Právě vyšlo nové číslo časopisu Zprávy památkové péče
Druhé letošní číslo časopisu Zprávy památkové péče přináší celou řadu zajímavých informací na téma památkové péče, tentokrát převážně z oblasti historie architektury.
Toto číslo otevírá další z řady odborných studií Pavly Cenkové a Aleše Homoly o vývoji moderní architektury v Brně. Předkládaná studie se věnuje formování a původní podobě brněnského předměstí Masarykovy čtvrti, situované na svazích Žlutého kopce, jejíž zástavbu tvořily převážně rodinné a malé nájemní domy uprostřed zeleně. Tato čtvrť je jednou z nejvýznamnějších lokalit meziválečné architektury, jejíž historický ráz byl i přes dílčí přestavby následujících dob zachován; v současnosti tomu napomáhá skutečnost, že je Masarykova čtvrť součástí městské památkové zóny Brno, prohlášené v roce 2023.
Vědomí nutnosti ochrany městských celků za účelem zachování jejich autenticity a harmonického zapojení novostaveb do historického organismu existující zástavby se v Českých zemích profilovalo ještě před vznikem první republiky. Tehdy se mimo jiné formoval Klub Za starou Prahu, jenž si letos připomíná 125 let svého trvání. Jak všichni víme, bývá záchrana toho kterého historického objektu provázena složitým jednáním, jež je ne vždy korunováno úspěchem. Zajímavým popisem jedné z prvních památkových kauz s paradoxním vyústěním je článek Lukáše Veverky o peripetiích záchrany historického hotelu Rosol v Pelhřimově, v níž figurovali mimo jiné činovníci místního odboru Klubu Za starou Prahu. Mnohokrát se potvrdilo, že k záchraně významných architektonických památek může přispět jejich medializace a zapojení veřejnosti. S takovou motivací vznikla i studie Lukáše Slabého, jejímž předmětem je historizující přestavba zámku Hluboš v době, kdy jej vlastnili příslušníci rodu Oettingen-Wallersteinů. Protože současný majitel zamýšlí zámek proměnit na luxusní hotel a lázně, autor poukazuje na historickou hodnotu celého komplexu a připomíná možnosti jejího využití k případné prezentaci formou výstavní expozice.
Úspěšným příkladem památky, které pro její špatný technický stav reálně hrozila demolice, od níž bylo doslova na poslední chvíli upuštěno díky medializaci a zásahu veřejnosti, je kamenný most v Poniklé na řece Jizeře. Jeho historie, statické zajištění a záchrana jsou předmětem studie kolektivu autorů Michala Panáčka, Pavla Jakubce, Petra Řeřichy a Petra Fajmana. Stejně tak následující studie z pera Ondřeje Hnilici přináší obdobné téma záchrany staticky narušené památky, tentokrát jde o dominantu města Telče – věž kostela sv. Jakuba. Autor se kromě detailního líčení postupu, dobových diskusí o způsobu zajištění této stavby stran jednotlivých zodpovědných úřadů a prováděcích firem věnuje také možným příčinám vzniku této statické poruchy již v historické době. V neposlední řadě je třeba připomenout životní jubileum, které letos slaví jeden z předních architektů památkových obnov prof. Václav Girsa, s nímž vedl rozhovor o jeho práci Alexander Kuric.
V rámci personálií se ve Zprávách památkové péče pamatuje i na smutné události, kterými jsou úmrtí významných osobností spojených s památkovou péčí. K těmto osobnostem evropského významu neodmyslitelně patří doc. Manfred Koller, na nějž vzpomínají Karol Bayer a Zdeněk Vácha. Z aktuálních zpráv jmenujme ještě vedle informací o konání metodických dní v Ostravě, které přinesly Martina Lehnertová a Ludmila Stará, zejména zpřístupnění obrazové galerie rodu Hohenemsů, prezentované v Městském muzeu a galerii v Poličce, která sídlí v obnovené budově tamní radnice. K její podobě a k historickým okolnostem vzniku přináší zajímavé podrobnosti kurátor sbírek David Junek.
