Hrad Malenovice
Středověký hrad s pozoruhodně dochovanými gotickými prvky prošel citlivou obnovou a dnes jej návštěvníci mohou poznat v nebývale širokém rozsahu – od sklepů až po půdu se středověkým střeleckým ochozem.
Hrad Malenovice založil po roce 1356 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Pro jeho stavbu bylo vybráno strmé skalisko klesající k západu. Hradní jádro vymezovala mohutná hradba, jejíž části se dochovaly dodnes, zatímco obytné a další stavby se soustředily především v jihovýchodní části areálu.
Nejvyšší místo zaujímala mohutná stavba, pravděpodobně věž, která hrad chránila ze strany stoupajícího terénu. Pod její ochranou, nad příkrým jižním svahem, stály další budovy včetně paláce, dnes silně změněného pozdějšími přestavbami, a další velmi zajímavá budova obdélného půdorysu, v níž se s velkou pravděpodobností nacházela hradní kaple.
Právě tato část hradu ukrývá jedny z jeho nejcennějších středověkých detailů. Na vnější fasádě se dodnes dochovalo drobné kruhové okno, zatímco průčelí obrácené do nádvoří, pokryté hrubou omítkou, zdobila trojice hrotitých oken s hladkými paspartami. Ve špaletě jednoho z těchto oken přečkala staletí také středověká nástěnná malba svatého Kryštofa nesoucího malého Ježíška. Restaurované nádvorní průčelí této budovy dnes patří k mimořádně hodnotným a nejlépe dochovaným středověkým fasádám u nás.
Husitské obléhání a renesanční proměna
Výrazný zásah do podoby hradu přinesly husitské války. Před rokem 1431 byly Malenovice obléhány a dobyty husitským vojskem. Boje téměř zničily celé východní čelo hradu. Při následné obnově je nahradila nová hradba s promyšleným systémem střeleckých ochozů a arkýřů, který se z velké části dochoval až do současnosti.
Do poloviny 16. století prošel hrad rozsáhlou goticko-renesanční přestavbou, která dala vzniknout zcela novému palácovému křídlu nad západním skalnatým svahem. V interiérech se dodnes zachovaly reprezentativní klenuté prostory i dobové mravoučné nápisy na stěnách.
Z tohoto období pochází také zbytky rozměrné hradní kuchyně s charakteristickým vysokým osmibokým komínem. Spolu s dalšími dochovanými částmi umožňuje nahlédnout nejen do stavebních proměn hradu, ale také do každodenního života jeho někdejších obyvatel.
Barokní sídlo, které neztratilo středověkou podobu
Po skončení třicetileté války získala Malenovice ve druhé polovině 17. století hrabata z Lichtenštejna-Kastelkornu. Starý hrad byl tehdy upraven na pohodlnější barokní sídlo, přesto však zůstala zachována značná část jeho postupně utvářené středověké podoby.
Tehdy vznikla také dnešní výrazná dominanta hradu – polygonální nástavba zakončená helmicí, která završila starší vstupní věž.
Na konci 18. století se však vrchnost přestěhovala na nedaleký zámek v Pohořelicích. Na malenovickém hradě zůstala pouze hospodářská správa panství a stav hradu se postupně zhoršoval.
Opravy ve 20. století
Po druhé světové válce začaly první rozsáhlejší opravy a část hradu získala muzejní využití. Zásahy pomohly objekt technicky stabilizovat a umožnily jeho další využívání, ne všechny zásahy však byly z dnešního pohledu šťastné. Při úpravách byla například zbořena část severního křídla hospodářské budovy na předhradí.
V 70. letech 20. století následovalo rozsáhlé statické zajištění hradu i narušeného skalního podloží. Některé tehdejší zásahy, například nevhodné betonové spárování, jsou na stavbě patrné dodnes. Novější statické zabezpečení už bylo provedeno podstatně citlivějším způsobem a s větším respektem k historické podstatě stavby.
Hrad od sklepení až po půdu
Hrad Malenovice je dnes ve správě Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V posledních letech prošel rozsáhlou stavební a technickou obnovou, která přinesla také nové poznatky o jeho stavebním vývoji a umožnila zpřístupnit návštěvníkům podstatně větší část areálu než dříve.
Hrad je tak možné poznat doslova od sklepů až po půdu, kde se dochoval pozoruhodný středověký střelecký ochoz. Vedle historických sálů se zámeckým mobiliářem a stávajících muzejních expozic – Zvířata na Zemi a člověk, věnované zoologickým sbírkám, Hostinec našich pradědečků a Na hradě nežili jen rytíři – mohou návštěvníci projít také nově zpřístupněnými prostory, v nichž vznikly další expozice.
Archeologické nálezy představuje expozice Otevři zem, odkryj čas…, další část je věnována historickým zbraním. Expozice Cesta kůže, vlákna a železa. Přírodní materiály v rukou člověka přibližuje tradiční materiály a jejich zpracování. Samotnému hradu a hradnímu stavitelství se věnuje expozice Hrady – hrdá místa, která se nachází ve sklepení a jejíž součástí je také část muzejního lapidária.
Hrad zůstane přístupný návštěvníkům také v listopadu a prosinci. Ve všedních dnech jej mohou navštívit předem objednané skupiny, o víkendech bude otevřeno od 10 do 16 hodin.
Malenovice jsou cenným příkladem hradu, na němž lze dodnes číst jednotlivé etapy jeho téměř sedmisetletého vývoje – od gotické pevnosti přes renesanční a barokní proměny až po moderní památkovou obnovu.
Citlivé stavební zásahy posledních let spolu s rozsáhlejším zpřístupněním umožňují návštěvníkům objevovat nejen reprezentační prostory, ale i místa, která zůstávala dlouho skryta. Právě spojení mimořádně dochovaných historických konstrukcí, kvalitní obnovy a kultivované prezentace veřejnosti činí z hradu Malenovice Památku měsíce.
