Praha není jenom most a hrad
Důležitou součástí práce archeologů v Praze není jen odkrývání tajemství minulosti skryté pod povrchem dnešního města, ale také zachování již objeveného pro budoucí generace, tedy péče o památky již známé a snaha o identifikaci a popsání těch, které na své úplné odhalení teprve čekají. Současná Praha nicméně zaujímá výrazně větší díl krajiny než její historická předchůdkyně, a proto je třeba věnovat patřičnou pozornost i jejím okrajovým částem. Právě zde se totiž nachází mnoho cenných archeologických památek, které pomáhají pochopit fungování města a jeho zázemí jako celku od středověku až do dnešních dní. Neméně důležité jsou i pozůstatky osídlení pravěkého, tedy z doby, kdy byl prostor dnešního historického města obydlen spíše zřídka a většina sídelních aktivit a mocenských center se soustřeďovala mimo něj.
Jedním z dlouhodobých úkolů Národního památkového ústavu je cílené zaměření na ochranu těchto lokalit, zejména jde-li o již prohlášené kulturní památky. Proto se jako archeologové-památkáři soustřeďujeme na monitoring jejich současného stavu a vstupujeme do diskuze o jejich budoucím vývoji a využití. Na tomto poli se nám již podařilo dosáhnout dílčích úspěchů zejména u lokalit, které byly v minulosti užívány pro zemědělské účely, jako jsou pražská hradiště v Šárce a Hostivaři, kde se dnes nachází parková krajina, a tudíž už nedochází k jejich postupnému poškozování vlivem orby. To bohužel neplatí v případě všech námi sledovaných památek a část z nich na tuto změnu režimu stále čeká.
Dalším dlouhodobě sledovaným rizikem, které se negativně propisuje do stavu archeologických lokalit, jsou některé volnočasové aktivity jejich návštěvníků. V posledních letech je to zejména rychlá jízda na horských kolech. Tento styl cyklistiky se zpravidla provozuje ve členitém terénu, kde jsou jednotlivé jízdní stopy opakovaně projížděny, čímž dochází k výrazné erozi a poškozování, ba ničení zachovalých archeologických situací. Nejohroženější bývají pozůstatky opevnění a zahloubených objektů. Tento problém se snažíme řešit spolu s vlastníky dotčených památek, kterým pomáháme instalovat informační i výstražné cedule a statické zábrany. Podařilo se nám to již na Novém hradě u Kunratic s pozůstatky obléhacího tábora husitů a v současnosti připravujeme podobná opatření i v pražské části oppida Závist. Velkou zásluhu na tomto poli mají zástupci z řad veřejnosti, kteří o tématu šíří osvětu a aktivně se podílejí na ochraně ohrožených lokalit.
Spolu s rozvojem dnešního města dochází v hojné míře rovněž k mnoha stavebním činnostem, a to zejména v jeho okrajových částech. Pokud probíhají v prostoru kulturních památek, musí být projednány s příslušnými orgány památkové péče. Jako archeologové se snažíme být proto maximálně nápomocni již při projektových přípravách i před samotnou realizací, ať už formou konzultací nebo zajištěním záchranného archeologického výzkumu. V těchto případech mají investoři k dispozici i mapové a databázové zdroje jako např. Významné archeologické plochy, interaktivní mapa OPP MHMP či Praha archeologická. Důležitou součástí naší práce je však i kontrola, zda jsou nastavená pravidla dodržována. Z toho důvodu všechny kulturní památky na území Prahy pravidelně monitorujeme a při zjištění, že někde došlo ke stavebním pracím, které neproběhly v souladu s památkovým zákonem, podáváme podněty k prověření a vyvození náležitých právních postihů.
Snaze o zachování a prezentaci archeologických památek mimo historické centrum se budeme věnovat i nadále. Chceme svou činnost zaměřit i na jejich okolí a soustředit se na krajinu periferie Prahy jako celek, zvláště pak v kontextu plánovaných velkých liniových staveb, jako je pražský okruh.
Matyáš Kapic, odbor archeologie NPÚ, ÚOP v Praze
