V rámci rozsáhlejších stavebních úprav objektu dochází mimo jiné k osazení nových inženýrských sítí a úpravám interiéru. Právě tyto práce vyvolaly potřebu revidovat a mírně upravit jinak zachovalé terény na vnitřní straně hradby východního paláce. Archeologickým výzkumem zde došlo k objevu stavebních předchůdců vrcholně středověkého hradu. Při rubu hradby z přelomu 12. a 13. století se podařilo zachytit zbytky staveništních aktivit z doby výstavby hradu s množstvím organických materiálů i reliktů každodenního života. Hlouběji byly zdokumentovány relikty ještě starší kamenné konstrukce kladené „na sucho“ s výrazným použitím dřeva a hlíny, která zanikla požárem a byla rozvalena směrem ven z areálu. Pravděpodobně do jejích trosek byl na počátku vrcholného středověku postaven již známý hrad.

Četná kulturní souvrství vypovídají o intenzivním a dlouhodobém obývání hradní ostrožny před budováním hradu. Přesné časové určení nejstarší nalezené konstrukce bude předmětem následujících prací a rozboru odebraných vzorků v laboratoři. Podle indicií a ojediněle nalezených artefaktů je možné uvažovat o 11. století, ale nelze vyloučit ani o něco starší období. Do písemných pramenů hrad vstupuje až počátkem 13. století, pohybujeme se tak v obdobích, která můžeme poznat právě jen archeologií a jejími prameny.

Úkolem archeologů NPÚ a jejich oborových kolegů z partnerských odborných institucí bude nyní také zasazení objevu do širšího známého rámce regionu.

Současně s výše uvedenými pracemi probíhá i aktualizace poznání vývoje hradu v jiných částech areálu, a nelze tak vyloučit další objevy.