Přednáška Letiště Bory a Líně. Povídání o architektuře a létání
V pondělí 16. února 2026 se od 16 hod. uskuteční
čtvrtá z přednášek jarního bloku přednáškového cyklu NPÚ, ÚOP v Plzni
Minulostí kolem nás
Letiště Bory a Líně. Povídání o architektuře a létání.
Přednášet bude Mgr. Karel Foud, památkář NPÚ, ÚOP v Plzni.
Dějiny letectví v Plzni sahají do samého počátku 20. století. Na sklonku dvacátých let se na Borských polích na západním okraji města objevil hangár, vybudovaný plzeňskou Škodovkou v rámci programu Škoda–Dewoitine. V té době zde již působil Západočeský aeroklub, jeden z největších aviatických klubů v tehdejším Československu. Ve druhé polovině třicátých let byla na severní straně Borských polí vybudována tzv. Letecká kasárna pro československé armádní letectvo.
Po okupaci českých zemí nacistickým Německem zabraly borské letiště jednotky Luftwaffe a začaly zde budovat rozsáhlou výcvikovou leteckou základnu. V této době vznikly další rozměrné hangáry. Na sklonku druhé světové války byly dva ze čtyř hangárů zničeny. Po skončení bojů letiště využívala Československá armáda, která zde setrvala až do počátku devadesátých let, kdy byla letecká základna Plzeň–Bory definitivně uzavřena. Zůstaly pouze hangáry a letištní kasárna.
Od první poloviny padesátých let byla v nedalekých Líních zahájena výstavba nové letecké základny pro proudové MiGy, jejichž působení na Plzeňsku trvalo až do devadesátých let, kdy armádní proudové letectvo líňskou základnu opustilo. Zatímco letiště Bory až na jeden radikálně přestavěný hangár zcela zaniklo, líňské letiště se dochovalo a spolu s ním i řada staveb, z nichž mnohé pamatují počátky éry MiGů na Plzeňsku. Mluvené slovo doprovodí promítání fotografií z doby před sto lety i ze současnosti.
|
Mgr. Karel Foud pracuje v plzeňském památkovém ústavu od roku 1985. Působí zde jako územní garant a specialista na lidovou architekturu, které se věnuje i publikačně, v podobě přednášek, výstav, článků a odborných publikací. Mezi jeho zájmy patří dokumentace událostí druhé světové války na Plzeňsku, především pak období spojeneckých náletů na Plzeň nebo osvobozování regionu americkou armádou. Na dané téma sepsal řadu článků a také knih, z nichž některé vydal vlastním nákladem a realizoval řadu výstav. Věnuje se také poznání muzeí a památníků připomínajících bitvy druhé světové války a to především v Belgii, Francii nebo Holandsku. |
Mediální partner akce:
