Skryté skvosty

Příběh Lipnice, v němž se to hemží unikátními lidskými osudy i hradními strašidly, se začal odvíjet ve středověku.  Ale třicetiletá válka, ničivý požár v 19. století a nezájem pozdějších majitelů proměnily Lipnici ve zříceninu. Naštěstí se našli nadšenci, kteří hrad opět probudili k životu. Třeba takový spisovatel Jaroslav Hašek.

Historie města Plasy byla po staletí svázána s cisterciáckým klášterem. Ten založili Přemyslovci jako duchovní pevnost. Později byl vypálen za husitských válek a o staletí později vzkříšený díky Santiniho stavitelské genialitě. Ale nejen mniši obývali zdejší klášter. Po posledních úpravách se Plasy staly zámkem a jeho majitelé Metternichové si opodál zřídili i rodinnou hrobku.  

V šestnáctém století se na Březnici odehrál příběh jako z červené knihovny. On byl urozený habsburský arcivévoda, ona obyčejná měšťanská dívka a sňatek byl proto nemyslitelný. Majitelka zámku Kateřina z Lokšan však byla rázná žena a jejich tajné lásce přála. A tak na březnickém zámku uspořádala skandální svatbu, která císaře pořádně rozlítila.  

Chlumec nad Cidlinou je starobylé město východních Čech, kde se jako koruna nad krajinou vypíná jeden barokní skvost. Zámek Karlova Koruna už po staletí patří rodu Kinských, kteří prosluli jako vášniví milovníci architektury, ale také jako chovatelé ušlechtilých koní. Obě své záliby pozvedli na vrcholnou úroveň. I dnes mají majitelé s modrou krví se zámkem velké plány.

Starý hrad v Českém ráji dal pojmenování slavnému českému rodu. O několik století po nich přišli na Valdštejn první turisté. Jedním z nich byl vyhlášených romantický poutník, básník Karel Hynek Mácha. Na turistiku vsadili i poslední aristokratičtí majitelé – Aehrenthalové. Vděční výletníci se pak na Valdštejn opakovaně vraceli, aby si v hradním hostinci pochutnali na výborné kávě a vyhlášených koláčích.

Nejstarší dějiny panství jsou spojeny s mocným rodem Krajířů z Krajku, který v šestnáctém století získal obrovský kus moravské země. Renesanční podoba zámku však vzala za své v devatenáctém století, kdy se majiteli Dačic stali Dalbergové. Zámek se stal pohodlným panským sídlem s prostorem pro bohaté záliby svých majitelů. Interiéry vypovídají o zájmu o zoologii, mineralogii a další vědy, zámecký park pak jasně svědčí o velké lásce k botanice.

Slatiňanské panství vystřídalo mnoho pánů, ale nejvíce se do místní historie zapsal rod Auerspergů. Jejich největším koníčkem byli koně. Zámecký areál proměnili v jedno z nejvýznamnějších středisek pro chov překážkových koní, a tak není divu, že obrazy, sochy i jiné podobizny těchto ušlechtilých zvířat najdete na zámku úplně všude. V nedávné době přibylo na Slatiňanech i další lákadlo - rekonstruovaná zámecká kuchyně. A ta je dokonce plně funkční.

Zámek má soukromého vlastníka, který se pokouší skloubit bohatou historii výjimečného objektu s jeho současným využitím. Manželé Marianovi, kteří Světlou koupili před několika léty, nalezli hned několik pojítek s minulostí. Například sklo. Sklářská tradice je v Posázaví totiž velice bohatá a daří se ji i dnes, takže jí věnovali část zámecké expozice.      

Není Šternberk jako Šternberk! Dva hrady se stejnými jmény dokáží turistům pěkně zamotat hlavu. Ten moravský, jenž býval významnou středověkou pevností, skrývá skvostnou madonu. či úctyhodnou kolekci skvostných kachlových kamen, která nemá u nás obdoby. To proto, že kníže Albert II. z Lichtenštejna miloval umění a zároveň byl vášnivý sběratel.

Habsburkové, kteří zákupský zámek získali na počátku 19. století, z něj učinili své prázdninové sídlo. S oblibou tu pobýval zejména poslední korunovaný český král císař Ferdinand Dobrotivý. Našel tu zázemí pro své koníčky i prostor pro rodinná setkání. Když léto končilo, vracíval se nazpět do Prahy nebo do Vídně. Ale dnes Zákupy neosiří ani v zimě a zažít tu můžeme dokonce opravdové císařské Vánoce.

Kunětická hora – strategické místo si lidé vyhlédli už někdy v pravěku, ale hrad tady vyrostl až před rokem 1400.

Zámek ve Vizovicích ukrývá bohaté mobiliáře a honosí se unikátní kaplí, ale má také svou temnou historii.

Podle dávné historie stál u počátků kláštera ve Zlaté Koruně panovník Přemysl Otakar II., "král železný a zlatý".

Jesenicko ovlivnily hlavně germánské kmeny a jejich temná mytologie.

Horšovský Týn je místo, kde žili lidé, kteří určovali směr nejen českých, ale i evropských dějin.

Zámku v Bečově lze bez nadsázky říkat strážce pokladů. Počátky souvisejí se zemskou cestou do Německa ve 13. století a vrcholí v 80. letech 20. století objevem unikátního středověkého relikviáře.

Zámek v Hořovicích je rozlehlý, čítá 160 pokojů. Jedna z místností je docela netypická, vedle obvyklého mobiliáře jsou tu k vidění také trosky letadla.

Hrůzy třicetileté války se nevyhnuly ani Stekníku. Naštěstí se našel bohatý zachránce, jemuž se ruiny zželelo: žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek vypálené sídlo přestavěl na působivý zámek.

Uherčice byly v minulosti pro šlechtu výhodné, do Vídně a i do Prahy coby kamenem dohodil… Byly to dobré časy, kdy se střídaly honosné kočáry. Následné brutální poválečné zacházení na zámku zanechalo hluboké jizvy.

Pár kilometrů od Opavy leží malá obec Raduň, ta hrála v dějinách Slezska celkem výraznou roli.

Hrádek u Nechanic je trochu nenápadný a záměrně skrytý v krajině. A navíc vypadá, jako by sem snad ani nepatřil. Jako bychom se ocitli někde ve staré dobré Anglii.

Ještě před stoletím bylo Jezeří luxusním sídlem Lobkoviců. Po 2. světové válce však zámek musel ustoupit hnědouhelné těžbě a málem zanikl.

Byli považováni za nejmocnější osoby v českém království a někdy se málem vyrovnali panovníkovi. Jmenovali se Rožmberkové a jeden hrad nese dodnes jejich hrdé jméno.

Na pomezí Čech, Polska a Německa vznikl hrad už za časů Přemysla Otakara II. Přečkal staletí, aby málem zanikl v době celkem nedávné. Našli se však lidé, kterým starý hrad nebyl lhostejný.

Brněnští průmyslníci v časech první republiky bohatli z textilního průmyslu a své postavení dávali patřičně najevo. Jedna z honosných vil v městské části Pisárky nese jméno svého majitele.

Kynžvartský zámek je spojen s osobností Klemense Metternicha, brilantního diplomata a politika. V časech po napoleonských válkách patřil k nejmocnějším mužům Evropy a na zámku je to znát.

Marie Gabriela Lažanská vybudovala v polovině 18. století honosnou rezidenci. A protože měla nejen vkus, ale i mlsný jazýček, na lahůdkách zámecké kuchyně si můžeme pochutnat dodnes.

Industriální Ostrava má také svou krásu. Mnohé ze staveb v sobě ukrývají pozoruhodná technická řešení, ale i značnou míru elegance a atmosféru starých časů.

Hudbymilovný hrabě Adam z Questenbergu miloval italskou operu a svůj zámek zasvětil koncertům, muzicírování a barokním slavnostem. Na jeho sídle se dodnes daří nejen hudbě, ale i umění všeho druhu.

Tak trochu ve stínu buchlovského hradu se ocitá buchlovický zámek. Tato barokní italská vila je obklopena jedinečnou zahradou a její jméno zřejmě nejvíce proslavili Berchtoldové z Uherčic.