Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi – nová národní kulturní památka Středočeského kraje
V pondělí 20. 2. 2017 na svém zasedání vláda ČR schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku. Středočeský kraj, který se pyšní i památkou zapsanou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (historické jádro města Kutná Hora s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci) si tímto nyní připíše hned pět nových národních kulturních památek: Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi, Vodní elektrárna v Poděbradech, Krematorium v Nymburce, Zámek s parkem v Brandýse nad Labem, Sokolovna v Rakovníku. Středočeský kraj tak nyní eviduje více než 30 národních kulturních památek. U nově schválených objektů se jedná především o stavby občanské vybavenosti z 1. poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období. Statut národní kulturní památky pak byl nově schválen i pro dosud ne zcela doceněný zámek v Brandýse nad Labem.
Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi
Střední průmyslová škola (původně Zemská průmyslová škola) v Mladé Boleslavi představuje vrchol architektonické tvorby školních budov v období mezi světovými válkami. V návaznosti na ideu německého Bauhausu, s programem laboratorně ateliérového způsobu výuky, zde vzniklo první technicky i výchovně moderní zařízení svého druhu v republice. Projekt vypracoval v letech 1922–1923 architekt Jiří Kroha, čelný představitel avantgardní architektury v Čechách, s jehož tvorbou v Mladé Boleslavi je spjatý vůbec první komplexnější zásah moderní architektury do charakteru českého města a do struktury tradičního stavitelství. Zemská průmyslová škola se řadí k jeho nejvýznamnějším realizacím, a měla značný vliv na tvorbu mnoha českých architektů. Přestože ve své době byl autor pro přílišný umělecký záměr a přebujelost forem kritizován, postupem času se jeho průmyslová škola stala jedním z charakteristických znaků města Mladá Boleslav a ikonickou stavbou meziválečného období.
Výstavba rozlehlé a složitě koncipované budovy probíhala v letech 1923–1927, spolu s doplňkovou sochařskou výzdobou a originálním autorským vnitřním zařízením. Reprezentuje polohu extravagantní expresionistické architektury, vycházející z různých domácích i zahraničním zdrojů, předně z architektonického kubismu a estetické teorie staveb Pavla Janáka související s prostorovým i hmotným dynamismem. V projektu je patrné maximální možné využití nových materiálů a konstrukčních metod v sepjetí s neoplasticismem a konstruktivismem.
Školní budova se vyznačuje vysokou mírou autenticity a stále slouží svému účelu. Od roku 1987 je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek a v roce 2016 uspěla v nominaci na Národní kulturní památku.
Národní kulturní památky
Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.
V současnosti je v ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 304 rejstříkových čísel (jednotlivých staveb, areálů či movitých předmětů nebo jejich souborů) národních kulturních památek od těch nejstarších (např. archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů) přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter aj.) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova aj.) až po památky z konce 20. století (např. hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce). Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky.
Z celkového počtu NKP je 45 movitých.
Kontakt:
Mgr. Šárka Koukalová, koukalova.sarka@npu.cz, tel. 274 008 234