Památková péče

Odbor archeologie na pražském pracovišti Národního památkového ústavu letos slaví 60 let své existence. Že nejde o ledajaký odbor dokazuje už to, že byl založený kvůli výstavbě pražského metra. I po dobu dalších desetiletí se pak jeho zaměstnanci podíleli na nejzásadnějších výzkumech nejen v historickém jádru, ale i v okrajových částech hlavního města.

Třídílnou sérii podcastů o pražské archeologii startujeme se současným ředitelem územního odborného pracoviště NPÚ v Praze a archeologem v jedné osobě Jaroslavem Podliskou.

Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.

Vltava byla odjakživa kolébkou technického pokroku. Vždyť i první kamenný most v českých zemích vznikl právě nad ní. Z Juditina mostu se nám sice dochovaly jen fragmenty, jiné historické stavby, jako třeba zdymadla, ale slouží dodnes. Díla na Vltavě – zaniklá, stojící i ta nikdy nerealizovaná – jsme v podcastu rozebrali s Martinem Ebelem, kurátorem Národního technického muzea.

Kutná Hora letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle historického jádra města s chrámem sv. Barbory se toto prestižní označení vztahuje i na okrajovou část Sedlec, kde najdete světoznámou kostnici i opomíjenou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jak nalákat návštěvníky do míst, které často neznají ani místní? A dá se vůbec vyhnout overturismu na památce, kterou skupiny zahraničních zájezdů berou útokem? U mikrofonu PodCastle NPÚ jsme přivítali Radku Krejčí, organizační ředitelku sedlecké římskokatolické farnosti. Kromě kulturního dění v Kutné Hoře odkryla také svůj osobní příběh – o tom, jak jako ateistka přesedlala z manažerské pozice v korporátu do církevních struktur na středočeském maloměstě.

Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu? S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu VLTAVA slavná & splavná a vše se dozvíte.

K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.

Od romantických medailonků přes výrobky západočeské porcelánky až po kulisy Šíleně smutné princezny. Portrétní siluety jsou uměleckým fenoménem, který se posledních pár set let vracel v různých módních vlnách a formách. Díky své tajuplnosti si je oblíbili např. svobodní zednáři, kteří se takto nechali zvěčnit během jednoho ze svých shromáždění. Jejich záhadné siluety dodnes najdete ve sbírkách zámku Rájec nad Svitavou.
Anežka Mikulcová z oddělení restaurování NPÚ se tématu věnuje v knize PORTRÉT STÍNU a o své poznatky se podělila také v dalším dílu našeho podcastu.

Jak to, že v Neapolském království mohli vyrábět zmrzlinu za letních veder i bez existence mrazáků? Proč evropská šlechta začala od určité doby adorovat zrovna francouzskou kuchyni? A jakou show dokázal během opulentních hostin zajistit obyčejný cukr?

Fascinující svět kulinářského umění z dob minulých ve speciálním dílu PodCastle NPÚ podrobně popsal britský historik gastronomie Ivan Day. Během své poslední návštěvy České republiky zavítal do Národního památkového ústavu, aby nám v kulisách malostranské Ledeburské zahrady poskytl exkluzivní rozhovor.

Rádi se během horkých letních dní schladíte kopečkem lahodné zmrzliny?
Možná by vás překvapilo, jak dlouhou tradici tento pokrm má, a v jakých neobvyklých formách se dřív podával. Co dalšího nesmělo během banketů chybět na šlechtickém stole? O výběru jídel, stylech stolování i unikátních nástolních soupravách ze státního zámku Kynžvart jsme se v PodCastle NPÚ bavili s historikem stolování a expertem na výrobu zmrzlin Milanem Svobodou.

Už v 15 letech začal Ondřej Kubáček provázet na zámku Sychrov a dnes tam působí na pozici správce depozitáře. Zkušenosti ale mezitím stihnul nabrat také v Anglii, kde si vyzkoušel roli průvodce v Blenheimském a Buckinghamském paláci.
Jak si v Česku vedeme ve správě památek ve srovnání s Velkou Británii? A jakou úlohu vůbec zastává královská rodina v moderní britské společnosti? Poslechněte si v novém díle PodCastle NPÚ.

Na počátku byl záměr zpřístupnit jeskyni sv. Prokopa veřejnosti. Související archeologický výzkum u Sázavského kláštera pak ale poukázal na nebývalý objev, který celou situací otřásl doslova od základů. Tým archeologů na místě odhalil pozůstatky gotického domu, jehož sklepení bylo na poustevnickou jeskyni přímo napojeno. Co o středověkém stavení zatím víme? A co prozradí četné nálezy o jeho obyvatelích? V PodCastle NPÚ nám víc poví archeologové Tomasz Cymbalak (ÚOP Praha) a Zdeněk Neustupný (ÚOP středních Čech).

Proč je státní zámek Litomyšl na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO?
Odpověď na tuto otázku vám dá nová interaktivní expozice, která se v druhém zámeckém patře otevřela na začátku letošního června.
V PodCastle NPÚ jsme se na stejnou věc zeptali také jedné z hlavních autorek expozice, Elišky Seifertové Rackové. Během rozhovoru prozradila, zda je každý motiv na zdejších sgrafitech opravdu unikát, nebo jaké chyby se dopustili renesanční stavitelé při výstavbě zámku.

Pozici našeho třetího největšího města získala Ostrava přesně před 100 lety. Stalo se tak po sloučení několika malých měst a obcí na pomezí Moravy a Slezska, čímž v roce 1924 vznikla tzv. Velká Ostrava. Těžký průmysl, masivní výstavba sídlišť, ale i probíhající úbytek obyvatelstva. To všechno jsou fenomény, které se za uplynulé století vepsaly do charakteru města. Jak na vývoj rodné Ostravy nahlíží historik umění a lokálpatriot Martin Strakoš? Zjistíte v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

Se jménem Santini zaznívají často jedním dechem slovní spojení, jako je autor barokní gotiky, geniální architekt či vyznavač tajemné symboliky. Který z těchto přívlastků se zakládá na pravdě a co z toho je jen nepodložené klišé? To jsme dopodrobna rozebírali s jedním z předních odborníků na baroko a naším kolegou z Oddělení výzkumů a průzkumů Petrem Mackem.

Nejčerstvějším přírůstkem k českým zápisům na seznam světového kulturního dědictví je Žatec a krajina žateckého chmele. Jak dlouhá a náročná byla cesta k získání 17. památky s prestižním označením UNESCO? To z vlastní zkušenosti dobře ví Věra Kučová, vedoucí oddělení památek s mezinárodním statusem NPÚ. V interview přišla řeč také na to, proč je výstavba výškových budov v Praze problematická a která místa byla už ze seznamu vyškrtnuta.

V červenci 2023 byla v klášteře Plasy dokončena rozsáhlá obnova, po které se návštěvníkům otevřela nová prohlídková trasa v opatské rezidenci. Autorkou expozice nazvané "Zámek Metternichů" je kurátorka Stanislava Beránková. Jaké novátorské prvky uplatnila při tvorbě instalací a proč bychom měli přehodnocovat pohled právě na kancléře Metternicha a jeho rodinné příslušníky? Jak zní odpověď na tyto otázky, se dozvíte v PodCastle NPÚ.