Stavebněhistorický průzkum

Stavebněhistorický průzkum je způsob, jak podrobně poznat stavbu nebo soubor staveb a jejich historický vývoj – tedy odhalit, které stojící části jsou nejstarší a kdy vznikly, jak v té době stavba vypadala, jak se postupně rozrůstala, ale také naopak – co z ní již zaniklo.

Zpracovat průzkum lze pro řadu typů staveb – od hradů a zámků přes historické i novější městské domy, vesnické stavby, průmyslové areály nebo zahrady a parky.

Základem stavebněhistorického průzkumu (SHP) je detailní průzkum stavby (konstrukcí, prvků, detailů i prostorových souvislostí) a shromáždění písemných, plánových a obrazových materiálů. Výsledkem analýzy všech těchto poznatků a jejich formalizovaného zpracování je elaborát, který obsahuje textovou část (vyhodnocení archivního průzkumu, stavební popis objektu a všech jeho částí), grafické vyhodnocení (vyhodnocení stavebního vývoje a památkové hodnocení) a obrazovou a plánovou přílohu zachycující historickou i současnou podobu zkoumané stavby. Je pak jedním ze základních podkladů pro kvalitní a efektivní památkovou péči, zejména při určování optimálních podmínek péče o nemovité památky.

Stavebněhistorický průzkum je vědecká metoda vyžadující intenzivní spolupráci stavebního historika, který je schopen posoudit stavební stránku objektu, s archivářem, jenž se dobře orientuje v písemných pramenech a dokáže z nich vytěžit maximum. Konečný výstup je tak zpracován během několika měsíců, v případě rozsáhlých areálů i několika let.

Na generálním ředitelství i na každém územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu jsou experti, kteří se zpracování stavebněhistorických průzkumů věnují; jejich kapacita – až na výjimky – pokrývá pouze potřeby NPÚ a památkových objektů, jež instituce sama spravuje. Rádi vám však poradí, případně doporučí kontaktovat kolegy z jiných institucí či firem, kteří se zpracováním stavebněhistorických průzkumů zabývají, takže je ve věci zpracování průzkumu vaší stavby můžete oslovit.

Podobné postupy využívá operativní průzkum (OPD), jenž se provádí v průběhu stavebních prací, když se při zásahu do konstrukcí či omítek objeví nové prvky a skutečnosti. Operativní průzkum tak zachycuje dosud neznámé stavební situace, které vypovídají o mnohdy nečekaném a dosud neznámém vývoji stavby.

Podstatou operativního průzkumu je převážně zaměření nálezových situací s podrobnou fotodokumentací a následné vypracování nálezové zprávy s interpretací nových poznatků. Mnohdy jde o dokumentaci situací, které budou na dlouhou dobu opět zakryty (například dokumentace zdiva při opravách omítek, dokumentace krovů při výměnách poškozených částí nebo dokumentace nově nalezených architektonických článků). Operativní průzkum se zaměřuje i na dokumentaci dlouhodobě chátrajících a poškozených objektů ohrožených zánikem. Operativní průzkum je časově méně náročný a závěrečnou zprávu je možné vypracovat během několika dní až týdnů.