Historické město roku 2025: Plzeňský kraj zastupují Horažďovice a Kašperské Hory

Titul Historické město roku získá každoročně jedno z českých měst, které projde vítězně nejprve krajským a poté celostátním hodnocením. Při slavnostním vyhlášení vítěze je současně udělována cena Ministerstva kultury za památkovou péči, cena časopisu Moderní obec a vyhlašován vítěz soutěže Památka roku a Mladí fotografují památky. Horažďovicím, které se hlásí opakovaně, se podařilo postoupit do celostátního kola v letech 2020–2024. V roce 2022 získaly cenu časopisu Moderní obec. Do celostátního kola dříve opakovaně postoupily i Klatovy a v roce 2019 byly oceněny Cenou vedle vítěze.

Od roku 2006 se v Plzeňském kraji do soutěže přihlásila města:

• Klatovy (2007, 2009–2024),
• Stříbro (2007–2010, 2012–2014),
• Horažďovice (2008, 2011, 2019–2025),
• Kašperské Hory (2010, 2022–2023, 2025),
• Sušice (2015, 2017).

Městská památková zóna Horažďovice

V městské památkové zóně Horažďovice (přihláška↗) se nachází pestrá škála kulturních památek – památkově chráněné obytné domy, zbytky historického opevnění, vodní mlýn, zámek i několik kostelů. Další kulturní památky, především sakrální stavby a venkovské usedlosti, stojí také v okrajových částech města. Ke konci roku 2025 bylo na území městské památkové zóny evidováno 38 nemovitých kulturních památek, rozloha zóny činí 39,8 hektarů.

Dominantou historického jádra je především horažďovický zámek, který slouží kulturním aktivitám. V jeho areálu sídlí městské muzeum, knihovna i restaurace. V současnosti se připravuje jeho celková rehabilitace a nové využití. Výjimečnost zámeckého komplexu spočívá jak v jeho těsné provázanosti s historickým jádrem města, tak v dochované slohové i stavební vrstevnatosti od středověku až po současnost.

V letošním roce byly v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón obnoveny čtyři kulturní památky – jedna ve vlastnictví církve, jedna města a dvě ve vlastnictví soukromých osob. Významnou akcí byla obnova části střešní krytiny věže kostela Nanebevzetí Panny Marie↗. Kostel je součástí pozdně gotického klášterního areálu založeného roku 1501, jenž představuje mimořádně cenný soubor staveb s dochovanými sklípkovými klenbami typickými pro jihočeskou oblast.

Další práce pokračovaly na místním zámku↗, kde došlo k obnově kazetové parketové podlahy v arkádovém pokoji severního křídla čp. 11 a 12. Původní parkety z 19. století byly ve špatném technickém stavu, proto byla podlaha položena z replik, přičemž část autentických kazet byla zachována jako doklad historického vývoje. Ve stejném období proběhla renovace oken v patrech, kde sídlí městská knihovna.

Rekonstrukční práce postoupily také v areálu bývalého zámeckého pivovaru↗ z roku 1869. Byla obnovena charakteristická střešní volská oka, vyrobena nová vrata a dveře podle historické dokumentace a provedena oprava střechy a krovu dalšího objektu, včetně zhotovení pásového větracího vikýře. Obnova tohoto mimořádně cenného urbanistického celku bude pokračovat i v příštím roce. Po dokončení oprav se objekt vrátí ke svému původnímu účelu – výrobě piva.

Postupná rehabilitace probíhá rovněž u měšťanského domu čp. 57 v Podbranské ulici↗. V loňském roce byla vyměněna uliční okna za historicky odpovídající repliky, čímž došlo k výraznému zlepšení vzhledu této mimořádně hodnotné renesanční stavby s dochovanou sgrafitovou výzdobou. Dům, jehož původ sahá do druhé třetiny 16. století, zůstává i přes některé nevhodné novodobé zásahy významnou součástí památkového fondu města a dotváří charakter této části historického jádra.

Kašperské Hory

Městská památková zóna Kašperské Hory (přihláška↗) má rozlohu 28 hektarů a zahrnuje přibližně deset kulturních památek. K nejvýznamnějším patří kostel sv. Markéty, kostel Panny Marie Sněžné a hřbitovní kostel sv. Mikuláše. V historickém centru města vyniká zejména reprezentativní budova radnice. Součástí zóny jsou také drobné sakrální stavby, pranýř a pozůstatky středověké úpravny zlatých rud, připomínající význam těžby zlata pro historický rozvoj města. Díky své poloze na Šumavě a bohatému kulturnímu dědictví patří Kašperské Hory k vyhledávaným turistickým cílům.

V roce 2025 byla v Kašperských Horách završena devátá, závěrečná etapa rozsáhlého a finančně náročného restaurování hlavního oltáře z roku 1720, který se nachází v kostele sv. Markéty↗. Restaurátorské práce se zaměřily na celkovou rehabilitaci barevných a plastických kvalit oltáře a na obnovu zbývajících architektonických částí, včetně tabernáklu, podia, schodiště a oltářní menzy. Tímto dlouhodobým a systematickým úsilím se podařilo zachovat mimořádně hodnotné barokní dílo, které představuje jednu z nejvýznamnějších uměleckých památek města. Obnovený oltář je dnes nedílnou součástí živého sakrálního prostoru – kostel slouží nejen bohoslužbám, ale také komentovaným prohlídkám a koncertům.

O soutěži a Programu regenerace

Soutěž Historické město roku↗ pořádají Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Cena je udělována od roku 1995 městům, která nejlépe připravují a realizují obnovu památek v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ). Titul se uděluje za rok zpětně. Hodnocení soutěže probíhá ve dvou kolech – krajském a celostátním. Krajská kola jsou koordinována územními odbornými pracovišti Národního památkového ústavu, přičemž v hodnoticích komisích jsou vždy zastoupeni pověření zástupci všech tří pořadatelských institucí. Vítěz krajského kola získává finanční odměnu a pamětní list, vítěz celostátního kola pak titul Historické město roku, finanční ocenění ve výši jednoho milionu korun, umělecké dílo z českého křišťálu a pamětní grafický list. Slavnostní vyhlášení celostátního vítěze se každoročně koná v dubnu u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel.

Program regenerace MPR a MPZ je nástrojem Ministerstva kultury, jehož cílem je podpora obnovy památek v plošně chráněných historických územích měst České republiky. Program byl schválen vládou ČR v roce 1992 a jeho smyslem je přispět k ochraně a rozvoji nejcennějších částí historických měst. Podmínkou čerpání dotace je finanční spoluúčast města a vlastníka památky.

Do soutěže Historické město roku 2025 se přihlásilo celkem 32 měst z celé České republiky.