává osm kilometrů vysokých stromových stěn, některé z nich údajně pamatují zakladatele zahrady, biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Filmaři také podrobně zdokumentovali, jakým způsobem je téměř 15 hektarů zeleně, stromů a květin zavlažováno. „Pro kroměřížskou Květnou zahradu byl v polovině 19. století vybudován Sobělický vodovod, který přiváděl vodu z nádrže v remízku vzdáleném necelé dva kilometry od zahrady,“ uvedl v dokumentu Jiří Janál, archeolog z kroměřížského Národního památkového ústavu.
Pravidelné zahradnické činnosti ovlivňují nejen jednotlivá roční období, ale také příprava na stěžejní momenty návštěvnické sezony. „Stejně jako je zahradnickým vrcholem roku měsíc květen, společenským vrcholem je festival barokní kultury s názvem Hortus Magicus – tedy magická zahrada. Dvoudenní slavnost už několik let umožňuje návštěvníkům zažít atmosféru barokní zahrady plné divadla, hudby a tance,“ zaznělo na filmovém plátně.
Součástí večera byla beseda s tvůrci dokumentu, Veronikou a Martinem Müllerovými a představiteli Národního památkového ústavu, kastelánem Martinem Krčmou a hlavním zahradníkem Pavlem Blešou. Diskuse se zaměřila nejen na zahradnické práce a na vznik filmového dokumentu, ale také na vzájemnou spolupráci Národního památkového ústavu, Muzea umění Olomouc a Arcibiskupství olomouckého, dotazy směřovaly také na aktuální dění okolo restitučního řízení v případě Květné zahrady. „Máme tu statek, který jsme jako občané předali do společnosti světového dědictví, a odpovědnost za něj je úkolem všech zainteresovaných stran,“ uvedl kastelán Martin Krčma v odpovědi na otázku vlastnictví Květné zahrady. „Společně spolupracujeme na odkazu světové veřejnosti, pro řadu památek v naší zemi jsme vzorem,“ doplnil Krčma. Během besedy byl několikrát zdůrazněn význam Arcibiskupského zámku a zahrad v celoevropském měřítku památek světového kulturního dědictví UNESCO, právě letos si budeme připomínat 20. výročí zápisu Arcibiskupského zámku a zahrad na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Dokument Květná zahrada rukama zahradníků byl dokončen koncem roku 2017 a Národní památkový ústav jej financoval díky poskytnuté dotaci z Ministerstva kultury České republiky, programu Podpora pro památky UNESCO. Studio Velehrad spolupracovalo s Národním památkovým ústavem již v minulosti, podílelo na vzniku videonahrávek o Květné zahradě ve znakovém jazyce, které jsou součástí projektu Hortus inauditus – zahrada neslýchaná. Projekce dokumentu byla zařazena i do programu letošní výstavy kamélií, návštěvníci Květné zahrady mohou dokument zhlédnout ve třech sobotních termínech během výstavy Kamélie dell´arte, výstava bude k vidění v Květné zahradě od 23. února do 25. března 2018. Dokument byl rovněž nabídnut k odvysílání České televizi.
S výsledkem filmařské práce manželů Martina a Veroniky Müllerových ze Studia Velehrad je kastelán Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Martin Krčma spokojen: „Kontinuita Květné zahrady spočívá nejenom ve staletých stromech či stavbách, ale také v nepřetržité lidské práci. Jsem rád, že to dokument vyjadřuje a že konečně na památky, o které pečujeme, je pohlíženo z jiného úhlu, než z pohledu cestovního ruchu či vlastnictví.“
