Památková inspekce MK ČR upozornila na zásadní nedostatky při posuzování první etapy úprav náměstí Republiky v Plzni

Nedostatky se týkají pěti hlavních oblastí: historické dlažby, stromořadí a pohledových vazeb, veřejného osvětlení, mobiliáře a archeologického dědictví.
Šetření památkové inspekce má kontrolní a metodický charakter. Jeho cílem bylo posoudit postup orgánů památkové péče a formulovat závěry využitelné zejména při přípravě II. etapy přestavby náměstí Republiky. Jde sice o metodické sdělení bez právních účinků, jeho obsahem je ale zároveň konstatování nesprávnosti postupu MMP.

Rozhodující problém: chyběla věcná úvaha o ochraně historických hodnot

Podle Památkové inspekce se ve všech pěti posuzovaných oblastech opakuje stejný problém. Orgán památkové péče podle jejího zjištění dostatečně neidentifikoval konkrétní kulturně historické hodnoty, které mají být chráněny, neposoudil dopad navržených úprav na tyto hodnoty a současně neprovedl potřebné poměření ochrany památkových hodnot s dalšími veřejnými zájmy, které projekt sleduje.

Orgán památkové péče se od odborného vyjádření NPÚ může odchýlit, musí však svůj postup věcně a přezkoumatelně odůvodnit. Právě tato úvaha podle Památkové inspekce v případě I. etapy ve stanovisku OPP MMP chyběla. „Podstatou zjištěného nedostatku není to, že orgán památkové péče dospěl k jinému názoru než Národní památkový ústav. Problém je v tom, že svůj odlišný závěr nepodložil úvahou, která by umožnila ověřit, jak byly konkrétní kulturně historické hodnoty posouzeny a proč bylo možné dát přednost jinému řešení,“ shrnuje metodické sdělení Památkové inspekce.

Zásadní je i shrnutí, že OPP MMP se opakovaně odkazuje na výsledky architektonické soutěže, které však nejsou závazné a nemohou nahrazovat standardní posouzení záměru ze strany státní památkové péče s ohledem na zachování kulturně historických hodnot. Schválená dokumentace navíc vůči vítěznému návrhu obsahovala řadu změn, které ani neprošly hodnocením soutěžní komise, na které se OPP MMP odkazuje.

Nezanedbatelným problémem je i postup OPP MMP, kterým řadu podstatných otázek neposoudil, jejich posouzení odložil na pozdější konzultace, čímž se vyhnul jak řádnému prokazatelnému posouzení, tak i účasti odborné organizace státní památkové péče (NPÚ) v tomto procesu.

Historická dlažba: nejen povrch, ale autentická součást vývoje náměstí

Jedním z nejvýznamnějších témat je zachování takzvaných plzeňských desek. Ty představují dochovanou historickou vrstvu náměstí a podle podkladů NPÚ jsou charakteristickým prvkem historického jádra Plzně. Památková inspekce upozorňuje, že jejich hodnota nespočívá pouze v dnešní funkci, ale také v jejich autenticitě a v půdorysném a výškovém členění veřejného prostoru.

Inspekce současně upozorňuje na nevratnost některých zásahů do historického materiálu. V případě sjednocení výškové úrovně povrchů bylo nutné historické desky kamenicky upravovat. Podle zjištění uvedených ve sdělení nebyl tento dopad na autenticitu historického materiálu v závazném stanovisku věcně posouzen.

Pro další etapu proto Památková inspekce doporučuje, aby byla již v projektové dokumentaci jednoznačně stanovena míra zachování historických desek a případný přípustný způsob jejich úpravy.

Stromy musí být posuzovány také z hlediska obrazu historického náměstí

Památková inspekce nezpochybňuje veřejný zájem na zeleni, zastínění a adaptaci města na změnu klimatu. Současně ale upozorňuje, že náměstí Republiky patří k nejvýznamnějším prostorům městské památkové rezervace a jeho charakter je založen mimo jiné na otevřené a celistvě vnímané ploše a na dominantním působení katedrály sv. Bartoloměje.

U navrženého stromořadí proto podle inspekce nebylo dostatečně posouzeno, jak budou stromy v budoucnu ovlivňovat významné pohledové vazby a celkovou kompozici náměstí. Pro II. etapu doporučuje konkrétně vymezit reprezentativní pohledy, prokazatelně a přezkoumatelně posoudit dopad výsadby na pohledové vazby s ohledem na různé fáze růstu stromů i sezónní účinek zeleně a současně vyhodnotit kumulativní dopad obou etap na celek náměstí.

Osvětlení a mobiliář mají být řešeny v kontextu celého náměstí

Podobný problém inspekce shledala u veřejného osvětlení. Projekt I. etapy počítá s výměnou historizujících luceren podél západní fronty náměstí, zatímco vysoké stožáry v centrální ploše mají zůstat. Jde přitom o přesně opačný cíl, než jaký byl součástí vítězného architektonického návrhu. Památková inspekce upozorňuje, že otázku osvětlení nelze posuzovat pouze jako volbu designu jednotlivých svítidel, ale také v souvislosti s charakterem celé městské památkové rezervace.

Pro další etapu proto doporučuje řešit osvětlení koncepčně v rozsahu celého náměstí a v návaznosti na osvětlení historického jádra. Pokud by náměstí mělo být vzorem pro širší změnu osvětlení v rezervaci, měla by takovému kroku předcházet koncepce osvětlení historického jádra.

U mobiliáře inspekce upozorňuje zejména na navržená mlžítka a masivní půlkruhové lavice. Samotné kritérium kvalitního designu je podle inspekce nedostatečné. Doporučuje, aby umístění současných prvků vycházelo z celkové koncepce náměstí a aby jejich vzhled, rozměry a umístění vůči kulturním památkám byly posouzeny již v závazném stanovisku, nikoli až následně neformální konzultací.

Archeologie: zásahy do podzemí je třeba řešit předem

Za zvlášť významný považuje Památková inspekce přístup k archeologickému dědictví. Náměstí Republiky obsahuje podle dosavadních výzkumů rozsáhlé archeologické terény, včetně středověkých dlažeb, pozůstatků zástavby, hřbitovních horizontů a dalších historických konstrukcí. Některé archeologické situace se nacházejí jen několik desítek centimetrů pod současným povrchem.

I. etapa přitom počítala mimo jiné se souvislými výsadbovými rýhami hlubokými přibližně 1,75 až 2 metry, jejichž umístění a rozsah nebraly na archeologické hodnoty zřetel. Památková inspekce konstatuje, že dopad tohoto řešení na archeologické terény nebyl v závazném stanovisku věcně posouzen. Záchranný archeologický výzkum, zejména pak formou dohledu, jakou zde probíhal, podle ní není náhradou za prevenci: dokumentuje to, co bude zničeno, ale sám o sobě nezabrání ztrátě archeologických situací.

Pro východní část náměstí, kde byl doložen také pravěký sídelní areál, doporučuje inspekce ještě před vydáním závazného stanoviska vyhodnotit archeologický potenciál území, zpracovat soutisk dostupných archeologických a archivních podkladů s plánovanými zemními pracemi a v místech hlubokých zásahů zvážit předstihový plošný archeologický výzkum, obdobně jako tomu bylo při rekonstrukci náměstí v letech 2004–2007.

Architektonická soutěž není náhradou za památkové posouzení

Důležitým metodickým závěrem je také vymezení role architektonické soutěže. Památková inspekce konstatuje, že výsledek soutěže může být významným vodítkem pro posouzení architektonické kvality, nemůže však nahradit samostatné posouzení konkrétní projektové dokumentace z hlediska ochrany kulturně historických hodnot.

To je důležité i proto, že projektová dokumentace I. etapy se od vítězného soutěžního návrhu v některých podstatných prvcích odchýlila. Orgán památkové péče proto podle inspekce nemůže svou argumentaci založit pouze na tom, že vítězný návrh byl v soutěži přijatelný.

Doporučení pro II. etapu

Metodické sdělení je určeno především pro přípravu a posuzování II. etapy přestavby náměstí Republiky. Památková inspekce doporučuje zejména:

• předem vyhodnotit archeologický potenciál východní části náměstí a přizpůsobit mu rozsah a hloubku zemních prací,
• řešit veřejné osvětlení v kontextu celého náměstí a historického jádra,
• stanovit již v projektové dokumentaci míru zachování historických plzeňských desek a způsob jejich případné úpravy,
• posoudit dopad zeleně na konkrétní pohledové vazby, včetně jejího budoucího růstu a sezónnosti,
• vyhodnotit kumulativní působení I. a II. etapy na celistvost náměstí,
• umístění současného mobiliáře podřídit celkové koncepci prostoru,
• a především všechny zásadní otázky posoudit věcně již v rámci závazného stanoviska, nikoli je odkládat na neformální konzultace.

„I. etapa musí být pro další postup poučením. U tak významného historického prostoru nestačí říci, že určitý zásah je architektonicky kvalitní nebo že sleduje legitimní veřejný zájem. Je třeba přesně pojmenovat, jakou památkovou hodnotu se zásah dotýká, vyhodnotit jeho dopad a transparentně vysvětlit, proč je zvolené řešení přijatelné a zda stejného cíle nelze dosáhnout šetrněji,“ vyplývá z metodických závěrů Památkové inspekce.

Památková inspekce současně zdůrazňuje, že její doporučení nemají závaznou povahu. Jejich smyslem je metodicky vést orgány státní památkové péče a přispět k tomu, aby se při přípravě a posuzování II. etapy neopakovaly nedostatky zjištěné u etapy první.

Rekonstrukce západní části náměstí Republiky byla již dokončena, přičemž se lze důvodně domnívat, že řada standardních postupů vedoucích k ochraně historických hodnot centrálního plzeňského prostoru nebyla uplatněna nejen kvůli přístupu OPP MMP k ochraně historických hodnot MPR, ale i z politických důvodů (krátký čas na přípravu i realizaci s ohledem na termín komunálních voleb). Bez ohledu na hodnocení vlastního výsledku rekonstrukce je však zřejmé, že akce proběhla mimo jiné i na základě vadného závazného stanoviska OPP MMP, které neobsahovalo náležitosti požadované příslušnými zákony, zejména pak zákona o státní památkové péči. Jinými slovy, OPP MMP neurčil památkové hodnoty a nedostatečně je chránil, neplnil tedy roli, pro kterou je zřízen.

NPÚ, ÚOP v Plzni znovu připomíná, že cílem kritiky stávajícího řešení nebylo zabránit rekonstrukci náměstí, ale upozornit na nesoulad s ochranou památkových hodnot. Hlavního smyslu rekonstrukce, tedy dosažení většího komfortu obyvatel sjednocením výškové úrovně povrchu náměstí, zklidnění autodopravy a zmírnění horkého klimatu v letních měsících bylo možné dosáhnout i bez problematických zásahů a poškození památkových hodnot jádra MPR.

Kroky doporučené Památkovou inspekcí MK mají být provedeny tak, aby mohly být zohledněny již při tvorbě dokumentace pro II. etapu rekonstrukce náměstí Republiky. Tato tvorba dokumentace však podle veřejných vyjádření představitelů města již začala. Vzhledem k provázanosti obou etap vycházejících z jednoho architektonického návrhu a přístupu MMP představuje dokončená realizace I. etapy negativní precedens s omezenými možnostmi pro zásadní nápravu v etapě druhé.