Dnešní zdobný uliční trakt hotelu Evropa, původně zvaný U arcivévody Štěpána, vznikl jako novostavba v letech 1903-1905 ve stylu geometrické secese podle projektu Bedřicha Bendlmayera za spolupráce Bohumila Hypšmana a Jana Letzela. Vedlejší hotel Meran z roku 1906, později s Evropou propojený, projektoval Alois Dryák. V roce 1924 byl hotel zakoupen věhlasným restauratérem Karlem Šroubkem a jeho název změněn na hotel Šroubek. Znárodnění a přejmenování na Grand hotel Evropa proběhlo v roce 1951. Po roce 1989 byl tehdy zchátralý hotel, který již dávno ztratil svou původní prestiž, restituován.

V roce 2016 objekt zakoupila firma spadající pod skupinu Julius Meinl a od poloviny téhož roku začala složitá rekonstrukce s cílem vytvořit opět luxusní pětihvězdičkový hotel. V jejím průběhu ještě jednou hotel změnil majitele, a to v roce 2019, kdy jej koupil podnikatel Ferid Nasr, současný jednatel a majitel společnosti Hotel Evropa Praha, s. r. o., která hotel vlastní.

Součástí rozsáhlých stavebních úprav hotelového komplexu se ve dvoře stala nová osmipatrová novostavba oválného půdorysu, uplatňující se ne zcela přiměřeně v dálkových pohledech na centrum Prahy. V případě uliční budovy byla akceptována demolice jižního dvorního křídla a jeho náhrada železobetonovou novostavbou. Navzdory těmto skutečnostem provázejícím projednání a povolování obnovy se zdařilo tuto kulturní památku ve všech ostatních podstatných směrech vzorně rekonstruovat. Zejména je třeba ocenit restaurování uliční fasády spolu s klíčovými interiérovými prostory.

Specifikem renovace hotelu byla zejména vysoká náročnost projekčních prací s ohledem na nutný vysoký standard požárně bezpečnostního řešení, které spočívalo v umisťování velkého množství senzorů do honosných interiérů spolu s nutnými úpravami zdobných dveří ve směrech hlavních únikových cest. Doslova poutačem obnoveného interiéru se stala velkolepě a pečlivě restaurovaná secesní kavárna. Právě v jejím případě byla největším úskalím instalace prvků technického zajištění bezpečnosti budovy. Tyto prvky byly vzhledem k patrovému členění prostoru kavárny umisťovány do stropů tak, aby byly co nejméně viditelné, přičemž preferováno bylo zapuštěné požárně bezpečnostní řešení. Díky pečlivě prováděným průzkumům a vyhodnocení dostupné historické dokumentace byly v kavárně nalezeny a obnoveny šablonové dekory stěn, štukové prvky, dřevěné obklady a výplně otvorů s vloženými vitrajemi, soubor unikátních kovových svítidel, textilní partie mobiliáře, kamenné podlahy a zabudované objekty a obrazy.

Vzorným restaurováním prošla i vstupní hala se schodištěm, nástupem k Francouzské restauraci. V té se pak podařilo skloubit původní vysoce zdobné vestavné kusy nábytku s nábytkem moderním podle požadavků hotelového řetězce. Dvorana hotelu byla opětovně zakryta rekonstruovaným světlíkem, kterému vévodí zavěšený zakázkový lustr od firmy Crystalex. Kolem dvorany bylo několik vhodně vybraných pokojů ponecháno v původním stavu včetně nábytku a výmaleb. Dříve byla specifickou součástí hotelu i pivnice v suterénu, přístupná z Václavského náměstí. V pivnici se dochovaly vyřezávané obklady stěn a další četná výzdoba, která byla při restaurování prostoru plně respektována.

K restaurátorským pracím v hotelových interiérech se sešel výjimečný tým, díky němuž působí zvláště hotelová kavárna okouzlujícím dojmem lesku starých časů. Byli to spolu se svými spolupracovníky Tomáš Nebeský (restaurování dřeva, včetně intarzie), ak. soch. Antonín Kašpar (kovářská díla), BcA. Filip Zeman (sochy z kamene a štuku), Vladimír Marat (kovy), MgA. Libor Kocanda (malby na plátně a dřevěných deskách, malby nástěnné a polychromie), BcA. Zuzana Kuřátková (nástěnné malby), Jiří Černohorský a Ing. arch. Jan Černohorský (vitraje), Miroslav Bielik (sádra, štuk, umělý kámen či mramor), Jitka Dřevíkovská (textil) a František Ondráček (ornamentální nástěnné malby). S původními povrchy a zařizovacími předměty byly pod vedením architektky Pavly Doležalové pečlivě kombinovány nově vkládané materiály a prvky.

Hotel pod novým názvem W Prague a kavárna, která patří k jedněm z nejkrásnějších secesních prostor Prahy, byly znovu otevřeny po osm let trvající obnově 29. října 2024.