Socha archanděla Michaela

Sochu nechal v roce 1803 zhotovit u svého domu v Jiříkově čp. 469 (staré číslo 396) jiříkovský barvíř Franz Müller, a to sochařem Johannem Mezdřickým, který jinak v tomto regionu nepůsobil.

Na nízké hlavici je postava archanděla Michaela, kterak levou nohou šlape na ďábla. V pravé ruce třímá plamenný meč, levá, v níž snad mohl držet atribut štítu, případně vah, je pozvednuta před hrudí. Na zadní straně sousoší vystupuje zpod nohou ďábla okřídlená dračí hlava. Na přední straně podstavce v oválném poli je nápis v německém jazyce rytým kurzívním latinským písmem: Gott / schont sogar / die Engel nicht / Sieh da der Stolzes / Strafe. // 2 Petr. II. 4. (překlad: Bůh přece neušetřil anděly. Zde vidíš potrestanou pýchu. Text je parafrází biblického verše: Bůh přece neušetřil anděly, když zhřešili, ale svrhl je do pekla, kde spoutáni řetězy ve tmě čekají na soud. 2. Petrus, kapitola 2 verš 4.) Ve spodní části soklu na přední straně je ještě kurzívní latinkou vyryt nápis: Gewidmet / von Franz Müller / Ao 1803 //. (překlad: Věnováno Franzem Müllerem roku 1803). Třetí nápis se nachází na pravé boční straně podstavce a je proveden stejným rytým písmem: Johann Mes / drizky Bildhauer / von Prag // (překlad: Johann Mezdřický, sochař z Prahy).

Jde o autorsky signované kvalitně vypracované sochařské dílo, v němž se odráží klasicistní ideál půvabu lidského těla společně s dozvuky pozdně barokní dramatičnosti a rokokové lyričnosti výrazu. Současně jde o zastoupení autora – Johanna Mezdřického, jehož působnost, soustředěná převážně do oblasti středních Čech, je v daném regionu naprosto ojedinělá. (https://pamatkovykatalog.cz/socha-archandela-michaela-20617957)

Boží muka zv. Švédský sloup

Kamenná boží muka mají na čelní straně soklu dataci z roku 1704. V soupisu křížů, soch a kaplí farnosti Jiříkov, pořízeném v roce 1835, je uveden jako zakladatel jiříkovský sedlák Georg Gottfried Röttig. Jak boží muka přišla k svému místnímu názvu „Švédský sloup“, není jasné. Souvislost s třicetiletou válkou, při níž se na našem území vyskytovala švédská vojska, je vzhledem k dataci 1704 nemožná, ledaže by šlo o nově zhotovenou náhradu zničeného staršího objektu anebo o značně pozdě pořízenou památku na událost, která proběhla před více než padesáti lety. V Jiříkově i v německé vlastivědě se traduje, že „Švédský sloup“ byl postaven na památku sedláka, kterého zavraždili vojáci, když zatajil a odmítl vydat svoje zásoby.

V rámci restaurování v roce 2014 byly zhotoveny nové malované plechové tabulky pro velká pole kapličky (podle soupisu z roku 1835 zde bylo tabulek celkem osm, dá se tedy předpokládat, že byly i v horních trojúhelných polích – ta však zůstala prázdná). Výjevy na tabulkách jsou zjednodušené malované kopie příslušných scén z Velkého žitavského postního plátna z roku 1472 (Ukřižování, Snímání z kříže, Bičování Krista a Zajetí Krista). Boky soklu jsou popsány německými nápisy vztahujícími se k pašijovému cyklu.

Barokní boží muka byla umístěna u dříve významné cesty, vedoucí z Čech do Německa, takže je výrazným krajinotvorným prvkem a důležitou součást kulturní krajiny. Zároveň jde o jeden z nejstarších známých podobných objektů v daném regionu. (https://pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-zv-svedsky-sloup-2060…)