„Musíme poděkovat stavebním firmám provádějícím obnovu Císařských lázní za hbité rozeznání nálezové situace a za okamžité pozastavení prací, umožňující rychlé provedení archeologického výzkumu i v dnešním nepříznivém období. Díky této šetrnosti mohla část zaniklého měšťanského pivovaru nyní opět spatřit světlo světa. Jedná se o interiér zahloubené jihozápadní části pivovaru, která byla několikrát přestavována. Na poměrně mohutnou zeď byly druhotně vyzděny masivní čtvercové pilíře, které zřejmě vynášely klenbu. Ve starší vrstvě byl odhalen i odpadní kanálek s masivní fošnou ve spodní části,“ řekl k nálezu stavební historik Lubomír Zeman z loketského pracoviště Národního památkového ústavu.

Na místě nálezu nyní ZIP o.p.s. – Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek z Plzně provádí záchranný archeologický průzkum. Práce na revitalizaci národní kulturní památky mezitím dále pokračují. „Na konci minulého roku jsme zahájili 1. etapu revitalizace Císařských lázní. Nejprve byla provedena pasportizace historických prvků. V současnosti probíhá demontáž prvků určených k restaurování, bourací práce v atriu a takzvaném servisním traktu a připravuje se zajištění stavební jámy v prostoru tohoto traktu. Budeme čekat na výsledky archeologického průzkumu, který určitě přinese cenné informace o historii barokního pivovaru. Rekonstrukce památky potom poběží v plném rozsahu podle naplánovaného harmonogramu,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Původní karlovarský pivovar stával přímo u Vřídla, kde ale s rozvojem lázeňství začal překážet. Proto byl v roce 1732 dokončen nový pivovar na tehdejším konci města. Byla to velká patrová budova na obdélném půdorysu s krátkými bočními křídly a průčelím, směřujícím k řece Teplé. Vnitřní dispozice ani rozmístění provozu odborníci neznají. „Víme, že pivovar měl i sladovnu a sladovnický mlýn. Voda pro pivovar byla získávána ze studny u pravého břehu řeky Teplé, “ uvedl Lubomír Zeman. Vzhledem k blízkosti řeky byly pivovarské sklepy vybudovány ve svahu naproti přes ulici, kde jsou dodnes zachovány.

Nalezené zbytky zdiva už nyní prozradily mnohé zajímavosti, například to, že pivovar byl nejméně třikrát přestavován a upravován a že na jeho stavbu byl pravděpodobně použit pískovec ze starosedelského souvrství. Pískovcové bloky vybourané ze zdiva pivovaru byly po roce 1893 využity při vyzdívání základů a suterénu Císařských lázní. „Dokonce se zdá, že příčnou zeď pivovaru i částečně využili k zapření nových konstrukcí,“ doplnil Lubomír Zeman.

V prostředí Karlových Varů se jedná o velmi cenný nález. Zbytky barokního pivovaru budou na místě i dále pietně zachovány. Po jejich důkladné dokumentaci budou zakryty geotextilií a uchovány pro budoucí generace pod novými tzv. anglickými dvorky, tedy pod zapuštěnými prostorami vybudovanými podél budovy Císařských lázní pro odvětrání suterénního zdiva.