1. Kamenný krucifix, Postoloprty-Strukovice, okr. Louny

https://www.pamatkovykatalog.cz/kamenny-krucifix-22550138

Kamenný kříž z jemnozrnného pískovce byl postavený v roce 1809. Na čelní straně soklu je reliéf Panny Marie Bolestné s mečem v hrudi. Na soklu je latinský kříž s korpusem Krista. Na zadní straně se nachází ryté iniciály AB a letopočet A 1809. Římsa dle dochovaných trnů nesla původně po stranách sochy, patrně drobných puttů.

Krucifix je dílem neznámého autora, který byl dle signatury i formálních znaků tvůrcem dnes již odstraněné sochy sv. Prokopa a kamenného soklu pod blíže neurčenou sochu opodál v polích z let 1808–1809. Ve vzdálenějším okolí se dosud nacházejí kamenné krucifixy z konce 18. či 19. století, avšak výhradně v intravillánech obcí a se soklovou architekturou hranolového či trojbokého půdorysu se zcela odlišnou koncepcí reliéfní výzdoby, která s provedením strkovického krucifixu nesouvisí. Současně je dnes již ojedinělým působivým krajinotvorným doplňkem okolí obce, konkrétně cestní křižovatky, neboť obdobná kamenosochařská díla srovnatelných kvalit z okolní krajiny mezi Postoloprty a Žatcem v minulých desetiletích nenávratně zmizela.

Návrh na zapsání podal v roce 2019 NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.

2. Bývalý špitál, Varnsdorf, okr. Děčín

https://www.pamatkovykatalog.cz/byvaly-spital-23496398

Špitál byl postaven varnsdorfskou firmou Johann Jos. Wauer a Johann Wauer jun. podle projektu městského stavitele Antona Möllera v letech 1897–1898. Jedná se o čtyřkřídlou budovu postavenou na půdorysu písmene „E“. Základní kámen špitálu byl položen 1. června 1897, otevřen byl 2. prosince 1898 u příležitosti padesáti let vlády císaře a českého krále Františka Josefa I. Provoz byl svěřen sestrám řádu sv. Karla Boromejského.

Po druhé světové válce byla budova bývalého špitálu užívána pro školní účely a poté byla poměrně dlouhou dobu bez využití, dnes slouží varnsdorfskému děkanství.

Objekt bývalého špitálu je dokladem typu veřejné městské architektury sloužící jak zdravotním, tak sociálním účelům. Jeho původní dispozice se téměř nezměnila, zachovány zůstaly také některé prvky původní architektonické výbavy jako jsou dveře včetně obložení nebo většina podlah. Poměrně velkoryse navržený a do současnosti dobře dochovaný celek je hodnotnou součástí historické zástavby města Varnsdorfu, dokládající hospodářský rozmach města na přelomu 19. a 20. století.

3. Vila Möller, Varnsdorf, okr. Děčín

https://www.pamatkovykatalog.cz/areal-vily-36207367

Anton Möller (1864–1927) vedl dlouhých třicet sedm let varnsdorfský stavební úřad. Jako městský stavitel se podílel na řadě projektů, které se významně podepsaly na současném vzhledu města, jako např. rozhledna Hrádek, městská jatka, keramička, továrny dnešní TOS a KWL, kostel sv. Karla Boromejského, čtyři varnsdorfské školy, plicní klinika, chorobinec, mosty či regulace řeky Mandavy, jež umožnila novou výstavbu v samotném srdci města atd. Jeho působnost se ale neomezovala jen na město Varnsdorf, byl činný v celém Rakousko-Uhersku. Möllerův projekt jatek se stal vzorový pro celkem dvacet čtyři jatek v celé monarchii, např. v Ostravě (dnes ceněná přestavba na galerii PLATO), Kraslicích, České Lípě, Jablonci nad Nisou, Tanvaldě, Terezíně… Budovy škol byly realizovány také ve Cvikově a Liberci. Ze sakrální architektury lze jmenovat rozsáhlý pozdně secesní areál dominikánského kostela a kláštera s rajskou zahradou v Plzni, kostel sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích, téměř identické kostely sv. Josefa v Rybništi a sv. Karla Boromejského Mokřinách u Aše, kostel sv. Petra a Pavla v Rotavě atd.

Svou vlastní vilu č. p. 1740 postavil Möller v roce 1904. Architektonická hodnota objektu spočívá v kombinaci eklektických neoslohových prvků s, v době vzniku velmi moderními, secesními motivy. Rovněž uměleckořemeslné zpracování autenticky dochovaných interiérů je velmi kvalitní. Všechny části areálu (vila, oplocení a obě zahrady) tvoří nedílný celek, který se vzájemně prolíná v jednotné koncepci.

Návrh na zapsání za kulturní památku vzešel od majitelů objektu, díky jejichž citlivému přístupu při obnově zůstala zachovaná maximální autenticita celé stavby.

4. Ploučnická vyhlídka (Polzenwarte), Benešov nad Ploučnicí, okr. Děčín

https://www.pamatkovykatalog.cz/vyhlidka-polzenwarte-34529893

Vyhlídkový pavilon (rozhlednu) nechal vystavět místní Spolek pro pozvednutí turistického ruchu (Vereine zur Hebung des Fremdenverkehres) v obecním lese dnešního Sokolského vrchu jako součást výletní turistické trasy táhnoucí se přes Kozí hřbety s výhledy na město Benešov nad Ploučnicí a četnými odpočinkovými místy s lavičkami. Stavební plány pavilonu zhotovil a jeho stavbu také řídil benešovský občan Franz Zosel, drážní mistr a člen městské rady.

Slavnostní otevření proběhlo v neděli 8. června 1902 za účasti asi 1000 lidí, zahajovací řeč přednesl předseda spolku, důchodní správce pan Max Heyβler, poděkování přednesl starosta továrník F. L. Schrötter. Jménem Exkursionsclubu hovořil pan učitel Josef Just z České Lípy. Mezi hosty vynikali c. k. okresní hejtman svobodný pán Stellwag-Carion, početná výprava členů českolipského Nordböhmischen Excursionsclubu, děčínští členové Horského spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die böhm. Schweiz) a zástupci města, dalších spolků a společností. Po chorálu „Deutschböhmerland Du herrliches“, předneseného benešovským pěveckým tělesem „Sängerheim“ pod taktovkou pana učitele Wenzela Langera, slavnostně otevřel pavilon okresní hejtman von Stellwag. Starosta Schrötter třikrát zvolal Sláva císaři, kapela zahrála hymnu a slavnostní salvy zazněly ploučnickým údolím.

Vlastní pavilon po druhé světové válce střídavě chátral a byl opravován. Určitých oprav se údajně dočkal v letech 1969 (ochuzena fasáda o dekory), 1994 (po značné devastaci již nepřístupný pavilon kompletně opraven a stromy překážející výhledu odstraněny), 2000, 2011 (oprava schodiště a konstrukce střechy) a 2012 (rehabilitace fasády a říms).