Zprávy památkové péče 1/2023

Číslo nabízí tematicky studie a články z široké oblasti multioborové památkové péče. Mezi studiemi, které vycházejí z dlouhodobějšího výzkumu autorů a otevírají dosud nezpracovaná či jen málo reflektovaná témata, je to především článek Petra Klímy o objektu československé ambasády v Pekingu z 50. let 20. století. Stanislav Svoboda se věnuje dosud opomíjené problematice dřevin a kompozice zeleně na hřbitovech. Článek Andrey Mrkusové je výsledkem studia pozůstalosti restaurátora a sochaře Aleše Rozehnala a představuje badatelskou činností osobnosti, která se významně podílela na obnově Přemyslovského paláce v Olomouci. Autorská dvojice Alexandr Kuric a Kristýna Schulzová seznamuje s výsledky průzkumu tepelně izolačních vlastností oken funkcionalistické architektury včetně návrhů efektivních opatření. Příspěvek Jakuba Ďoubala a Karola Bayera upozorňuje na dosavadní a v mnohém problematickou praxi při restaurování pískovcových sochařských děl. Z volného cyklu rozhovorů s významnými osobnostmi české památkové péče, který má pomáhat k poznání dějin oboru, tentokrát časopis uveřejňuje interview s jedním z nestorů památkové péče na jižní Moravě Janem Kozdasem. Petr Skalický a Daniela Zemanová přispívají k reflexi dějin památkové péče analýzou pojmu česká restaurátorská škola. Jana Zapletalová na základě objevené korespondence přibližuje okolnosti záchrany nejcennějších obrazů z arcibiskupské obrazárny v Kroměříži. Článek Zdeňka Troupa je věnovaný inspekci památkových objektů, vnímané jako užitečný nástroj pro zlepšování podmínek na objektech ve správě NPÚ. Číslo obsahuje také recenzi čtyřdílného knižního projektu Vladislava Razíma, v němž jsou komplexně mapována středověká opevnění českých měst.