Na vernisáži mohli návštěvníci vidět i ochutnat ukázku slaného i sladkého dobového pokrmu, který připravila prof. Irena Korbelářová ze Slezské univerzity v Opavě a její kolegové.

Výstava je přístupná od 31. 10. v pondělí až pátek v 9 až 16 hodin s nezbytnou rezervací v Turistickém informačním centru v Bílovci (sídlícím nyní v Městské knihovně v Bílovci). Dne 8. 11. se na nádvoří zámku uskutečnily Svatomartinské slavnosti, jejichž součástí byly prohlídky expozice Skrytý středověk v podzemí zámku se vstupem zdarma.

Další komentovaná prohlídka s archeology je plánována na 10. 12. v 15.30 hodin.

Zámek v Bílovci představuje jednu z hlavních architektonických dominant města a po právu je zapsán v seznamu kulturních památek České republiky. Příběh zámku vybudovaného v 16. století na místě staršího hradu se však málem neslavně završil po několika stoletích v důsledku tragických událostí druhé světové války. Požárem zdevastovaný objekt, zbavený původního mobiliáře, byl namísto demolice po roce 1945 nakonec přeci jen základně obnoven a po několik následujících desetiletí využíván k hospodářským účelům. Po změně politických a společenských poměrů na přelomu 80. a 90. let 20. století se městu Bílovec podařilo získat zámek do vlastnictví a zahájit nesnadnou, ale chvályhodnou cestu obnovy této historické památky. Nastalo hledání vhodného využití zámku původně vystavěného jako pohodlná městská rezidence a prostředek reprezentace šlechtických majitelů.

Již bezmála dvacet let, v závislosti na dostupných zdrojích financování, probíhá postupná rekonstrukce zámku, příkladně doprovázená památkovými průzkumy a archeologickými výzkumy. V roce 2021 byly první výsledky dosavadních výzkumů a průzkumů prezentovány veřejnosti formou stálé expozice Skrytý středověk umístěné v suterénech severního křídla zámku. Autentické prostory s dobře čitelnými gotickými stavebními konstrukcemi a prvky umožnily představit objekt jako exponát vhodný sám o sobě k prezentaci a poprvé ve větším rozsahu poukázat na dosud méně známou skutečnost, že nynější zámek byl původně středověkým městským hradem.

Pokračující stavební práce v rámci východního a jižního křídla zámku v roce 2024 nabídly možnost prostřednictvím archeologických a stavebněhistorických metod postupně odhalovat a interpretovat další nadzemní i podpovrchové pozůstatky renesančního zámku i jeho středověkého předchůdce – gotického městského hradu. Tato mnohdy mravenčí badatelská práce prozatím nekončí, pokračovat bude po celou dobu stavební obnovy zámku.

Aktuální výstava s podtitulem Od hradu k zámku vychází kromě starších zjištění především z nejnovějších archeologických a stavebněhistorických poznatků. Nikoliv náhodou je výstava instalována přímo v expozici Skrytý středověk, a vytváří tak další prezentovanou vrstvu procesu poznávání stavební historie bíloveckého zámku. Zatímco Skrytý středověk byl zaměřen výhradně na okolnosti vzniku a rekonstrukci možné podoby původního gotického městského hradu, aktuální výstava tyto poznatky prohlubuje a koriguje. Dále rozvíjí stavební příběh objektu spočívající v přestavbě hradu na renesanční zámek.

Z důvodu co nejlepší srozumitelnosti a názornosti byl zvolen koncept kresebných (axonometrických), odborně podložených rekonstrukcí možné podoby gotického městského hradu (ve stavu k roku 1500) a renesančního zámku (ve stavu k roku 1600) a z nich vycházející 3D modely. Jelikož se v případě hradu i pozdějšího zámku jednalo o stavby, které byly nedílnou součástí organismu města, byly kresebné rekonstrukce zasazeny do kontextu soudobé městské zástavby. Díky široké mezioborové spolupráci se rovněž podařilo zdokumentovat postup a rozsah archeologického výzkumu z roku 2024 moderní technikou – dronem a 3D skenerem.

Důležitým prvkem hradní i zámecké každodennosti byla příprava pokrmů a všední i sváteční stolování. Uvedený aspekt je představen opět prostřednictvím kresebných rekonstrukcí a modelů dobových kuchyní.

K nejvýznamnějším nálezům patří zlatý prsten z přelomu 15. až 1. polovina 16. století. Zlatý prsten se našel v archeologické sondě na konci jižního křídla zámku, pod dlažbou z 18. století, v historické vrstvě datované do 15. až 17. století. Byl vyroben z osmnáctikarátového zlata s příměsí stříbra a mědi, technikou odlévání, poté byl zbroušen a vyleštěn. Design prstenu je jedinečný. Zadní část obroučky je jednolitá, ale v polovině se rozděluje na dvě části, což vyvolává dojem dvou samostatných kroužků. Na každém z nich je vytvořena korunka ve tvaru čtyřlistého okvětního lístku, do které jsou vsazeny dva kameny. Rubín pochází z naleziště v Myanmaru (Barmy) a tyrkys z oblasti Íránu.

Výstava Paměť zámků a jejich krajiny: Bílovec je první akcí výzkumného projektu Zámky v krajině moravskoslezského pomezí, financovaného Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity. Tento projekt, který řeší Národní památkový ústav ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a Univerzitou Palackého v Olomouci, má za cíl vytvořit na základě podrobných výzkumů a novými formami prezentace obsahovou náplň pro tři zámky – v Bílovci, Dívčím Hradě a Janovicích, které po roce 1945 zůstaly bez využití nebo byly využity nevhodným způsobem.