Budova Arcidiecézního muzea v Olomouci prošla v letech 2020 až 2023 obnovou a na konci dubna roku 2023 byla opět otevřena veřejnosti. Stavební a restaurátorské práce se týkaly ambitu, jeho kamenného vnějšího pláště v rajském dvoře a položení nové břidlicové krytiny v tzv. Přemyslovském paláci. V rámci této obnovy došlo také k dokončení půdní vestavby bývalého kapitulního děkanství s novou stálou expozicí věnovanou dějinám Svatováclavského návrší.
Tzv. Přemyslovský palác, který je součástí budovy Arcidiecézního muzea v Olomouci, je ve skutečnosti pozůstatkem románské rezidence olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka vystavěné ve druhé čtvrtině 12. století. Vznik rezidence souvisí s výstavbou kostela sv. Václava, který založil na počátku 12. století olomoucký údělný kníže Svatopluk a stavbu samotnou dokončil právě biskup Zdík. K patrové rezidenci přiléhala menší křížová chodba obdélného půdorysu a kapitulní dům určený pro společný život kněžích. Součástí nynějšího areálu paláce je mladší gotická křížová chodba, která byla vystavěna ve 14. století jako dostavba pravděpodobně vyhořelé románské Zdíkovy biskupské rezidence.
Obnovné práce tzv. Zdíkova paláce probíhaly na několika místech. Konkrétně představovaly zpřístupnění všech čtyř křídel gotické křížové chodby (se středověkými nástěnnými malbami) jak v přízemí, tak i v prvním patře vedoucího k reliktům románského zdiva bývalé rezidence biskupa Jindřicha Zdíka. Nově byl také pojednán způsob jejich zastřešení. Původní střešní krytinu nahradila krytina břidlicová. Lávky a parapety v patře ambitu vystřídaly taktéž nové konstrukce. Z důvodu špatného stavu kamenných prvků fasády rajského dvora a studny došlo k jejich restaurování.
Úpravy objektu budovy Arcidiecézního muzea se odehrávaly i v podkroví bývalého kapitulního děkanství, jejichž součástí bylo dokončení půdní vestavby, s níž se původně počítalo již při vzniku muzea. Tato vestavba nabídla prostory k instalaci nové stálé expozice zachycující vývoj Svatováclavského návrší s názvem „Zde se nacházíte. Svatováclavské návrší v proměnách staletí“, o jejíž finální podobu se zasloužil Miroslav Kindl (AMO).
Prostřednictvím digitálních médií může návštěvník cestovat v čase a sledovat proměny olomouckého Svatováclavského návrší od pravěkého osídlení až po současnost. Součástí výstavy jsou rovněž čtyři bronzové modely, které jsou volně inspirovány archeologickými výzkumy v oblasti Svatováclavského návrší a mají schematicky zobrazovat danou oblast v různých obdobích od neolitu po středověk.
Nejvíce prostoru je věnováno archeologickým exponátům a fragmentům kamenické výzdoby. Pro tuto část expozice byly zapůjčeny archeologické nálezy z výzkumů NPÚ, ÚOP v Olomouci, přičemž na jejich výběru se podíleli Hana Dehnerová, Pavel Šlézar a Richard Zatloukal z odboru archeologie. Jedná se o 43 předmětů starých až 5 000 let. Několik z nich patří k naprostým unikátům, jako například parohová zděř s rytinou roubených domů na kůlech, stará přibližně 3 500 let. Nebo nález zlomku holenní kosti tura s rytinou jízdního bojovníka, chráněného šupinovým pancířem a vyzbrojeného mečem a lukem z 10. století.
Součástí celého projektu obnovy Arcidiecézního muzea byly i další méně viditelné práce, např. doplnění mobiliáře do depozitářů sakristie u katedrály sv. Václava, restaurování křížové cesty v katedrále sv. Václava (od sochaře a restaurátora Karla Stádníka) a úpravy a doplnění technologických zařízení v katedrále.
Soubor staveb tzv. Přemyslovského paláce je výjimečně hodnotným dokladem sakrální architektury přesahující svým významem hranice regionu. Je rozsáhlým komplexem budov, který reprezentuje všechny kulturní epochy národních dějin od románské doby. Areál obsahuje řadu hodnotných a jedinečných historických stavebních, uměleckořemeslných a uměleckých konstrukcí, patří mezi nejcennější stavební soubory celku památkové rezervace města Olomouc a právem byl zařazen mezi národní kulturní památky.
