Výstava Kancléř Metternich a jeho vize míru v Rakouském kulturním fóru v Praze

Národní památkový ústav pořádá ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze výstavu Kancléř Metternich a jeho vize míru / Kanzler Metternich und seine Vision vom Frieden. Výstava se uskuteční u příležitosti 160. výročí úmrtí knížete Klemense Václava Lothara Pavla Alfonse Nepomuka, knížete von Metternich-Winneburg-Beilstein-Ochsenhausen.

Vernisáž výstavy se uskuteční 9. dubna v 18 hodin v budově Rakouského kulturního fóra, Jungmannovo  náměstí 18, Praha 1. V rámci vernisáže vystoupí Mgr. Jan Kahuda, Ph.D. s přednáškou Metternich a jeho vize míru. Jan Kahuda je odborný rada, vedoucí oddělení fondů samosprávy a státní správy z let 1848-1918 v Národním archivu České republiky.  Přednáška je pouze v českém jazyce, vstup na ni je volný.

Výstava bude přístupná do 16. května, od pondělí do pátku mezi 10 a 17. hodinou, kromě rakouských a českých svátků. Výstava navazuje na projekt Po stopách šlechtických rodů, jehož cílem je dlouhodobý výzkum a prezentace odkazu šlechtických rodů zemí Koruny české, jejichž někdejší rezidence Národní památkový ústav spravuje.

Výstava podrobně představí život a dílo, politické a státnické postoje a principy diplomatické práce Klemense Metternicha, rakouského velvyslance, ministra zahraničních věcí a státního kancléře, jenž svým systematickým politickým uvažováním a diplomatickou zarputilostí dosáhl porážky napoleonské despocie a jako rakouský kancléř položením základů mezinárodního práva zamezil velkému celoevropskému konfliktu na dalších sto let.

Rakouský kancléř, kníže Klemens von Metternich-Winneburg, je dodnes vnímán jako rozporuplná postava evropských dějin. Byl nadšený vědou a technickým pokrokem, ale zastával konzervativní monarchistické názory. Obdivoval anglickou demokracii a racionalizoval rakouskou správu, přitom sloužil absolutismu Františka I. Svou diplomacií se významně zasadil o porážku Napoleona Bonaparta, ale jeho evropské a mírové postoje nejsou příliš známy. Přesto realizaci rovnocenného uspořádání evropských států v mezích mezinárodního práva by považoval za nejužitečnější věc, která se kdy v Evropě přihodila.