Ocenění Památky děkují v tradiční každoroční soutěži Patrimonium pro futuro, kterou vyhlašuje Národní památkový ústav, je udělováno na základě online hlasování veřejnosti. Svým hlasem mohou milovníci památek podpořit jednoho z navržených kandidátů na získání této speciální ceny napříč celkovými šesti kategoriemi soutěže. O vítězích jednotlivých kategorií pak rozhoduje odborná porota.

Do soutěže je letos přihlášeno 34 počinů a objevů z oblasti památkové péče. Za Plzeňský kraj byli příslušným územním pracovištěm navrženi tři kandidáti:

• v kategorii Objev, nález roku navržen MgA. Jindřich Šlechta za nález a restaurování nástropní barokní fresky v interiéru zámku v Horažďovicích,
• v kategorii Obnova památky navrženo Západočeské muzeum v Plzni, zastoupené tehdejším ředitelem PhDr. Františkem Frýdou, a stavební a tesařská firma Zdeněk Vaindl za obnovu technické národní kulturní památky vodní hamr v Dobřívu,
• v kategorii Záchrana památky je navržena obec Trnová, zastoupená starostkou Petrou Šumlovovou, za záchranu roubeného stavení v areálu usedlosti č. p. 2 v obci Trnová.

Podrobné informace o soutěži a nominovaných objektech včetně fotografické dokumentace jsou publikované na webu NPÚ. Vítězové v soutěži Patrimonium pro futuro za letošní rok budou vyhlášeni v listopadu, a to v Praze na slavnostním galavečeru.

Na webu našeho pracoviště je k nahlédnutí přehled všech nominací za Plzeňský kraj za celou historii soutěže.

Kontakt: Jaroslava Kováčová, redaktor, kovacova.jaroslava@npu.cz, tel. 603100818

K jednotlivým nominacím za Plzeňský kraj:

Nález a restaurování nástropní barokní fresky v interiéru zámku v Horažďovicích

Při obnově interiérů věže zámku v Horažďovicích byla restaurátorem Jindřichem Šlechtou nalezena a následně také restaurována nástropní malba. Průzkum vrstev přemaleb, který provedl restaurátor před běžnou obnovou povrchů stěn a stropu v západním křídle zámku, odhalil v místnosti prvního patra nárožní věže rozsáhlou nástropní barokní figurální fresku. Malba neznámého autora byla identifikována jako milostný výjev z doby kolem roku 1700, zhotovený dle grafické předlohy z konce 16. století Hendrikem Goltziusem. Jejím námětem je scéna ze starověké báje a pověsti o závisti. Zachycuje Merkura (v řecké mytologii Hermes) v okamžiku, kde se zamiloval do Hersé, dcery prvního athénského krále. Malba byla v minulosti zakryta jistě v důsledku rozsáhlého poškození podhledu stropu, které bylo způsobené jeho nevhodně technicky řešenou konstrukcí. K dalšímu poškození malby v minulosti došlo při vkládání rozvodů elektroinstalace. Ve středu stropu se malba již nedochovala. V rámci restaurátorských prací byla tudíž provedena i rekonstrukce nedochovaných partií malby na základě zjištěné grafické předlohy. Interiér věže je součástí prohlídkového okruhu zámku.

Obnova vodního hamru v Dobřívu

Hamr „Hořejší lub“ v obci Dobřív je nejvýznamnější a největší památkou svého druhu v České republice a unikátem i v rámci střední Evropy. Objekt, vzniklý ve dvacátých letech 19. století prokazatelně na místě starší stavby, zpracovával surové železo na polotovary. Výroba posléze přešla na těžké kované nářadí a hamr byl nově vybaven strojním zařízením, doplňovaným v průběhu 20. století stroji s elektrickým pohonem. Muzejní expozicí se objekt stal po ukončení provozu; následně v roce 1958 získal statut kulturní památky a v roce 2010 národní kulturní památky. V lednu roku 2016 byl zahájen projekt celkové obnovy hamru. V té době se nacházel ve velmi špatném stavebně technickém stavu; řada strojů nebyla funkčních. Rekonstrukce přinesla nejen obnovu vlastní stavby, ale i technického zařízení včetně obnovení jeho plné funkčnosti a také vybudování dosud chybějícího provozního zázemí pro návštěvníky. Obnova byla ukončena v roce 2020. Provozuschopná technická památka s nově vzniklou doprovodnou expozicí je přístupná veřejnosti.

Záchrana roubenky v Trnové

Roubená chalupa z konce 18. století v obci Trnová byla již na pokraji zániku. Dům byl od roku 1936 bez využití a procházel minimální údržbou. Objekt se rozhodla zachránit obec, která přistoupila k jeho odkupu a následné rekonstrukci. Při obnově byly zvoleny tradiční řemeslné techniky. V loňském roce bylo dokončeno zajištění zděných částí stavby a přistoupilo se k obnově dřevěných konstrukcí. Rovněž byly obnoveny cenné truhlářské detaily a dochovaná výbava interiéru. Dům by měl být prezentován ve stavu daném posledními úpravami z doby kolem roku 1900, tedy i s obnovenou doškovou krytinou, vnější chlebovou pecí, původními dveřmi, okny, podlahami, lepenicí na stěnách a stropech. Jádro roubeného selského stavení, pocházející z doby kolem roku 1670, je jedním z mála dochovaných příkladů typické venkovské architektury plzeňského regionu. Zrekonstruované stavení by se mělo stát kulturním centrem obce a poskytnout i prostor pro činnost místních spolků. Roubený interiér bude sloužit jako dobová ukázka bydlení a pro oživení lidových tradic, k čemuž budou využity i předměty z původní domácnosti majitelů statku.