Jádro domu čp. 80 na nároží Kostelní ulice je pravděpodobně gotické, přízemí má pozdně barokní podobu, klenuté kamenné schodiště je klasicistní, stejně jako fasáda, štít a krátké dvorní křídlo. Poslední větší přestavbu prováděl po roce 1876 Josef Lochschmidt, který zde měl řeznictví. Dům zvaný Rychta je kulturní památkou. Když v něm po roce 1990 zřídil soukromý majitel restauraci, prošly místnosti novodobou úpravou. V roce 2006 koupil nemovitost Národní památkový ústav, propojil ji se sousedním domem čp. 81 a vrátil fasádě podobu z počátku 20. století včetně replik oken. Úpravy z doby provozu restaurace zůstaly vesměs zachovány, přestože nejsou optimální; potřebná rehabilitace proto počítá s potlačením novodobých materiálů.

Sousední dům čp. 81 je také kulturní památkou. Zřejmě v sobě skrývá pozůstatky městského opevnění a k hradbě byl přistavěn v období baroka. Radikální přestavbou prošel po roce 1866, kdy spolu s celým patrem vznikla i fasáda v novogotickém slohu s výrazným štítem a výlohami v parteru, kde byl obchod majitele Ignáce Mainla. Koncem 80. let minulého století byl zchátralý dům zbaven vnitřních konstrukcí, zříceného zadního traktu i krovu a přišel také o původní štukové členění a dřevěné výkladce s roletami. V roce 2003 byl provizorně zajištěný objekt adaptován na sídlo detašovaného pracoviště NPÚ v Plzni. Dům byl sice zachráněn v tom smyslu, že neskončil demolicí, ale jeho památkové hodnoty utrpěly. V současné době probíhá postupná rehabilitace historického vzhledu fasády dle dochované fotodokumentace.

Dům čp. 133 v ulici T. G. Masaryka vznikl podle plánů loketského stavitele F. Jelínka po roce 1886 na místě, kde stávala součást městské gotické brány. Kromě základů je snad jejím pozůstatkem i mohutný blok zdiva ve sklepě. Dům sloužil k bydlení a v 60. a 70. letech minulého století prošel drobnými úpravami. Když jej v roce 2009 zakoupil Národní památkový ústav, vrátila se fasádě podoba z konce 19. století včetně replik oken. Kvalitně rehabilitovaný dům slouží jako archiv a kancelářské prostory.