Vystudovala Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1987 působila v ostravském Krajském středisku státní památkové péče. Později zde působila jako vedoucí oddělení stavebněhistorických průzkumů a následně jako vedoucí útvaru evidence a dokumentace. V roce 1993 se zúčastnila mezinárodní letní stáže Jeunesse & Patrimoin ve Versailles a St. Antoine (Dauphine), tematicky zaměřené na obnovu památek a památkovou praxi. Po sloučení samostatných památkových ústavů k 1. 1. 2003 v Národní památkový ústav byla jmenována ředitelkou územního odborného pracoviště v Ostravě. Od března 2006 do dubna 2007 pracovala jako samostatný odborný pracovník pro město Opava, v dubnu 2007 byla znovu jmenována ředitelkou územního odborného pracoviště v Ostravě. V prosinci 2008 ji ministr kultury Václav Jehlička jmenoval generální ředitelkou Národního památkového ústavu. V této funkci usiluje o modernizaci a větší otevřenost instituce.
Odborně se specializuje na průzkum a obnovu památek moderní architektury. Aktivně se účastní vědeckovýzkumné činnosti, převážně se zaměřuje na průzkum a hodnocení kulturního dědictví 20. století. Je spoluautorkou několika publikací, představujících památky moderní architektury zejména na Moravě a ve Slezsku, i řady odborných článků, zaměřených zejména na tematiku moderní architektury a industriálního dědictví.
Je členkou vědecké rady ministra kultury, rady ministra kultury pro výzkum, vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze, správní rady Akademie výtvarných umění v Praze, českého národního komitétu ICOMOS, památkových rad územních odborných pracovišť NPÚ v Olomouci a v Ostravě, čestnou členkou vědecko-umělecké rady Fakulty architektury ČVUT a předsedkyní národní hodnoticí komise EHL.