Požadavky pro obnovu Vyšehradského železničního mostu navrhne pracovní skupina

„Cílem je navrhnout požadavky odborné památkové péče na obnovu mostu při zachování funkční kontinuity a současně ověřit jejich realizovatelnost, na což se zaměří techničtí experti se zkušeností s obnovou památek obdobného typu. Výsledek bude dle dohody poskytnut Správě železnic jako jeden z podkladů pro projektování a realizaci záchrany památkově chráněného mostu,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.

Vznik pracovní skupiny navazuje na memorandum o spolupráci mezi NPÚ a Správou železnic z roku 2021, jehož cílem je posílení spolupráce při ochraně, obnově a kultivaci železniční infrastruktury, včetně historicky a památkově cenných staveb. Zároveň vychází z dohody o roli NPÚ při obnově mostu uzavřené na podzim loňského roku.

Skupina bude pracovat se všemi dostupnými materiály o technickém stavu mostu, jeho opravách i dalších souvisejících podkladech. Součástí její činnosti bude odborná prohlídka mostu a konzultace s externími experty a specialisty.

Oficiálním partnerem NPÚ při ustanovení pracovní skupiny je Český národní komitét ICOMOS, odborný poradní orgán UNESCO v oblasti ochrany kulturního dědictví.

„Obnova mostu musí odpovídat požadavkům na ochranu památek UNESCO. Jako odborný partner budeme zprostředkovávat experty a expertní stanoviska, včetně zohlednění požadavků na bezpečný a kapacitní železniční provoz,“ uvedl Martin Horáček, prezident Českého národního komitétu ICOMOS.

Vyšehradský železniční most je součástí historického centra Prahy, zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO, a od roku 2006 je kulturní památkou. Tuto ochranu je nutné respektovat podle platné české legislativy. UNESCO se stavem mostu dlouhodobě zabývá; v roce 2025 požádalo Českou republiku o zachování a obnovu mostu v jeho současné poloze. Stejný závěr přineslo Posouzení vlivu na kulturní dědictví (HIA) zpracované pro Správu železnic i společná poradní mise Centra světového dědictví a ICOMOS v roce 2024.

Oprava mostu a případná dostavba třetí koleje mají vyvážit veřejný zájem na rozvoji železniční dopravy s veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví.

Složení pracovní skupiny:

Prof. Dr. Andreas Taras je švýcarský inženýr a akademik, který působí jako profesor na ETH Zürich[1] na Katedře ocelových a kompozitních struktur, kde se věnuje aplikovanému výzkumu. Specializuje se na oblast statiky, únavy materiálů, stability konstrukcí a životnosti existujících struktur se zaměřením na železniční a silniční mosty. Je autorem řady vědeckých publikací a členem národních i mezinárodních profesních a standardizačních komisí a výborů. Spolupracuje s průmyslem na inovativních řešeních pro konstrukční inženýrství. Podílí se na tvorbě evropských norem pro navrhování ocelových konstrukcí.

Prof. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D., se specializuje na výzkum a ochranu průmyslového a technického dědictví 19. a 20. století. Působí na ostravském pracovišti NPÚ, kde v současnosti stojí v čele Metodického centra průmyslového dědictví. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací a metodik vydávaných v českém i anglickém jazyce. Dlouhodobě se podílí na výzkumných projektech a spolupracuje s odbornými institucemi doma i v zahraničí.

Dipl. Bauing. ETH Karl Baumann je švýcarský stavební inženýr a dlouholetý odborník na mosty, dnes nezávislý konzultant. Ve společnosti Rhétské dráhy (Rhätische Bahn) – jejíž trať je v úseku Albula a Bernina zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO – se na vedoucí pozici dlouhodobě věnoval péči o železniční mosty, viadukty a tunely. Ve své praxi se zaměřuje na otázky zachování a rozvoje mostních staveb v kontextu historických a technických hodnot železnice. Klade důraz na rovnováhu mezi bezpečnostními, provozními a památkovými požadavky při obnově infrastrukturních prvků.

Mgr. Alena Borovcová, Ph.D., se zaměřuje na ochranu technického a průmyslového dědictví, zejména historických železničních staveb. Pracuje v ostravském Metodickém centru průmyslového dědictví územního odborného pracoviště NPÚ. Věnuje se výzkumu, dokumentaci i publicistice v oblasti železničního dědictví. Kromě vědecké práce se podílí na vzdělávacích aktivitách pro širší veřejnost a popularizaci technických památek.¨

Doc. Ing. arch. Tomáš Efler je architekt, stavební historik, památkář a pedagog. Na Fakultě architektury ČVUT stojí v čele Ústavu památkové péče. Po odborné stránce se dlouhodobě věnuje vztahu památkové péče a současné architektonické tvorby. V profesní praxi se podílel na řadě významných projektů obnovy historických objektů, např. na projektu Centra stavitelského dědictví v Plasích pro Národní technické muzeum. Spolupracoval také na obnově památek, které získaly ocenění Europa Nostra. Aktivně se zapojuje do národních i mezinárodních odborných struktur v oblasti ochrany kulturního dědictví.

Prof. Dr. Ing. Bernard Espion je belgický stavební inženýr, historik techniky a emeritní profesor na Université Libre de Bruxelles v oddělení stavebnictví, architektury a urbanismu. Zabývá se historií stavebnictví, materiálů a technických (betonových a ocelových) konstrukcí. Svým výzkumem přispívá k poznání vývoje železničních mostů, materiálových technologií a dějin konstrukcí v 19. a 20. století. Spolupracoval na projektech v oblasti technického dědictví a historiografie stavebnictví. Byl členem mise UNESCO/ICOMOS v ČR v roce 2024.

Ing. Šárka Jiroušková, Ph.D., je odbornice na památkovou péči a členka Českého národního komitétu ICOMOS. Dlouhodobě se věnuje otázkám ochrany kulturního dědictví, zejména v kontextu mezinárodních závazků a Úmluvy o světovém dědictví UNESCO. Podílí se na odborných analýzách, stanoviscích a expertních aktivitách souvisejících s hodnocením a ochranou památkově významných území. Ve své činnosti propojuje znalost národní legislativy s mezinárodními metodickými standardy péče o památky. Aktivně se účastní odborných diskusí a spolupracuje s institucemi veřejné správy i akademickou sférou.

Ing. arch. David Měska vede oddělení specialistů na pražském územním pracovišti NPÚ. Specializuje se na pražské technické a industriální památky, se zaměřením na dopravní stavby. Je spoluautorem řady stavebních a restaurátorských průzkumů. Působí jako odborný garant NPÚ pro soubor železničních mostů pod Vyšehradem.

Prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D., vede Katedru ocelových a dřevěných konstrukcí na Fakultě stavební na Českém vysokém učení technickém v Praze. Dlouhodobě se specializuje na problematiku ocelových mostů. Ve své výzkumné i expertní činnosti se zaměřuje na posuzování stavu stávajících mostních konstrukcí, otázky jejich zesilování a prodlužování životnosti. Spolupracuje na národních i mezinárodních projektech věnujících se mostnímu inženýrství a rozvoji metod pro správu mostního fondu. Je autorem řady odborných publikací a metodik.