• Obnova kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech

Dne 24. září 2016 se po čtrnácti měsících rekonstrukce slavnostně otevřel pro veřejnost kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku. Slavnostnímu zakončení obnovy předcházelo mnohaleté období nejistoty a obavy o zachování této neobyčejné kulturní památky.

Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl postaven v intravilánu obce na vyvýšené skalnaté plošině, se strmým západním a jižním srázem, tedy přesněji na jejím jihozápadním nároží. Kostel byl vystavěn na místě staršího raně barokního kostela ze samého sklonku 17. století. Do nového většího kostela z něho byla zakomponována valeně klenutá západní krypta.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je orientovanou, zděnou, půdorysně obdélnou stavbou, s osovou hranolovou věží přiloženou k východní straně a s půdorysně, v ose východ-západ, obdélnou, patrovou, zděnou přístavbou sakristie s řádovou oratoří při severní straně. Východně od kostela se rozkládá čtyřkřídlý pozdně barokní konvent servitů, přestavěný později na zámek. Tento je s kostelem, resp. se sakristií, propojen zděným patrovým krčkem s chodbami. Interiér kostela je jednolodní, loď i chór jsou valeně zaklenuty. Kostel s bývalým konventem tvoří neoddělitelný historický celek s vysokým kulturně-historickým významem, a to nejen úzce regionálním (mimo jiné nesporná urbanistická a architektonická dominanta obce), ale i v širším měřítku celorepublikovém (konojedský konvent byl nejmladším, zároveň tím nejdůležitějším servitským klášterem v české provincii).

V roce 2011 prodala církev kostel privátnímu majiteli, který začal pracovat na celkové revitalizaci kostela. V roce 2014 byl zpracován projekt revitalizace kostela, pro občanské sdružení „Společnost pro obnovu Úštěcka“, která převzala kostel v lednu 2014 a pomáhá ho soukromému majiteli spravovat. V červnu 2014 podalo občanské sdružení žádost o grant do tzv. Norských fondů a v říjnu téhož roku byla žádost projednána hodnotící komisí a doporučena zprostředkovateli programu k poskytnutí grantu. Celkové výdaje na realizaci projektu činily 32.301.943,-Kč. Dotace ve výši 90% pak činila 29.071.748,-Kč. Z těchto prostředků byla realizována oprava fasád, statické zajištění, obnova interiéru včetně restaurování dveří a zachovaného mobiliáře. Byl opraven krov a vyměněna krytina nad oratoří, obnoveny podlahy, elektroinstalace a interiér byl kompletně vymalován. Vedle stavební činnosti probíhaly i práce restaurátorů. Restaurována byla architektura 7 mramorových oltářů, kazatelna, interiérové dveře, soubor dubových lavic, kříž a Boží oko na západní fasádě lodi kostela. Po vypsání veřejné zakázky a výběru dodavatele byly v červnu 2015 zahájeny práce na revitalizaci kostela.

V srpnu 2016 byly, po více než 14 měsících usilovné práce, úspěšně dokončeny stavebně restaurátorské práce projektu revitalizace kostela Konojedy financovaného z EHP a Norských fondů 2009–2014. Cílem projektu byla záchrana a zpřístupnění kostela, který byl více jak dvacet let veřejnosti uzavřen. Kostel byl staticky zajištěn, obnoveny byly fasády, interiér a restaurován byl dochovaný mobiliář.

Osud kostela a zámku se zdál být zpečetěn ještě v 90. letech 20. století, kdy se areál stal předmětem zástavních bankovních machinací, krovy a střechy zámku se začaly propadat, a kostel byl vydán napospas „sběratelům“ čehokoliv. Neuchopitelnost obnovy a gigantická rozloha areálu odrazovala potencionální investory. V této souvislosti je nutné vyzdvihnout činnost občanských sdružení, která se nezalekla problematického areálu, a s patřičným odhodláním i trochou naivity neustále propagovala areál v Konojedech a konáním kulturních akcí v kostele nedala zapomenout na tento architektonický skvost. Díky odvaze konkrétních jednotlivců, můžeme dnes obdivovat krásu barokního areálu, který má svoji budoucnost ještě před sebou.

• Činnost Muzea města Ústí nad Labem

Ústecké muzeum patří k nejstarším a zároveň nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice. Vzniklo v roce 1876 péčí Ústeckého Průmyslového spolku, dnes je příspěvkovou organizací města Ústí nad Labem a spravuje 1, 1 mil. sbírkových předmětů. Dlouhodobě se věnuje prezentaci významných, ale v celorepublikovém kontextu opomíjených témat (projekt „Ústecká nej“, výstava „Tenkrát na severozápadě“, soustavná badatelská činnost věnovaná popularizaci ústecké architektury 19. století a průmyslovému dědictví), velký důraz je přitom kladen na posilování regionální identity. Muzeum 2 x ročně vydává Ústecký sborník historický. Nominováno je za dva významné výstavní projekty, realizované v roce 2016:

Plavba na páře (termín 2. 6. 2016 – 30. 12. 2016): výstava pro veřejnost „objevila“ Ústí nad Labem jako nejvýznamnější přístav Rakouska-Uherska, kde se v dobách největšího rozkvětu (1903) ročně obrátilo sedm tisíc lodí se 3,6 milióny tun nákladu a 250 000 pasažéry. Mimo jiné zmínila i věhlas Ústeckých loděnic, kde byly v roce 1938 postaveny dva největší československé parníky – jedním z nich je Vyšehrad (dříve Antonín Švehla), který je dnes prohlášenou kulturní památkou.

E. G. Doerell a jeho svět (termín 25. srpna 2016 – 12. února 2017): výstava představila 150 obrazů ústeckého grafika, malíře a jednoho z průkopníků fotografie E. G. Doerella (1832–1877). Jeho dílo jedinečným způsobem informuje o podobě zmizelé krajiny severozápadních Čech před nástupem industrializace, zároveň je důležitým pramenem pro poznání každodenního života v 19. století. Výstava měla bohatý doprovodný program, mimořádným počinem je vydání souhrnného díla „Ernst Gustav Doerell“ autorů Václava Houfka, Vladimíra Kaisera a Martina Koláře, nejobsáhlejší monografie věnované tomuto autorovi, která kromě životopisných údajů a katalogu obsahuje také umělecký rozbor jeho děl.

• Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je Národním památkovým ústavem vyhlašována letos již počtvrté. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. S výsledky hodnocení se veřejnost seznámí při slavnostním vyhlášení a předání cen dne 26. září 2017 na zámku v Bučovicích.

Své favority může podpořit i veřejnost v internetové anketě. Na základě výsledků hlasování bude při slavnostním vyhlášení a předávání Cen NPÚ Patrimonium pro futuro udělena i cena veřejnosti v úterý 3. října na zámku v Bučovicích. Obě nominace za Ústecký kraj i jejich „soupeře“ z ostatních krajů si můžete prohlédnout a podpořit zde: 

• Medailonky nominací
• On-line hlasování

Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem zajišťuje úkoly státní památkové péče v rozsahu své územní působnosti, která zahrnuje okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Přímo spravuje 2 objekty ve vlastnictví ČR, kostel sv. Floriána je celoročně přístupný veřejnosti s průvodcem od prosince 2013, zámek Krásné Březno, sídlo  územního odborného pracoviště, je zpřístupněn částečně při zvláštních příležitostech jako jsou výstavy a přednášky.