Mnohé zámky ztratily v důsledku dějinných událostí 20. století původní funkci a novou stále hledají. Autoři krátce představí osudy staveb, které se musely s touto situací vyrovnat, a ukáží různé způsoby řešení jejich dalšího využití. Kniha Místa skrytých příběhů. Zámky v krajině moravskoslezského pomezí se podrobněji věnuje devíti zámkům – Chotěbuzi, Kunčicím, Neplachovicím, Staré Vsi nad Ondřejnicí, Kunínu, Hošťálkovům, Janovicím, Bílovci a Dívčímu Hradu. Knihu uvedou autoři Romana Rosová, Jana Koudelová a Martin Strakoš ve čtvrtek 22. ledna v 17 hodin v prostorách ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu.
„V krajině Čech, Moravy a Slezska se zachoval značný počet hradů, tvrzí a zámků, které tvořily a tvoří důležitou součást obrazu naší země. Jen některé z nich ale slouží i dnes potřebám vyplývajícím z jejich památkové podstaty,“ říká Romana Rosová, jedna z autorek publikace. „Naopak mnohé z nich v důsledku dějinných událostí 20. století – pozemková reforma, nástup nacismu, druhá světová válka, odsun, konfiskace, komunistický převrat – svou původní funkci ztratily. Zůstaly bez původního mobiliáře, ale i bez péče a využití, případně byly využívány utilitárně, což mnohdy vedlo téměř k jejich zániku,“ dodává Romana Rosová.
Publikace přináší příběhy devíti zámků v Moravskoslezském kraji, které se právě do takové situace v důsledku dějinných událostí dostaly. Ve třech tematických celcích představuje stavby, jejichž další fungování je nejasné a nejisté, zámky, které již mají jasnou a fungující náplň, a konečně ty, které právě procházejí procesem vytváření nové budoucnosti. U každého z nich sledujeme jeho osudy od počátků až do současnosti, přičemž hlavní pozornost se soustřeďuje právě na období zhruba od 20. let 20. století do začátku našeho věku. Zároveň kniha prezentuje i různé způsoby řešení další existence a využití těchto objektů, a pokouší se naznačit i nové přístupy k jejich prezentaci.
Publikace je odborným scénářem k třídílnému dokumentárnímu filmu. Je součástí výzkumného projektu Zámky v krajině moravskoslezského pomezí, financovaného Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity. Projekt řeší Národní památkový ústav ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a Univerzitou Palackého v Olomouci.