Poradenství (nejen) při opravě památky

Malebnost řady měst a vesnic, krása historických staveb a kultivované prostředí, v němž mají mnozí z nás možnost žít, je výsledkem práce a úsilí vlastníků nebo správců památek a iniciativy místních obyvatel, ale také soustavné péče pracovníků Národního památkového ústavu i dalších institucí.

Rozhodování v památkové péči probíhá v České republice ve dvou krocích, respektive dvou stupních. První instance – územní odborné pracoviště NPÚ, které působí v každém kraji – zpracovává ke konkrétnímu případu odborné posouzení, ale nemá rozhodovací pravomoc. Pravomoc rozhodnout – tedy pověstné „kulaté razítko“ – má správní orgán, jímž může být obec s rozšířenou působností, v případě větších měst magistrátní nebo krajský úřad. Národní památkový ústav dodává tomuto správnímu orgánu odborné podklady a vyjádření. Nejvyšší instancí je pak ministerstvo kultury.

Pokud jste majitelem kulturní památky nebo bydlíte v památkově chráněném městě či vesnici, budou památkáři z NPÚ dříve či později posuzovat vaše záměry a plány týkající se údržby nebo oprav, přestavby a podobně. Mohou mít na vás nějaké požadavky, jejichž cílem je zachování hodnot památky či prostředí, ale v mnohém vám mohou být i užiteční, a to bezplatně:

  • pomohou vám odhalit hodnoty stavby nebo jejích částí a ukážou vám, co cenného by mělo být zachováno a co je naopak možné změnit či odstranit
  • poradí, jakým způsobem provádět údržbu či opravy, aby byly zachovány všechny hodnoty
  • pomohou najít řešení stavebních detailů, s nimiž si architekti či řemeslníci (minimálně ti bez zkušeností s památkami) nebudou vědět rady, a poradí například i s výběrem barev
  • poradí, jak postupovat, když chcete nebo potřebujete něco prozkoumat či vyzkoumat (ať už se to týká archeologie, dendrochronologie a obecně datace předmětů či materiálů, trasologie, historických řemesel a technických postupů či používaných materiálů apod.)
  • poradí, jak postupovat, když chcete nebo potřebujete něco konzervovat či restaurovat
  • poradí, kde hledat informace o historii sídel, tedy měst, vesnic či velkých areálů, i jednotlivých staveb, takže pokud vás zajímá historie vašeho města, kláštera za městem nebo třeba opuštěného pivovaru, jste u nich na správné adrese
  • pomohou s podklady a vyřizováním v případě, že se rozhodnete opravit nějakou zanedbanou stavbu, například kapličku, a potřebovali byste využít některou z forem grantové podpory
  • v krajním případě mohou pomoci zabránit poškození památky nebo místa – v chráněném území nebo na vybrané památce posoudí plánované aktivity, upozorní na jejich negativní vliv a dají podnět pro zahájení správního řízení nebo zjednání nápravy

Z těchto všech důvodů se na „svého“ památkáře obraťte ještě předtím, než začnete platit za práci projektantovi; mohly by to totiž být „vyhozené peníze“. Za vzor byste si určitě neměli brát načerno prováděnou přístavbu u sousedů ani sice legální a povolenou opravu podobného domu, který ale stojí desítky kilometrů od vás ve zcela jiném prostředí. Když si předem připravíte kvalitní dokumentaci, fotografie či výkresy odpovídající skutečnosti, bude projednávání vaší záležitosti rychlejší. Při jednání se hodně ptejte a nechte si vše vysvětlit. Ovšem pokud vám památkáři nepovolí plastová okna či třípatrovou nástavbu v centru památkové rezervace, nehněvejte se na ně – prostě jen dělají svoji práci...

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Ing. arch. Marie Bartošová

  • vedoucí odboru
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 595 133 933, 724 400 276
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A ÚOP v Ostravě
Odboje 1941/1, Ostrava 70200
Je absolventkou Fakulty architektury VUT v Brně, kde studovala v letech 1983 až 1988. V roce 2000 nastoupila na ostravský Státní památkový ústav jako specialista na lidovou architekturu, od roku 2004 zastávala funkci vedoucí oddělení specialistů. Po celou dobu své působnosti v památkovém ústavu se zabývá agendou péče o nemovité kulturní památky a plošně chráněná území. V rámci vědecko-výzkumné činnosti instituce se zaměřovala především na lidovou architekturu a vesnická sídla (podílela se na projektu Památková dokumentace vesnických sídel v ČR, památkovém rozboru vytipovaných vesnických sídel a v rámci výzkumného úkolu Hodnocení a kompletní památková dokumentace vesnických sídel v České republice se zabývala průzkumem lidové architektury v Beskydech), podílela se také na zpracování plánů zásad památkové ochrany městských památkových zón. V roce 2011 byla jmenována vedoucí odboru péče o památkový fond.